Nebezpečná metoda

Cronenberg podává krátký náhled do stěžejních myšlenek Freuda a jeho žáka Junga naprosto divácky vstřícnou a jednoduchou formou, což je v podstatě vzácný a vítaný dar, v porovnání se složitě formulovanými přednáškami o psychoanalýze, či literárními odbornými pokusy o výklad jejich díla. Přitom díky dechberoucímu herectví všech tří ústředních person a mistrně napsaným dialogům, které dávají hlavu a patu (což ve filmové produkci dneška není často pravidlem :o) a mnohdy poskytují i skrytou pointu, shledávám Cronenbergův film i divácky atraktivním. (06.02.2012)

Boleto to, bolelo. Nesmírně těžké dialogy sráží i ty slušné herecké výkony (i když Keira překvapivě nevěrohodná), pečlivou výpravu nebo dokonalé kostýmy. Všechno totiž trpí pod akademickým vedením režiséra, který ještě nedávno velmi rád šokoval nějakou excelentní scénou nebo detailem. Vždyť i samotné sexuální praktiky vyznívají děsně naškrobeně – žádná pudovost, nezkrotnost, vzrušivost. Krotký Cronenberg = trpící divák!! (18.02.2012)

Pro všechny, co každý den přemýšlí nad stovkami maličkostí a neustále nad vším polemizují při cestě do práce, pro všechny, co si rádi hrají s písmenky, pro všechny, co milují četbu knih a libují si ve filozofii - zdá se mi, že zejména pro ně natočil Cronenberg jeho nový snímek. Netradiční Keiřin výkon, Fassbenderovo charisma, a Mortensenova DOKONALOST jsou potom už jen třemi šťavnatými třešničkami na vrcholku lahodného dortu... (27.01.2012)

,,MUSÍME JÍT DO NEPROZKOUMANÝCH OBLASTÍ. MUSÍME JÍT ZPÁTKY KE ZDROJŮM VŠEHO, V CO VĚŘÍME. CHCI PACIENTOVI POMOCI NAJÍT CESTU K ZNOVUNALEZENÍ SEBE, NA JEJÍMŽ KONCI BUDE ČEKAT OSOBA, KTEROU VŽDYCKY CHTĚL“..... /// Léčba novejma metodama, psychoanalýza, neskutečný množství dialogů s důrazem na myšlenky, show dokonale Cronenbergsky šílený K.Knightley, rozhovory Freud – Jung (ve kterých třeba ,,kmen“ může znamenat penis a potlačené sexuální touhy) nevedou k zábavě, ale k poznání. Teda – pokuď chcete. Když se vám začne zdát nudnej Mortensen, nastoupí Cassel... (PROČ BY JSME MĚLI VYNAKLÁDAT ÚSILÍ NA POTLAČENÍ ZÁKLADNÍHO INSTINKTU?) No co vám budu povídat: ,,nuda je to!“ Byť akademická,.... prostě nuda je nudná vždycky stejně. A nezachrání to ani ,,Keiřiny“ kozy (že žádný nemá?...), ani všechny známý symptomy nymfománie. Dokonalej film. Historická výprava, vyvracení Freudových myšlenek, dialogy, herci, sexuální pudy jako cesta k psychickýmu zdraví a nakonec vyhrocenost vztahu Jung – Freud (co k tomu dodat, že?). Dokonalej film o vztahu Junga, Freuda a Sabiny Spielrein. Ale ne pro mě!!! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na divadelní hru ,,The Talking Cure“ od Christophera Hamptona se nechystám a knihu od Johna Kerra ,,A Most Dangerous Method“ číst taky nebudu. 2.) Řeknu hodně málo: ,,KATALYTICKÝ FENOMÉN ZTĚLESNĚNÍ“. 3.) Thx za titule ,,Tkačos“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (31.01.2012)

Mistrovské dílo, z kterého budou téměř nekriticky nadšeni především jedinci obeznámeni s tvůrcovou ranou tvorbou, protože se zde navrací pojetí ženské postavy jakožto velmi destruktivního (rozpad vztahů a hodnot) a zároveň i tvůrčího prvku (represe ega sloužící k odhalení imanentního Já nesvázaného konvencemi). Cronenberg se evidentně dostal do stádia, kdy tematizuje své vlastní dílo, a tak diváci očekávající souboj dvou psychoanalytických mozků budou odcházet pravděpodobně zklamáni, ale Kanaďanovi fanoušci budou s disputacemi na téma identity a spojení sexu se smrtí spokojeni. Jenom si nejsem jist, nakolik tato trojitá adaptace (ze scénáře přes divadelní hru dle knihy do filmu) bude fungovat v českém prostředí, kde se bude chodit na značku "Cronenberg", když převládá nesmyslné uvažování o režisérovi - vzhledem k jeho tvorbě - jako "úchylovi", "podivínovi", "zvrhlíkovi". Přitom, jak dokázal i předtím, není jen vyznavačem čehokoliv béčkového a exploatačního, ale má stejnou měrou rád i klasiky, a tak po svérázné poctě Bergmanovi přichází se svou variací na Viscontiho kostýmní "senzuální" dramata a biopicy. Rozhodně nejde o povrchní film, ale o to, co se skrývá za tím povrchem... a pro neoformalisty zároveň jde o nebývale promyšlené dílo, stavící na triadičnosti prvků (postav, výstavby vyprávění i způsobů záběrování). Více zde. (13.01.2012)