Hostitel

To ale byla břečka, a to prosím netrpím vůbec žádnými předsudky, co se autorky předlohy týče, neboť jsem od ní nečetl nic a neviděl jsem jediné Stmívání. Naopak jsem si říkal, že by mě Hostitel možná mohl překvapit. Jenže ouvej, to to bolelo. Mám rád Saoirse Ronan (ty její - nesvětélkující - oči!), Diane Kruger i Williama Hurta, vím, že Andrew Niccol umí točit (velmi) dobré filmy... Ale co bylo u všech rohatých tohle? Nic pořádně vysvětleno, proč se dělo to a to, jak bylo možné tamto, utrápený zamilovaný (dvoj)románek mi pil krev jako už dlouho nic, žádných (dejme tomu trikových) scén, které by odvedly moji pozornost jinam, jsem se nedočkal, a vůbec jsem měl co dělat, abych vydržel do konce. To se mi už dlouho nestalo. Fuj. (12.05.2014)

Ani nevím jak začít tenhle komentář. Vím, že se mi to líbilo. Líbilo se mi to moc. V očekávání všelicos jsem šla do kina s myšlenkami typu "na csfd to má 60", "napsala to Meyer", "Ta kniha má 550 stran, ach jo, to abych začla rychle číst". A hleďme. Z 550 (už přečtených) stran se stalo dobře sestříhané i celkem dobře vygradované dílo. Nesouhlasím s polovinou komentářů tady. Že to nemělo akci? Dle mého teda mělo. Až se budu chtít podívat na vybuchující talíře v titanicu, pustím si něco od Michaela Baye. Třeba sračkoidní druhý díl transformers. Že je druhá půlka filmu tlachání? Neřekla bych. Saoirse (kterou nemám ráda) hraje perfektně. V půlce filmu se možná někomu stane, že začne mít rád Poutnici víc než Melanie. Diane Kruger se tváří adekvátně duši, kterou má v sobě. William Hurt na mě působil skvěle. Pak tu máme milostný trojúhelník. Ovšem není afektovaný jako v TW (srovnání se tu prostě nabízí), nýbrž pěkně postavený - něco ve stylu Stargate Jolinar - Samantha - Martouf s Lantašem - Jack. Já dávám přednost Ianovi, už jen pro tu jeho božskou tvářičku. Z kina si navíc odnáším dvakrát brekot (při té oběti, i při závěrečné řeči Poutnice - ano bylo to postaveno aby se brečelo a já to fakt nevydržela) a otevřenou pusu při pohledu na vnitrohorní obilné pole. Bože to bylo fakt fantastický. Na závěr všemi očekávané klišé - Poutnice dostane nové tělo. Jsem ráda za toto krásné klišé, i když jsem se musela párkrát v kině v duchu ujistit - Je to Meyer, nenechá jí zemřít. (výběr herečky se mi nelíbil, ale čert to vem). A pak je tu jedno zajímavé srovnání. Stejně jako v Twilightu nakonec Meyer sebrala postavě jedinečnost v tom, že vytvořila duplicitní charakter. V TW působil příchod indiánského křížence uměle až trapně. Byl jako laciné potvrzení děje, které mělo postavám zajistit štastný život až do nekonečna. Nicméně v Hostiteli se "přeběhlík" dokonale vyjímá. Musím říct, že mě to fakt překvapilo a nečekala jsem to. Skvělej konec. Takže dávám pět hvězd a pravděpodobně nadhodnotím o jednu kvůli zdejším dementíkům. Na druhou stranu ta hudba a enviromentální podtext... To si mě získá vždy. Já totiž hodnotím podle toho, co ve mě film zanechá. Nezajímají mě autoři, režiséři ani herci. Když se mi to líbí, tak se mi to líbí a tohle se mi setsakra líbilo. Pro mě je tenhle film vyjímečný - protože je s ním spojený můj nový život. (29.03.2013)

Rozhodně to není sci-fi. Úvod ještě šlape, absence děje ale film umrtví po dvaceti minutách a po zbytek si pár postav nudně povídá mezi sebou v podzemním úkrytu v poušti. Dialogy banální až komicky naivní, napětí či akce téměř nulová (pouze jedna 20 vteřin trvající akční scéna). Technologické aspekty nefungují, protože nejsou v průběhu nijak vysvětlovány. Navíc se tvůrcům nepodařilo vykřesat ze scén napětí, osudovost nebo silnější emoce. Kvůli tomu je výsledek takovým hlupoučkým, povrchním, obsahově prázdným a nevěrohodným vyprávěním, které okolo vás propluje bez šance pozitivně zapůsobit. (25.03.2013)

Je to strašlivě, ale opravdu strašlivě hloupý film. Ale asi je na místě vinit knižní předlohu a to ztělesněné zlo, co jí napsalo. Celý ten koncept dvou osob v jednom těle, kde každá osoba jakože miluje někoho jiného, z čehož vznikají 'silné' a 'komické' scény, to je trochu mimo mě. A taky když někoho miluju, tak ho zmlátím, protože má jinou barvu očí, že ano. Navíc jsem asi divná, ale jsem team mimozemštani, protože žít v komunitě, kde se nelže, nejsou války a všechno je zadarmo? Hned bych do sebe poslala toho bílýho tisíc let starého pavoučka, který by mě změnil na holčičího Elijaha Wooda. (08.05.2013)

Osobitý režisér Andrew Niccol a knižní předloha od autorky "Stmívání", která tentokrát kýčovitou romanci s hloupými puberťáky vkládá do plytké sci-fi podoby. Děsivé už na první pohled a výsledek je ještě horší. Když jsem před nedávném viděl nevýraznost "After Earth", kterou se absolutně odrovnal dříve geniální Shyamalan, říkal jsem si, že jsem již dlouho neviděl tak špatnou vysokorozpočtovou sci-fi. "Hostitel" však překonává vše a padá na hubu v oblasti herců, výpravy, scénáře i samotné režie. Příšernost, která se díkybohu jen stěží zaplatila a tak věřím, že nevznikne nová série po vzoru již zmíněného "Stmívání". (10.10.2013)