Život po životě

Celkem mě to zaujalo hned ze začátku. Zajímavé zpracování a celkem dobrý příběh. Bohužel konec to zkazil a to vskutku monumentálně. Rozuzlení příběhu s tím malým klukem bych ještě vzala, ale to s tou reportérkou už bylo hodně přitažené za vlasy. Někdy by bylo lepší utnout filmy čtvrt hodiny před koncem, tenhle film by to rozhodně potřeboval. 3* (05.08.2014)

I průměrný Clint Eastwood je stále nadprůměrnou záležitostí. S tímhle banálním cejchem jsem k poslednímu snímku téhle legendy přistupoval a nebral v potaz negativní ohlasy. A udělal dobře. Eastwoodova nová výzva nastolí tři situace, které diváka zajímají a ten chce vědět víc. Francouzská novinářka, americký psychotronik a londýnský chlapec se v tomhle mysteriózním dramatu nakonec samozřejmě protnou, žádné terno to sice není, přesto tahle poměrně jednoduchá zápletka s dokonalým zpracováním obstojí. Hlavně díky hercům a opět pomalu vyprávějícímu a tak trochu bilancujícímu melancholikovi Eastwoodovi jsem Hereafter dokázal akceptovat.. (06.10.2011)

Zrovna dneska v Rusku spadlo letadlo s nějákýma našima hokejistama. Takže mi ŽIVOT PO ŽIVOTĚ celkem sedl k tématu dne. Clint nevyměkl, ale zestárl a tak si řekl, že si povinou důchodcovskou rozvahu o smrti rovnou natočí a předhodí, po jeho filmech lačnícímu, publiku. Stylový úvod se spláchnutím vlnou (tahle geniální scéna musela ukrát největší kus rozpočtu) pokračuje konverzačním dramatem tří lidí, jejichž ostud se (nečekaně) protne a všechno to tak nějak v pohodě skončí. Snímek je nacpaný výbornými hereckými výkony, jen scénář je někdy trochu moc užbleptaný. (07.09.2011)

Jakou mě občas udělá radost, když krom obalu nevím o filmu až do spuštění nic. Samotnej úvod s mejma emocema dokázal zahejbat víc než Nic nás nerozdělí za celou stopáž. Pak to začalo, tři příběhy, každý ve svém počátku silný, s přibývající stopáží lehce oprýskaný. Do toho kopec známých herců. Z Cecile jsem za celé dvě hodiny nedokázala spustit oči, nehledě na to, že mi ani nedošlo, že je to ona. Do toho roztomilá Bryce a sem tam pomrkla i Mylene Jampanoï. Asi v polovině filmu mi konečně mozek začal jakž takž zpracovávat jednoduché vysvětlení, jaká že je hlavní myšlenka filmu a že dál už se to celé asi nehne, což byl trochu kámen úrazu, páč já na tyhle média a podobný věci prostě ani v nejmenším nevěřím. I přes mou skepsi se dal film ale krásně dokoukat a scény s malým klučinou mě doslova tahaly emoce z těla (scéna z metra, setkání s Damonem atd.). Hereafter je řemeslně zvládnutý film, který dokazuje, že zručný rejža dokáže i z odbytého scénáře udělat koukatelnej kusanec. A že to má na svědomí Clint, to jsem taky zjistila až se závěrečnejma titulkama a můj dojem to jen potvrdilo. 70% (18.07.2013)

Film se nijak hloub nezaobírá otázkou "Co je po smrti", jak by se na první pohled mohlo zdát-jde o příběhy tří lidí, které nějak zasáhla smrt. George se umí spojit s mrtvými lidmi, malý Marcus přišel o své dvojče a tak se snaží najít odpovědi a novinářka Marie málem zemřela při ničivém tsunami. Strašně se mi líbila prostředí měst San Francisco-Londýn-Paříž a konečné střetnutí v Londýně. Nejsilnější příběh je určitě ten o dvojčatech, u toho jsem prolila vodopády slz od začátku až do konce filmu:) Žádné nudné pasáže jsem nepostřehla a konečně jsem se ani jednou nedívala na čas. Všimla jsem si, že většina kritických ohlasů je od fanoušků Clinta Eastwooda a porovnávají Hereafter s jeho předchozími filmy, což je obrovská škoda, protože je kvůli nim hodnocení takové jaké je:) Já Eastwooda nemusím a z tohoto počinu jsem naprosto nadšená, doporučuji. (07.06.2012)