Mamánek

Nevím kam se ztratilo všech sedm milionů z rozpočtu (nechce se mi věřit, že by zúčastnění brali takové honoráře), Cyrus na sedm melounů rozhodně nevypadá. Postavy jsou zajímavé a do detailu propracované, jejich počínání snadno zdůvodnitelné a uvěřitelné. Hodně tomu pomáhá častá improvizace. Zklamala mě snaha být za každou vtipní. Jen proto, že ve filmu hrají John C. Reilly a Jonah Hill ještě neznamená, že musí jít o srandu k popukání. Mělo se zůstat jen v dramatické rovině, pak bych šel s hodnocením o stupínek výše. (17.01.2011)

Zdejší hodnocení naznačuje, že na tenhle film se nedá koukat. To ale není pravda. Má všechny atributy dobrého filmu. Herce, příběh i zpracování. Jediné, co mu lze vyčíst, je to, že mne až tak nevzal za srdce, že není nijak novátorský. Ale co chcete v oblasti mezilidských vztahů nového vymyslet. Když si vezmu, že stupidní americké komedie tu na databázi sklízejí o 20% víc, je tenhle film úplně v pohodě. A on taky v pohodě je. Vcelku milý příběh o hledání životního prostoru dvou lidí, kterým se předchozí vztahy moc nevyvedly. A když se do toho přimotá ještě vypečený synátor, je problém nasnadě. Chvílemi vtipné, chvílemi vážné, rozhodně ne blbé. Příjemný film za 70% (19.07.2011)

Vcelku fajn začátek převálcuje rozplizlý zbytek filmu. Hodně mne bavila postava Johna, to by snad i stačilo na samostatný film a John C. Reilly by to bez problémů utáhnul. Nicméně Jonah Hill umí sakra hrát a jeho postava je sice nafackováníhodná píča, ale on se s tím popasoval hodně dobře, jen mi to kapku nesedělo ke zbytku filmu, i ta chemie tam byla taková nijaká. 6/10 (13.11.2013)

Já bych tomu tlustoprdovi rozbil držku a jazyk mu přejel buldozerem. Já už pro takový lidi mám i název je to tzv. "syndrom Kalousek" stačí toho člověka vidět a už mám zkaženej celej den. Komediální mě to teda ani moc nepřišlo, možná občas v dialozích, ale celkově bych to viděl spíš někam do romantiky s dramatickým přelivem. Vynikající výkon tady předvedla především Marisa Tomei, to je panečko baba s velkým B. Větší zážitek z filmu kazila kamera, přišlo mě to jako kdyby kameraman právě objevil smysl zoomu a režiser na něj následně uplatnil heslo "a co kameramani, mají si s čím hrát? " (07.02.2012)

Reillyho mám rád. Opravdu. A to až tak, že se kvůli němu podívám i na film, který ve mě na první pohled vyvolává rozpaky. A tak jsem musel překousnout velice uondaný filmový start. Asi takový, jako když by se mu vůbec nechtělo, jako by si říkal "Budeme hrát? Má cenu dělat nějakou zápletku? Kdo první vstane a začne ji dělat? Já ne, ne ne, ještě nejsem dost odpočatý, ať na to jde...". Nakonec se to ale dá do pohybu a svižnost plus nějaké ty sympatie získá až s příchodem rozložitého Hilla a jeho her. Poté už si to film šine celkem známými cestičkami a tak jako John i divák dojde nakonec k poklidu duše. (16.02.2011)