Pan Wolodyjowski

Historický kostýmní romantizující velkofilm, s jehož výrobou má polská kinematografie a specielně Hoffman velké zkušenosti. V porovnání s francouzskou tvorbou se bere o poznání vážněji, dialogy mají nižší kvalitu a pokulhává milostná linie. Velkolepé jsou naopak heroizující bitevní scény s davovým komparsem, nicméně v detailu vychází vše podstatně hůř, je to podobné jako v Ozerovových válečných velkofilmech, kde davové scény s vojenskou technikou vypadají impozantně, ale pokud se kamera soustředí na konkrétního vojáka, je výsledek žalostný. Pokud bych měl možnost výběru, pak takové Angelice dám jednoznačně přednost. Celkový dojem: 50 %. (16.09.2009)

Vlastenecký patos, teatrální herecké projevy, rytířská láska, masové scény, krásné kostýmy, špičkové šermířské souboje a dvě krásné Polky. I po těch letech si Pan Wolodyjowski uchovává jisté kouzlo a je to i díky atributům, které polský vlastenecký film zdobí dodnes. Ostatně pokud si pustíte Pana Wolodyjowskiho a Ohněm a mečem, nepřijde vám, že oba filmy dělí 30 let. Film o první šavli Polska mě sice nechytil za srdce tolik, jako když jsem ho před x lety viděl poprvé, avšak díky jisté dávce nostalgie jsem se bavil i dnes. 80% (18.11.2014)

Když jsem tenhle film viděla před mnoha lety, později jsem ho ohodnotila třemi hvězdami. Ale po současném shlédnutí zkrátka jednu hvězdu přidám. Historie mě bere a tato postava jak mentálně, tak fyzicky, je opravdu zajímavá. Pan plukovník byl drobné postavy, leč šermíř velmi zdatný, inteligent, a svoji ženou milován. Krásná Barbara Brylska byla třešničkou na dortu a Daniel Olbrychski vytvořil nepřátelského démona. A vážení, všimněte si kostýmů, byly vymazlené do posledního historického detailu. (25.07.2016)

Historický román, u kterého jsem se nakonec pobavila nad některými hereckými výkony. Na svou dobu zajisté dobré. Dnes už to možná může působit trochu komicky, ale pořád to má nějaké své dobré věci. "To nic", které zaznělo na konci, mě asi dostalo nejvíce. Já bych stejnou cestou jako hlavní hrdina nešla, ale jeho hrdinský čin chápu a obdivuji. (29.04.2011)

Postava neporaziteľného šermiara - hrdinu Juraja Michala Wolodyowského (1626-1672) sa ako jedna z mála postáv (ešte aj tučný pán Zagloba) objavuje v každom diely Sienkiewiczovej národnej trilógie, no až v tejto časti sa predstavuje v hlavnej úlohe. Herec Tadeus Lomnicki sa do postavy vcelku hodí, škodou však je, že jeho charakter nie je dostatočne vykreslený a povedal by som, že občas spadáva do miernych groteskných rovín. Celkovo až patetickým dojmom vyznieva celá prvá polovica, ktorá sa aj vďaka vtipným výstupom výborne zahraného pána Zaglobu (M. Pawlikowski) dostáva do odľahčujúcich situácií, problémom i tak ostáva sa miestami cez ňu prekúsať. V poslednej hodine sa film naozaj vysoko zlepšuje pričom sa je naozaj načo pozerať. Záverečné obliehanie hradu Kamenec nespočítateľnou tureckou armádou ma svojou opulentnosťou uchvacovalo už ako malého, keď som film prvý krát videl (vždy som tomuto žánru holdoval) a mal som ju vtedy za najväčšiu bitku akú som dovtedy vo filmoch videl. Na moje potešenie bolo po rokoch nadšenie rovnaké a myslím, že Pán Wolodyjowski sa i dnes v tomto ohľade môže smelo rovnať súčasným najväčším hollywodskym veľkofilmom. (napísané 14. 6. ´09) (27.09.2007)