Rytmus v patách

I když si příliš nelibuji v dějových kompozicích typu "vzpomínáme na mládí", i když je Vojta Dyk příliš "neodolatelný" Danny Smiřický, i když by se tam dalo najít mraky nedokonalostí, film si mě získal. Baví mě objevovat méně známé peripetie hlavní linie Škvoreckého díla. Baví mě hudba Olomoučáka Emila Viklického, baví mě interakce herců, které jinak nemám, mírně řečeno, na piedestalu (Kotek, Kohoutová). Baví mě tancující Tomáš Klus :) Kromě jaksi uceleně dobrého dojmu musím vyzdvihnout také všechny jazzové scény. Jsou tak geniálně živelné, kontrastující se zbytkem filmu (stejně jako ve skutečnosti radosti mládí kontrastovaly s těžkou dobou). Tohle zkrátka jo, přátelé. Zbývá se zeptat, kdy už konečně Andrea Sedláčková rozhýbá ty Zbabělce? (31.07.2012)

Před 50. léty oči nezavírám, ale tohle zpracování Dannyho je na hony vzdálené mé základní představě. Někoho možná nadchne (a Švoreckého zřejmě nadchlo) obsazení Dyka, Kotka, Šoposké a Kohoutové, ale právě tahle čtveřice je na celé realizaci to nejhorší. Nevěřím jim ani jedinou repliku a při pohledu na scénu s Tonyou Graves se mi udělalo vyloženě nevolno. Tonya měla zůstat vdaná za Iguo Igua a dál se věnovat hudbě. Dalšími extempóre se zabývat odmítám. Prima sezonu mám docela ráda, Eine kleine Jazzmusik ještě mohu. (14.03.2010)

Tohle je přesně film, u kterého myslím v pohodě vydrží i lidé, kteří o té době nic nevědí (na rozdíl od Pout či Tří sezon v pekle). Čímž samozřejmě nesrovnávám kvalitativní stránku dvou celovečeráků a jedné televizní adaptace, ale způsob, jakým je zobrazovaná doba podána. Skvělé herecké obsazení, uvěřitelný děj, za srdce beroucí příběh...Jen trochu pozor, aby za chvíli nebylo předykováno, i když je dobře, že vedle Mádla se objevuje v mladé generaci další velmi výrazný herec. (07.04.2010)

Škvoreckého literární alter ego dostalo v novém televizním filmu tvář Vojtěcha Dyka a nutno uznat, že ten mu vtiskl charisma známé z knižních předloh. Dany Smiřický se v pohnutých osudech volně kopírujících Škvoreckého curriculum vitae retrospektivně vrací do období 50. let, kdy ho na jedné straně okouzlila jeho známá literární láska jazz, ze strany druhé ho však sevřel nově nastupující totalitní režim...a tyhle dvě věci prostě nejdou dohromady. Jestliže se převážná část náchodských (potažmo Čechů) za války projevovala coby zbabělci, po válce je možné charakterizovat je opět úplně stejně, možná ještě trochu hůře... Adaptace Škvoreckého prózy Malá pražská Matahára se ujala Andrea Sedláčková a není to pokus úplně špatný, i když k dokonalosti mu schází mnohé, třeba větší exprese a naléhavost. Ocenit lze ale vynalézavost a formální experiment s titulkovým ,,poznámkovým aparátem" a jím definovanou mnohoúhelností pohledu. V kontextu české televizní tvorby je Rytmus v patách jistě slušný nadstandard... Podobné filmy a seriály: Prima sezona (14.03.2010)

Příjemné zpracování nepříjemné záležitosti. Napětí z té doby bylo ve filmu znát, ale některé části mi přišli trochu nedotažené nebo spíš zbytečně ustřihlé. Ale to už k televiznímu filmu patří. Vojta Dyk byl opravdu skvělý, řekl bych že on je takovou naší nejen hereckou budoucností. Doufám a věřím... (15.03.2010)