poster

Ironclad

  • Velká Británie

    Ironclad

  • Německo

    Ironclad - Bis zum letzten Krieger

  • Německo

    Ironclad

  • Slovensko

    Templár

Akční / Dobrodružný / Historický

Velká Británie / USA / Německo, 2011, 121 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pilda17
    ****

    Tak takhle si nějak představuji dobrý středověký film, který má vše, co by měl mít. Ironclad je jeden z nejbrutálnějších středověkých filmů, co jsem snad viděl. Musím pochválit děj, poněvadž je zvládnut dobře a člověk se nezačne nudit. Pořád se něco děje a nejlepší na tom je, že se objevuje spoustu brutálních soubojů, které vždy rád vidím. Krutost Jana (Paul Giamatti) je tak brutální, že jsem si živě představil, jak musí být protestantovi, který se mu postavil. Nechtěl bych takové věci rozhodně zažít, ale on tu roli zvládl vážně dobře. Samozřejmě nesmím opomenout hlavního hrdinu a templáře Williama Marshalla (James Purefoy). Ten se do takového filmu hodil, ač jsem to ze začátku moc nečekal. Sečteno a podtrženo, Ironclad doporučuji na plné čáře... 8/10 = 85%(6.8.2011)

  • TheDarKnig
    ***

    Ale jo, ušlo to. Není to žádný zázrak, dialogy mě občas tahaly za uši silně a zápletka s věčně nadrženou Kate byla naprosto zbytečná a otravná, když tedy odhlédnu od faktu, že vidět Kate je samozřejmě vždy potěcha pro oko a navíc zde v středověkém vohozu. Ale popravdě film by bez ní jako zhmotnění Williamovy snahy o vykoupení (Purefoy má tyhle role rád) určitě fungovala taky, docela mám těch násilně tlačených romancí plné zuby. Naroubování na podepsání magny charty je ovšem docela zábavné, Giamatti si roli viditelně užívá, souboje jsou správně špinavé a krvavé a používá se i half-swording - to u mě začíná být čím dál víc jako nezanedbatelné plus, nejen proto, že to vypadá cool. Ale na cool věci si potrpím, ne že ne. Parta gerojů bránících hrad - nu, asi tak bych to popsal. Nic víc, nic míň. Možná trošku zbytečně dlouhé. Aspoň tak mi to přišlo při koukání, a ty intermezza mezi akcí byly někdy bolestivá.(20.8.2015)

  • Cervenak
    ***

    Scenár nie je úplne márny, hoci je poskladaný zo schematických situácií a vzťahov a s prepracovávaním postáv sa veľa nenatrápil. Napriek tomu príbeh funguje a dialógy sú napísané solídne, čo je asi dôvod, prečo sa nechalo ukecať toľko známych (a dobrých) hercov. Tí film zachraňujú - hlavne Giamatti pochopil, že hrá v béčku a ide vypľuť zlodušskú dušu, tak oduševnene prehráva. Purefoyovi som toho templárskeho panica veľmi neveril, ale keď sa chopí obojručáku a začne rúbať ľudí napoly, je to fajn. Bitkám pomáha extrémna krvavosť, ale lepší strih s plynulejšou nadväznosťou záberov by teda nebol na škodu. Výprava, kostýmy, rekvizity pomerne v poriadku, ale fakt, že dánski žoldnieri hulákajú po maďarsky, ma teda rušil. Takisto sa z ich vodcu, echtovného Vikinga, nemusel na konci stať namodro počmáraný keltský furiózo.(10.7.2011)

  • petero
    ***

    Jonathan English je ako režisér babrák a za jeho výkon by som mu najradšej nadelil ešte slabšie hodnotenie. Na druhej strane obsadenie je slušné a za 25mil rozpočet natočil slušnú rúbanicu s až prehnaným gore, ktoré by slušilo viac hororu ako historickému akčňáku. Našťastie sa stále niečo deje, akcia je dobrá, miestami zmätená, romantické vložky sú trápne no nie je ich našťastie veľa a sklamal ma Tiberius Vladimíra Kulicha, čakal som nejaký podobný nástup ako predviedol v The 13th Warrior ale k tomu bohužiaľ nedostal priestor.(13.7.2011)

  • tahit
    ***

    Krvavé střetnutí, v němž pár desítek statečných brání hrad i svá práva proti svévoli krále Jana mi přišla jen jako pouhá záminka k velké exhibici bojových scén, kdy vzduchem sviští šípy a lidé se válejí v krvi, žel v nelítostné seči válečné vřavy jsou kaskadérské boje poněkud zmatené. Historizující naivní pohádka sice nenudí, ale dlužno dodat, že taky nenadchne. Nicméně brilantní kulise středověkého hradu nelze nic vytknout.(14.1.2012)

  • - Natáčení probíhalo v sychravém a deštivém počasí. James Purefoy doslova prohlásil: „Nemůžu se dočkat, až vyrazím natáčet něco na Bahamy“. (Olík)

  • - Magna charta libertatum alebo Veľká listina slobôd, bol základný zákon anglickej stavovskej monarchie, ktorý v roku 1215 podpísal kráľ Ján Bezzemok pod nátlakom anglickej šľachty po nepokojoch spôsobených jeho zahraničnou politikou a absolutistickým spôsobom vlády. Obmedzila kráľovu suverénnu moc v prospech šľachty a mešťanov.
    Tento dokument sa stal základom anglického a amerického práva, tvorí základný zákon anglickej stavovskej monarchie. Okrem iného ustanovoval, že žiaden slobodný obyvateľ nesmie byť prenasledovaný alebo zatknutý bez zákonného rozsudku. Zakazoval kráľovi bez povolenia šľachty vyhlásiť mimoriadne dane a považuje sa za začiatok demokracie v Anglicku. (MikaelSVK)

  • - Posádce hradu Rochester při obléhání v roce 1216 skutečně velel baron William d'Aubigny (Brian Cox), jeden z pětadvaceti garantů Magny Charty. Po pádu do Janova zajetí po prolomení hradní obrany ale nebyl ani mučen, ani zmrzačen, ani popraven - zemřel až v roce 1236. Stejně tak se rozhodně nejednalo o pouhého obchodníka s vlnou. (IlMagnifico)