Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Česku a na Slovensku poměrně neznámé dílo si v zámoří získalo velkou pozornost publika a kultovní status. Je totiž obecně považováno za jeden z nejhorších filmů, které kdy byly natočeny. Hlavního hrdinu Johnnyho si vystřihl sám Wiseau. Johnny nadevše miluje svou nastávající ženu Lisu (Juliette Danielle). Ta je však s jejich vztahem stále méně spokojená a tak svede Johnnyho nejlepšího přítele Marka (Greg Sestero). Johnnymu se postupně hroutí svět, který se mu za posledních sedm let podařilo vybudovat.
Film přitahuje pozornost milovníků nepovedených snímků pro svůj až komický charakter, špatnou práci s herci a absurdní repliky postav. Wiseau je někdy označován za současného Eda Wooda. Promítání filmu se uskutečňuje za bouřlivých reakcí publika, které nahlas komentuje dění na plátně. (L_O_U_S)

(více)

Recenze (491)

KlárkaS 

všechny recenze uživatele

Řeknu vám, vidět to v Londýně ve vyprodaném kině s (lehce) přiopilým nadšeným publikem a s živým úvodem od Tommyho Wiseaua a Grega Sestera, a s házením stovkami lžiček při každé scéně s lžícovými dekoracemi, to byl teda zážitek. Pravý kultovní film, který je fakt tak špatný, až je dobrý. Shut the fucking door Lisa! ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Věřím, že když člověk tenhle film vidí třeba v plném kině chechtajících se lidí, ohodnotí ho pěti hvězdičkami bez nejmenších výčitek svědomí. Já ho viděl sám, a tak jsem jen dost často nevěřícně kroutil hlavou v úžasu nad všemi těmi hereckými "výkony", nad tím, co postavy vypouštěly z úst, a také nad tím, kolik postelových scén se dá vtěsnat jen do první půlhodiny (ňadra hlavní hrdinky jsem za tu dobu poznal tak důvěrně, že mám pocit, že jsem s ní spal i já). Smál jsem se až při finále, během kterého jsem si navíc uvědomil zvláštní věc - Pokoj mě vůbec nenudil. ()

Reklama

Seabeast 

všechny recenze uživatele

Pětihvězdičkový odpad! The Room jest počin, který je nechvalně proslulý svou nekonečnou pitomostí a časem si vysloužil status kultu. Představte si "zápletku" toho nejlacinějšího porna přetavenou do celovečerního filmu, kde každý samec vypadá, že souloží samici do pupíku. Do toho ultradebilní příběh s ultradebilníma dialogama v podání ultradebilních hereckých výkonů. Ono už trochu zavání průserem, když si jeden člověk napíše scénář, hraje v něm hlavní roli a zároveň vše režíruje. Ale radši tolik nerozmatlávat, ono se to zkrátka musí vidět. Je tu tolik nechtěně tragikomických momentů, které vám budou k popukání, přitom je evidentní, že byl příběh zamýšlen jako vážný film. Ač se v těchto "třpytících se lejnech" rád rochním, protože způsobují bujarý smích svojí neplánovanou špatností, tak mě kultovost The Room nějak minula. Bylo tam těch nezáživných momentů na můj vkus až až nebo jsem možná měl koukat v opileckém rozpoložení v kině plném lidí v opileckém rozpoložení. Tož za mě jedna superstár aspoň za tu snahu Tommy! ()

filmfanouch odpad!

všechny recenze uživatele

Na světě bylo, je a bude mnoho nedoceněných autorů. Mnoho z nich se zaslouženo uznání dočkává posmrtně, někdy i po mnoha stoletích. A jednou tímto člověkem bezesporu bude Tommy Wiseau. Jde o člověka, který natočil zásadní film. Takový film, vedle kterého se mohou jít Občan Kane, Kmotr, Forrest Gump nebo Paddington 2 jít klouzat. Stejně jako jeho autor, i Room čeká na zasloužené uznání, které si zaslouží. Za rok 2003 vyhrál Oscara za nejlepší Pán prstenů: Návrat krále, který je ovšem v porovnání s Room suchou břečkou. This is Cinema!   Room je filmem, který prozkoumává lidskou společnost, silným psychologickým dramatem, které i po letech dostává poměrně výraznou bídu díky tomu, že je jiné. Wiseau byl terčem posměchu z toho důvodu, že zřejmě nabourává veškerá filmařská pravidla, právě v tom ovšem tkvěl jeho úmysl. Jedná se o revolučního umělce, který představil svět snadno evokující Matrix, protože se dá těžce věřit tomu, že se odehrává ve skutečném světě, Wiseau ovšem čerpá z vlastních pocitů, kdy svět vnímá zcela odlišně. Výsledek je nazývání věci pravými jmény.   Room se tak odehrává ve světě, kde je komediálním zlatem fyzické násilí na ženách, módním vrcholem jsou lžičky, mnoha načrtnutých motivů úmyslně nikam nevede, aby Wiseau vykreslil, jak se některé věci v životě prostě dějí a následně jim prošumí. Johnny v podání Wiseaua je obětí systému, který mu nerozumí, stejně tak nepochopen i po letech zůstává samotný Wiseau.   Wiseau si nezaslouží srovnávání s Ed Woodem nebo Uwem Bollem, minimálně ve stejné kategorii se totiž pohybují Stanley Kubrick nebo Steven Spielberg. Scéna, která začne hlasitým odmítáním, pokračuje šlehnutím láhve od vody o zem a vrcholí pozdravením Johnnyho nejlepšího kamaráda Marka zavání výraznou epikou, úmyslně ošklivé pozadí je poté inspirováno avantgardním uměním, které podtrhuje sofistikovanost Wiseaua.   Samotný příběh je pojat skoro jako řecká tragédie, kdy se Johnny zdánlivě nachází na osobním vrcholu, následně ovšem dochází k pomalému pádu, kdy navíc dochází k odhalení jedné zásadní pravdy: Žijeme ve světě srabů. Postavy následně projevují své emoce úmyslně pasivně, kdy pokus o vraždu nebo rakovina s člověkem nějak zásadně nehýbají, vše poté vrcholí tragickým momentem, kterým Wiseau záměrně svého hrdinu nechává odejít ve vrcholné pasáži. Inspirace Macbethem nebo Médeiou nemůže být okatější, Wiseau se rázem jeví jako Shakespeare 21. století.   Revoluční přístup Wiseaua spočívá i v tom, že se film natáčel souběžně na film i digitál, Wiseau se poté do role rozpadajícího muže rozhodl ponořit i na natáčení, kdy lezl celému štábu krkem, vše ovšem bylo úmyslem, aby štáb pochopil, jak je pro Johnnyho jeho rozpadající se život složitý, to vše pochopitelně bez většího pochopení. Sám Wiseau se ostatně po letech nechal zlákat a pro uspokojení lidu prohlásil, že mají pravdu a Room není psychologickým dramatem, ale úmyslnou komedií. Wiseau se tak nechal kvůli velkému nátlaku připravit o pozici filmového Mesiáše, mnozí mu ovšem i po letech dávají pravdu. Opakovaně při sledování zdraví Marka spolu s Johnnym, proti jeho nevěrné Lise by nejradši naházeli všechny lžičky světa a zahráli si americký fotbal. Wiseau se sice nechal zlomit a díky tomu si nezaslouží kdovíjak kladné hodnocení, i po letech je ovšem Room nedoceněným klenotem. A jednou to pochopí všici! () (méně) (více)

Hromino 

všechny recenze uživatele

Já vám nevím... tak nějak sbírám slova, abych napsal aspoň trochu soudný komentář k tomuhle dílu, ale nějak mi to nejde. Připadám si úplně vygumovanej. Přirovnal bych můj současný stav třeba k tomu, jako by mi někdo několik hodin v kuse pouštěl Nyan Cat až do zjebnutí. Tohle je prostě fakt něco nesmazatelného. Nudnější porno scény jsem teda ještě nikde neviděl, hlášky jako „I did not hit her, it's a bullshit! I did NAAAAAT... oh, hi Mark!” nebo „You're tearing me apart, Lisa!” jsou prostě už klasika a Wiseaův hekavý smích mi bude znít v uších asi ještě hodně dlouho. Je to peklo, ale věřím, že až se na to podívám někdy s přáteli v podnapilém stavu a se slušnou zásobou plastových lžiček, pak si to teprve užiju. Do té doby to bude ale nevonný odpádek, pane Wiseau, na to vemte lžičku. –– Edit: Už jsem tak učinil. Zvyšuji na plnou palbu. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (84)

  • V původní verzi scénáře se nacházel těžko uvěřitelný kiks. Scéna, kdy se Lisa (Juliette Danielle) svěřuje své matce (Carolyn Minnott), že Johnnyho (Tommy Wiseau) podvedla, měla začínat jako jejich telefonický rozhovor a končit tím, že Lisa doprovodí matku ke dveřím, jako by byla celou dobu fyzicky přítomna. (L_O_U_S)
  • Režisér Tommy Wiseau si najal jakéhosi Markuse, původem Čecha, aby při natáčení pořizoval záběry ze zákulisí. Ty si pak přehrával doma, aby věděl, co si o něm členové štábu povídají. (L_O_U_S)
  • Štáb si při natáčení připomněl první výročí událostí 11. září 2001. Greg Sestero, který hrál Marka,  vzpomíná, jak režisér Tommy Wiseau přinesl do studia digitální hodiny a přikázal štábu, aby držel pět minut ticha. Muselo se začínat několikrát, protože se vždy někdo začal smát. (L_O_U_S)

Související novinky

Festival Naruby holduje béčkovým filmům a rumu

Festival Naruby holduje béčkovým filmům a rumu

23.03.2023

Organizátorem unikátního festivalu pro dospělé, tedy výhradně pro diváky od 18 let, je Kino Balt, které začalo v Praze dělat rumové kino. Hlavní koncept je jednoduchý – každý divák v ceně vstupného… (více)

Reklama

Reklama