Ženy v pokušení

Počáteční obavy a nedůvěra se nakonec rozplynuly a já musím říci, že jsem po dlouhé době viděl film, který se mi uhnízdil v hlavě i na další den. K současným komediím přistupuji velmi opatrně, jelikož se jim u nás příliš nedaří. Tak příjemný film, jako jsou Ženy, se již dlouho neobjevil. Jistě, mnohý divák v určité fázi dokáže odhadnout vývoj dalšího propletence osudů postav, ale díky hereckým výkonům a nenucenému humoru to prostě nevadí. E.Balzerová se ukazuje býti stále větší hvězdou, která filmu kraluje s jistotou atomového torpédoborce. Jak mi vadí prvoplánová vulgarita současných filmů, tak rozkošně pronášené průpovídky ,, Nepodceňuj IQ svojí frndy!" či ,,Já s mou pičulinou přežila tři režimy..." místo pohoršení rozesmály. Dokonce i z truchlohry udělali tvůrci černohumorný kolotoč v duchu britských komedií a amerického seriálu Odpočívej v pokoji. Milé, úsměvné a zábavné. ,,Poslední nájemník vypadl nějak narychlo..." (07.11.2011)

Překvapení. Velké překvapení jsem prožil, když začaly hrát titulky a já si uvědomil, že Ženy v pokušení nejsou vůbec špatným, ani vůbec hloupým filmem. Ze začátku to sice vypadalo, že tohle bude další průměrná česká komedie, jenže pak přišla na scénu energická babča Eliška Balzerová a ten film rázem ožil. Opravdu, jako by někdo (konečně) zařadil dvojku a snímek začínal uhánět vpřed. Vlastně když se to vezme kolem a kolem, největší síla zde spočívá v obsazení - Lenka Vlasáková je příjemná a skvělá herečka, která má pěkný hlas, Veronika Kubařová je pěkná a rozhodně snaživá, Macháček je (opět) v roli lehce blbého dobrodruha taky fajn a Eliška, to už je kapitola sama pro sebe. Jediný, kdo mi tu nesedl, byl Dyk. Nevím, ale nevěřil jsem mu to ani za mák. Sice by se dalo říct, že Ženy v pokušení jsou filmem primárně zaměřeným na něžnější publikum, ale ani chlap by se u toho neměl tolik nudit a co víc, myslím, že tohle v pohodě přežije bez nějakých trvalých následků. Což se o jiném filmu pro ženy (napadá mě např. tenhle) říct nedá. 80 %. (26.08.2010)

V posledních letech jen horko těžko hledám mezi českými zástupci film, který by mě zásadněji oslovil. Přesto se tu a tam našel (Kráska v nesnázích, Venkovský učitel, Tajnosti). Vlastně se mezi ně dá počítat i poslední Vejdělkův film Václav, na kterém se dají vyčíst velké ambice. Vejdělek se sympaticky vyvíjí a z lidových komedií přesedlává na silnější témata, kde humor spíš jen probleskuje kdesi na pozadí. Nejprve ale trochu rýpání.. Stejně jako Václav ale i Ženy v pokušení trpí nejasným dramaturgickým rozvrhem. Divák chvíli sleduje komedii, pak zase rodinné drama s vážnými momenty. Navíc jsem si přál, aby ve mně snímek mohl víc doznít. Mnohdy namísto emocionálního mrazení divák čelí prázdnému utnutí děje, situace.. I tak většinou vybruslí se ctí (bez pocitu trapnosti a studu), a to je jenom dobře. Samotný příběh je prostý. Matka načapá svého manžela v náručí vnadné černošky, oporou je jí dcera a foukat bolístky přijede i babička. No, babička.. každopádně okolo ústředního tria se ještě motá dceřin přítel, matčina potencionální nová známost a babiččin sepisovatel memoárů-další zářez. Zaslechl jsem něco o srovnání s nedávným diváckým hitem Líbáš jako bůh. No, buďme nohama na zemi. Vejdělkův snímek má nesrovnatelně vtipnější a navrch netriviální dialogy, hutnější zápletku a herectví bez umělé přepjatosti. To asi docením nejprve. U Lenky Vlasákové si divák chvíli musí zvykat na herecké pojetí své postavy, ale poté je znamenitá. Dokáže nabídnout sebeironii, nadhled i rozjařenost šestnáctileté puberťačky. Minimálně znamenitý je i návrat jedné české herecké lady na filmové plátno. Filmaři trestuhodně opomíjená Eliška Balzerová srší vtipem, půvabem, šarmem i charismatem a scény, ve kterých se objevuje, krade pouze pro sebe. Její živočišná Samantha ze Sexu ve městě má Českého lva dle mého jistého. A zaslouženého. Potěší i začínající naděje Veronika Kubařová, stejně jako pánské osazenstvo (třeba všeuměl Dyk neztrácí svou přirozenost ani v intimních scénách). Když chválit, tak je třeba vyzdvihnout i ty drobné detaily (nadvakrát nedořečená historka!!) a situační žertíky (skákání panáka po „mrtvém“ těle), které v českém filmu dlouho nebyly-chyběly. Sečteno, podtrženo.. Zhruba o deset patnáct minut bych zkrátil, ale jinak bych neměnil. Díky za to.. (15.02.2011)

Příjemná česká komedie, vhodná na nedělní odpoledne a na oddych, s výbornou Eliškou Balzerovou excelující v roli nestárnoucí babičky proutnice. Vyvážený podíl tragiky a komiky, film, který rozhodně pobaví nenásilnou formou. Pan Vejdělek konečně našel styl, kterým by se mohl ubírat i nadále a natočil divácký hit, který neurazí ani kritiku. (14.11.2010)

Největší devízou nejnovějšího Vejdělkova počinu je výtečné ženské herecké osazenstvo v čele s Eliškou Balzerovou, která po dlouhé době dostala pořádnou roli, a skvělá hudba Honzy Muchowa, který opět dokazuje, že v českém prostředí naší současnosti nemá konkurenci. Velká výtka padá na Šáchovu kameru, která místy připomíná televizní inscenaci (až na jednu flashbackovou scénu - ta je výtvarně zajímavá). Režie zručná, ale Vejdělek - scénárista si několik těch příliš laciných vtipů mohl odpustit. Příjemných 7/10. (10.03.2010)