Režie:
Robert RedfordScénář:
James D. SolomonKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
Mark IshamHrají:
James McAvoy, Robin Wright, Justin Long, Evan Rachel Wood, Alexis Bledel, Danny Huston, Johnny Simmons, Kevin Kline, Tom Wilkinson, James Badge Dale (více)Obsahy(4)
Těsně po zavraždění Abrahama Lincolna je zatčeno sedm mužů a jedna žena. Všichni jsou obviněni ze spiknutí za účelem atentátu na prezidenta, viceprezidenta a ministra zahraničí. Jediná obviněná žena, dvaačtyřicetiletá Mary Surratt (Robin Wright), je majitelkou penzionu, ve kterém se šestadvacetiletý John Wilkes Booth (Toby Kebbell) setkal se svými komplici a plánoval tu simultánní útoky. Ve Washingtonu, který se jen těžko vzpamatovává z občanské války, se čerstvý právník a válečný hrdina na straně Unie, osmadvacetiletý Frederick Aiken (James McAvoy), se zdráháním ujímá obhajoby obviněné ženy před vojenským tribunálem. Aiken brzy začne pochybovat o vině své klientky a věří, že byla využita jako návnada a rukojmí, aby mohl být zatčen jediný konspirátor, kterému se podařilo uniknout, její vlastní syn John (Johnny Simmons). Zatímco se celý národ obrací proti ní, Mary musí spoléhat na Aikena, že se mu podaří odhalit pravdu a zachránit jí život. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (214)
Kto by bol na začiatku povedal, že po úvodnej akcii - atentáte na Lincolna bude nasledujúca línia pokračovať súdnou drámou, kde nepôjde ani tak o fakty a argumenty, ako o hru s citmi. Film je o uhle pohľadu na historické prieťahy južanov a severanov, o morálnych dilemách, ľudskom charaktere...dominuje silný príbeh. I napriek kladom tu nejaká nadstavba nad priemerný dojem trochu chýba. ()
Už ze začátku mě zprudilo, jak se dá natočit tak vděčná scéna jako zastřelení Lincolna se vším kolem (divadlo, skok vraha před obecenstvo s rebelským heslem na rtech, nošení Lincolna přes ulici) tak nudně a neinovativně. Film však bohužel kartu neobrátí. Redfordova režie je stejně suchá jako jeho herectví a nejvýraznější scény jsou ty soudní (díky bohu jich je požehnaně), protože se v nich hodně mluví a nemusim alespoň uvažovat nad tim, proč se počtvrtý opakuje ta samá kamerová jízda. Tu vizuální nudu se pak někdo chytře snažil postprodukčně obohatit přidaným zrnem a zvýrazněním světelných zdrojů, ale to vás dvě hodiny neudrží žejo... Ideální na hodinu dějepisu, abyste si ujasnili, jak to tenkrát vlastně (nejpíš) bylo. ()
Obstojně zahrané, obstojně ztvárněná doba, obstojná hudba, ale to je v mých očích tak asi všechno. 1) Na tuhle americkou historii jsem krátký, nemám ani zdání, do jaké míry byl děj filmu domyšlený vůči zdokumentovaným událostem. Díky tomu 2) bych uvítal trochu zamotanější právní tahanici, tady se vlastně nic nestalo, protože ani nemohlo. 3) Mám potíže uvěřit právníkovi jeho bojovného ducha za spravedlnost napříč všem i sám sobě, vzhledem k tomu, co sám ve válce zažíval a musel provádět. ~ Celkem mě překvapuje, že film u nás půjde do kin, protože tohle téma, dovolím si tvrdit, je našincům na hony vzdálené a určené právě pro US trh. A plno US filmů se k nám pro změnu nedostává, napříč tomu, že nijak nejsou spojeny s, okolnímu světu ne až tak známou historií Spojených států. ()
Jednou za několik let si Robert Redford usedne na režisérské křeslo a vypustí do světa film s neobyčejnou tématikou. Tentokrát si vzal atentát na Abrahama Lincolna a vzniklo z toho obyčejné soudní drama, kdy americké soudnictví nefungovalo tak, jak teď. Ač film umí hned vtáhnout do děje, s přibývajícím časem nadšení upadá a vy jste mohli zhlédnout další průměrný film. ()
Co je důležitější - spravedlnost pro jednoho, nebo historická nutnost pro všechny? Kdo to rozhodne a jaké k tomu použije prostředky? Aktuální téma se Redfordovi podařilo natočit naprosto nevzrušivě, jako vybledlou fotografii ze starého alba z půdy. Většinu filmu jsem postrádala emoce, přitom příběh samotný jimi musel přímo překypovat. Režisér se příliš soustředil na rozumovou, vysvětlovací dějovou linku, jakoby zapomněl, že city bývají přesvědčivější. /11. 4. 13./ ()
Galerie (104)
Zajímavosti (15)
- Během natáčení požádal Robert Redford Jamese McAvoye, zda-li by i mimo kameru mohl mluvit s americkým přízvukem. Důvodem byl fakt, že ve chvílích, kdy James mluvil svou rodnou skotskou angličtinu, mu Rob zkrátka nerozuměl tomu, co říká. (Ajka1)
- Rovnako ako hlavná postava Frederick Aiken, tak ani jeho predstaviteľ James McAvoy nemali 27 rokov. Skutočný Frederick Aiken mal v dobe atentátu na Abrahama Lincolna 33 rokov a jeho predstaviteľ v dobe natáčania ešte o 2 roky menej. (MikaelSVK)
- Vo filme možno počuť, ako je Aiken (James McAvoy) označený celým menom "Frederick Aiken Sebastian". V skutočnosti však bolo jeho prostredné meno "Augustus". (MikaelSVK)
Reklama