poster

Američan

  • USA

    The American

  • Slovensko

    Američan

Krimi / Drama / Thriller

USA / Velká Británie, 2010, 105 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    ****

    Neřekl bych, že jde o zásadní film dnešní doby, ale vzhledem k hodně rozdílnému hodnocení uživatelů je to jasná známka toho, že u určité části fanoušků vzniká poptávka po návratu filmového stylu 70. let, který obsahoval významný proud tvorby experimentující s obsahem, založený nikoliv na ději, ale na atmosféře, herectví, symbolech a náznacích. Američan připomíná artové thrillery francouzské nové vlny, vzpomněl jsem si při jeho sledování na Godardův snímek U konce s dechem, kde se taky vyskytovali hrdinové bez minulosti a u kterých divák jasně cítil, že nemají ani budoucnost. Příznivce dynamické akce a nabitého děje Američan určitě neuspokojí, ale ty, kteří si chtějí vychutnat hru s režisérem a špičkové herectví, mohou být spokojení. Osobně mě přece jen zklamal scénář, čekal jsem víc vybroušenějších a zásadnějších dialogů, např. mezi Jackem a jeho psychologickým protipólem místním knězem nebo mezi Jackem a jeho nástupkyní Mathildou. Taky milostná story mezi nájemným vrahem a místní prostitutkou je trošku laciná. Celkový dojem: 75 %.(9.3.2011)

  • Fr
    ***

    ,,Všichni lidé hřeší. Někteří více než druzí. A vy jste spáchal mnoho hříchů pane Clarke. A pořád je pácháte“..... Jack je vyznavačem hesla ,,nejlepší parta je jeden“, nemá problémy s erekcí, má práci a celý film mu jde o život. Pokud chcete mrknout na pokus o filmový expresionismus (??? či jak to nazvat??) – tedy umění, nepřekvapí vás líné tempo známé z (některých) mafiánských filmů či westernů. Režisér na něj klade od počátku důraz a spolu s G.Clooneym vládne tomuto snímku, kde se toho vlastně moc neděje. Trocha toho napětí přichází až v (romantickém) závěru a já celkem chápu hodnocení 2*, ale i 4*. Je si totiž třeba ujasnit priority. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci poznat italský venkov. 2.) Mám rád filmy Sergio Leoneho. 3.) Trocha umění a G.Clooney mě nezabijou PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(4.11.2010)

  • FlyBoy
    *****

    [Signature Theatre, Kalispell, Montana] Back to 70's. Konštruuje pušku. Debatuje s kňazom. Spoznáva Kláru. Clooney nezaháľal a tento free-lance mód mu pasuje excelentne. Prenádherné notové podkreslenie (Grönemeyer), prepracovaná kompozícia obrazu (Corbijn), zodpovedne budované napätie a zámerne "ohlodaná" výpoveď o tichom Američanovi. Je to taká posmutnelá púť nájomného vraha skrývajúca v sebe zdravú zámernosť (nadväznosť na novú vlnu francúzskych thrillerov, priama pocta Gabinovi či Delonovi, westernová koncepcia, atď.) a končistý (=katarzný) dopad. Anton Corbijn vie, ako sa v útlych uličkách talianskeho mestečka Castel del Monte hýbať a orientovať a takisto vie, že minimalizmus môže byť pre symbolizmus veľmi prospešným nástrojom. Opomínať pomalý pacing či všade prestupujúcu statickosť mi príde nemiestne, "The American" je o melancholických náladách, nevyspytateľných pocitoch a povznášajúcej symbolike, nie o epileptickej akcií alebo iných predajných dopingoch.(21.9.2010)

  • Lavran
    *****

    Corbijnův Američan oplývá onou zvláštně zasmušilou kvalitou, kterou tak sugestivně popsal Jiří Cieslar v textu „Pomalost“ (in Kočky na Atalantě). Myšlení v zásvětních rytmech. Pohled z druhého břehu, aniž by vidoucí opustil břeh protilehlý. Delikátní vláčnost, jež plyne z osudově odevzdaného tempa vyprávění, ale i hrdinova nevyhnutelně rozvážného směřování do smrti. Zpřítomňuje se v něm tichost a pragmatičnost Melvillových mlčenlivých gangsterek, ale i napjatá nezvratnost poetického realismu. Hlavní hrdina, nájemný zabiják Jack (George Clooney) je přímým nástupcem Delonova Jeffa Costela i Gabinova Françoise. Mrtvý muž. Archetyp. Ten, který je od úvodní scény odsouzený k marnému zápasu o klid duše: pro nic menšího než vědomí vlastního pochybení. A jak víme od Alberta Camuse, tragédie začíná ve chvíli, kdy hrdina , kdy je vědomý. <> <> Chmura zabíjení v zasněžené, opuštěné krajině kdesi ve Švédsku, kde jej smrt dostihne poprvé, je nesmazatelně vepsána v Jackově tváři, gestech i zatvrzelém mlčení. Pohybuje se úsporně, s krajní opatrností, jako by šetřil energii na jiný, konečný zápas, k němuž trpělivě ukrajuje vzdálenost. Stáhne se do malebného italského městečka v horách, daleko od stop ve sněhu. Pokouší se ukrýt před obrazem viny, vlastní slabostí, najít zapomnění. Nejsou však největší hříšníci právě ti, kdož hledají klid? Dobrý přítel mu připomene, že nemůže zpochybnit existenci Pekla, když v něm žije, neboť Peklo, jak známo, je místo bez lásky. Z okna svého pokoje často obhlíží horizont. Snad čeká, že se zpoza horského masívu vynoří všechny jeho minulé hříchy. Vysedává v prázdných kavárnách, prochází vylidněnými ulicemi, ale není schopen uvolnění: je stále napjatý, v očekávání okamžité zrady, jaksi připravený ke skoku. Za každým rohem tuší neviditelnou hrozbu, přízrak ledové minulosti, anonymní strach. Pronásleduje jej stupňující se temné hučení. Soustředit se dokáže pouze při práci: tehdy je opětovně nesmlouvavě zacíleným profesionálem, jehož ruce prozrazují zkušeného řemeslníka. <> <> Brzy mu však do života vstoupí dvě osudové ženy. Jedna znamená zakázku, druhá rozptýlení. Nájemná vražedkyně, kudlanka, chladná a nepřístupná žena-vamp Mathilde (Thekla Reuten). A Clara (Violante Placido): zprvu nocležnice, milující, oddaná, upřímná i vášnivá, především ale skutečná, s níž zahlédne možnost úniku před osobním selháním. Pravděpodobnost vlastní proměny, očištění, nového zrození. Obě jej svorně oslovují “pane Motýl”: třebaže s rozdílnou mírou sarkasmu či fascinace. Motýla má vytetovaného na zádech, o motýlech si čte před neklidným spaním, motýl přilétá na místo, které podle Clary tolik připomíná Ráj. Uprostřed utajené přírody. A zde se v závěru také povznese do korun stromů... V západní, řecké tradici je motýl metaforou duše: "kvalita duše je kvalitou motýlích křídel", jak krásně napsal Oldřich Král. Na Východě je však také změnou, důkazem o proměnlivosti věcí, nestálosti. Rodí se z housenky, která je ošklivá: z šeredného se tudíž stává krásné. <> <> Tichý Američan, melancholický hrdina, dnes vzácný druh pomalu spěchá ke světlu a vykoupení, ačkoli má křídla zmáčena krví. Tím světlem v temnotě je Clara. Žena a láska k ní. Pro něj je však pozdě, příliš pozdě: již na počátku bylo. A on to ví (nebo přinejmenším tuší).(9.9.2011)

  • Shakers
    ***

    Neočakával som som od toho nič, dokonca som nevidel ani trailer a nemal som ani páru o čom to bude.George Clooney je dobrý herec a zahral to rozhodne dobre.Úvodná scéna bola super, atmosféra a napätie bolo rozhodne cítiť, ale bohužiaľ celému filmu to nevydržalo.Začiatok (taká pol hodinka) bol stále dobrý, zaujímavý a udržoval si atmosféru kriminálky, ale čím sa blížil koniec tým viac ma ten film prestával baviť.Škoda. 65% - 3*(9.3.2011)

  • - Jack nosí hodinky Omega Speedmaster Professional. (HellFire)

  • - Auto, na ktorom vo filme jazdí Jack (George Clooney), je Fiat Tempra. (Casador)

  • - Scénář k filmu napsal Rowan Joffe podle románu Martina Boothe „A Very Private Gentleman“ z roku 1990. (Zdroj: Bioscop)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace