Režie:
Robert RedfordScénář:
James D. SolomonKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
Mark IshamHrají:
James McAvoy, Robin Wright, Justin Long, Evan Rachel Wood, Alexis Bledel, Danny Huston, Johnny Simmons, Kevin Kline, Tom Wilkinson, James Badge Dale (více)Obsahy(4)
Těsně po zavraždění Abrahama Lincolna je zatčeno sedm mužů a jedna žena. Všichni jsou obviněni ze spiknutí za účelem atentátu na prezidenta, viceprezidenta a ministra zahraničí. Jediná obviněná žena, dvaačtyřicetiletá Mary Surratt (Robin Wright), je majitelkou penzionu, ve kterém se šestadvacetiletý John Wilkes Booth (Toby Kebbell) setkal se svými komplici a plánoval tu simultánní útoky. Ve Washingtonu, který se jen těžko vzpamatovává z občanské války, se čerstvý právník a válečný hrdina na straně Unie, osmadvacetiletý Frederick Aiken (James McAvoy), se zdráháním ujímá obhajoby obviněné ženy před vojenským tribunálem. Aiken brzy začne pochybovat o vině své klientky a věří, že byla využita jako návnada a rukojmí, aby mohl být zatčen jediný konspirátor, kterému se podařilo uniknout, její vlastní syn John (Johnny Simmons). Zatímco se celý národ obrací proti ní, Mary musí spoléhat na Aikena, že se mu podaří odhalit pravdu a zachránit jí život. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (214)
Nemohla jsem si nevšimnout jak herečka Robin Wright Penn zestárla. Sice tady hrála osudem zkoušenou ženu, ale stejně vypadala stará. Kdyby McAvoy neměl plnovous, tak by klidně mohl hrát studentíka ze střední školy. Nesedl mi tu. Redford je velmi zručný řemeslník a moc dobře ví, co chce divákovi prostřednictvím svého filmu sdělit. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že sleduju televizní film ze stáje BBC. ()
Tvrdohlavec verzus systém, ktorý v mene veľkých ideálov zomelie jedinca na šrot. Zhruba do polovice typicky redfordovsky tézovité a od mŕtvolnosti to zachraňuje iba tradične šťavnatý McAvoy (až neskôr si uvedomíte, ako to celé ťahal a akí boli všetci okolo matní, vrátane Robin Wright). Potom to zrazu začne byť nielen zaujímavé, ale aj napínavé a ku koncu sa prekvapivo dostavia celkom silné emócie. Dobrá prácička, ktorá si nekompromisne ide za vyrieknutím svojich právd bez otravovania vykonštruovanými osobnými (milostnými) líniami. 7/10 ()
Velmi významný historický milník v amerických dějinách. Vražda prezidenta Lincolna. Postupně je zatčeno sedm mužů a jedna žena. Všichni jsou obviněni z atentátu nebo k jeho napomáhání. Mladý právník, ještě nezkušený právník dostává za úkol před vojenským tribunálem obhajovat její nevinu. Dle obvinění totiž o celém plánu věděla, protože se v jejím domě bydleli a scházeli se účastníci atentátu. Žena proti nevypovídá jenom proto, aby chránila svého vlastního syna, který byl rovněž členem skupiny, ale opustil ji předtím, než samotný akt vraždy byl spáchán. Je tak na samotném právníkovi, aby získal sympatie poroty a pokusil se odvrátit jediný verdikt, který za zločin proti státu je, a to smrt oběšením. Velice zajímavé, historické až konspirační téma. Z počátku pomalu a až lehce nudně rozjíždějící drama se zhruba od poloviny přetavuje na psychologickou válku mezi ústavou, zatvrzelými a zkostnatělými vojenskými představiteli a za pravdu se bijícím, argumenty na všechny strany střílejícím a neúnavným advokátem. Je to víceméně marná bitva, ale tím, jak dokáže jeden člověk být průbojný a snaží se najít spravedlnost stůj co stůj, se stává přece jen vyšším principem solidárnosti a touze pomoci bezbranné ženě v nezáviděníhodné situaci. Do této role byl obsazen skvělý James McAvoy a to je trefa do černého. Jeho postava ostře vystupuje z nastoupené řady vojenských důstojníků a dalších významných osobností, které jsou ve filmu představeny. Celý film táhne do grandiózního konce, který nenechá diváka rozhodně v klidu. Závěrem podotknu, pokud někdo bádá nad přesnými historickými daty, tak ta nejspíš nebudou úplně v pořádku. Po tom jsem nikdy nepátrala a troufám si říct, že především o to v tomto snímku nejde. ()
1865 - soudní drama, které kromě určitého popisu historie nám může metaforicky říct i něco k dnešnímu politickému systému, neboť jednotlivec nikdy nemůže "vyhrát". James McAvoy zase jednou září, Redford svírá režijní otěže též velmi jistě a k tomu ještě tolik známých herců ve vedlejších rolích. Historie jednou nedostala od Hollywoodu na frak:o). ()
Už ze začátku mě zprudilo, jak se dá natočit tak vděčná scéna jako zastřelení Lincolna se vším kolem (divadlo, skok vraha před obecenstvo s rebelským heslem na rtech, nošení Lincolna přes ulici) tak nudně a neinovativně. Film však bohužel kartu neobrátí. Redfordova režie je stejně suchá jako jeho herectví a nejvýraznější scény jsou ty soudní (díky bohu jich je požehnaně), protože se v nich hodně mluví a nemusim alespoň uvažovat nad tim, proč se počtvrtý opakuje ta samá kamerová jízda. Tu vizuální nudu se pak někdo chytře snažil postprodukčně obohatit přidaným zrnem a zvýrazněním světelných zdrojů, ale to vás dvě hodiny neudrží žejo... Ideální na hodinu dějepisu, abyste si ujasnili, jak to tenkrát vlastně (nejpíš) bylo. ()
Galerie (104)
Zajímavosti (15)
- Vo filme možno počuť, ako je Aiken (James McAvoy) označený celým menom "Frederick Aiken Sebastian". V skutočnosti však bolo jeho prostredné meno "Augustus". (MikaelSVK)
- Nicole Kidman a Susan Sarandon odmítly roli Mary Surratt. (newpage)
- Jeden z generálů v komisi, jehož jméno ve filmu nepadlo, byl Lew Wallace, který je autorem románu "Ben Hur: Příběh Krista". (Morien)
Reklama