Režie:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Howard ShoreHrají:
Michael Fassbender, Keira Knightley, Viggo Mortensen, Vincent Cassel, Sarah Gadon, Katharina Palm, André Hennicke, Arndt Schwering-Sohnrey (více)Obsahy(2)
Příběh zrodu psychoanalýzy a vztahu Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga... Píše se rok 1904. Psychiatr Carl Jung přijímá do své péče v curyšské nemocnici Burghölzi mladou pacientku, u níž byla diagnostikována hysterie. Ctižádostivý lékař, inspirovaný prací Sigmunda Freuda, chce na nové pacientce vyzkoušet experimentální léčbu zvanou psychoanalýza. Léčba Sabiny Spielreinové je úspěšná a Jung o svých poznatcích s nadšením píše Freudovi. Na základě vzájemné korespondence vzniká mezi oběma muži přátelství. Freud Junga požádá, aby léčil jeho přítele, psychiatra Ottu Grosse, anarchisticky založeného volnomyšlenkáře. Ženatý Jung pod jeho vlivem ustupuje ze svých pevných morálních zásad a navazuje se Sabinou vášnivý vztah, který může být zničující nejen pro ně dva, ale i pro jejich blízké... Životopisný film Davida Cronenberga vznikl podle scénáře Christophera Hamptona, jemuž předcházela jeho hra Léčba řečí, inspirovaná knihou Johna Kerra Nebezpečná metoda. Jeho protagonisty jsou velikáni psychoanalýzy Carl Gustav Jung (1875–1961) a Sigmund Freud (1856–1939), jejichž učení i život významně ovlivnila dnes pozapomenutá psychoanalytička Sabine Spielreinová (1885–1942), jež byla první Jungovou pacientkou, na niž aplikoval Freudovu revoluční léčebnou metodu. Děj, odehrávající se v letech 1904–1913 sleduje složité lidské i profesní vztahy ústředních postav. Kultivovaný a esteticky působivý snímek také podává obraz doby, pod jejímž idylickým povrchem se odehrávala osobní dramata a vřely temné vášně. (Česká televize)
(více)Videa (21)
Recenze (720)
Tohle rozhodně není snímek pro širší publikum a nic na tom nemění čtveřice Knightleyová, Fassbender, Mortensen a Cassel. Naopak všichni si tu střihli role pro ně spíše netypické a hodně těžké. Nicméně se jich zhostili se ctí. Vyzdvihuji výkon Kiery, která zde svým herectvím opravdu překvapila. Nikdy jsem nepochyboval o jejím nadání, ale tady tedy zabodovala. Kiera je stále kost, ale kosti z ní už lezou a mohla by krapet přibrat. Film je protkán hodně těžkými dialogy a myšlenkami a držet s ním tempo jde jen s čistou a neunavenou hlavou. Nicméně emočně je to bohužel trochu ploché ač skoro zbytečně protože je k nevíře co dokáže napáchat jedna ženská... ! Snímek je překrásně podbarven příjemnou klavírní hudbou. Kamera je skvostná, vyžívá se v detailech a hře světel. Secesní skvost ! Toto byl hodně zajímavý pohled na jeden rodící se lékařský obor. Jen to mohlo být živější. * * * ()
Tak vám nevím, ale za tohle bych nařezala na holou spíš Cronenbergovi než Keiře... Pokud některý z jeho dřívějších filmů brousil po povrchu, bylo to proto, aby naznačil, že pod povrchem se nacházejí věci tak děsivé, že je ponechá na naší vlastní představivosti. Ale v tomhle případě je povrchnost jenom povrchnost, abych parafrázovala jednoho z hrdinů, a suše akademický výlet s přehrávající Keirou, jíž bych doporučovala prostudovat si Saturninova slova o podobnosti energických mladých dam s odhodlaně vystrčenou bradou a přiblblé opici, se tak zvrhl do... no, spíš nezvrhl, zvrhlá je spíš hra s divákem, který čeká něco jiného než suše odrecitovaný seznam pojmů a metod (sny-jasně, oidipovský komplex-že váháte, masochismus-nějaký by byl, akorát nebaví ani jednoho z aktérů, animus/anima-zvláště otravné, slovní asociace- hlavně ať to pozná i slepej) smíchaný s nepovedenou červenou knihovnou, která navíc dík lokacím připomíná cosi od Rosamundy. Myslím, že líp obsah filmu prorocky shrnula jedna moje kolegyně, když se kdysi překlepla ve zprávě a napsala: "Pacientka je spíče depresivní." Tahle metoda je zkrátka trochu moc bezpečná a unylá. A snesitelná jenom o prsa - a ještě k tomu o Keiřina. ()
Od Cronenberga bych čekal nějakou divočinu v podobě ustřelených hlav, či aspoň explicitních sexuálních kreací a ono nic. Resp. určitá snaha o druhé zmiňované tu je, ale spíše se kolem toho jenom tak artově chodí, než aby se něco dělo. A tak nám divákům nezbývá nic jiného, než se opřít o bravurní herecké výkony, citlivou filmovou estetiku, výborné dobové kulisy a nebývale dobře uchopenou psychologii, zručně převedenou na filmové plátno. Kdy filozofické debaty a dýchánky nepůsobí nudně a komplikovaně, ale přesně naopak a dokonce mají pěkně prosím i vynikající pointy. Jen je to celé trochu studené a příliš vyumělkované. ()
Mistrovské dílo, z kterého budou téměř nekriticky nadšeni především jedinci obeznámeni s tvůrcovou ranou tvorbou, protože se zde navrací pojetí ženské postavy jakožto velmi destruktivního (rozpad vztahů a hodnot) a zároveň i tvůrčího prvku (represe ega sloužící k odhalení imanentního Já nesvázaného konvencemi). Cronenberg se evidentně dostal do stádia, kdy tematizuje své vlastní dílo, a tak diváci očekávající souboj dvou psychoanalytických mozků budou odcházet pravděpodobně zklamáni, ale Kanaďanovi fanoušci budou s disputacemi na téma identity a spojení sexu se smrtí spokojeni. Jenom si nejsem jist, nakolik tato trojitá adaptace (ze scénáře přes divadelní hru dle knihy do filmu) bude fungovat v českém prostředí, kde se bude chodit na značku "Cronenberg", když převládá nesmyslné uvažování o režisérovi - vzhledem k jeho tvorbě - jako "úchylovi", "podivínovi", "zvrhlíkovi". Přitom, jak dokázal i předtím, není jen vyznavačem čehokoliv béčkového a exploatačního, ale má stejnou měrou rád i klasiky, a tak po svérázné poctě Bergmanovi přichází se svou variací na Viscontiho kostýmní "senzuální" dramata a biopicy. Rozhodně nejde o povrchní film, ale o to, co se skrývá za tím povrchem... a pro neoformalisty zároveň jde o nebývale promyšlené dílo, stavící na triadičnosti prvků (postav, výstavby vyprávění i způsobů záběrování). Více zde. ()
Cronenbergovy filmy mám rád, tentokrát jsem ale čekal něco trochu jiného. Námět se zdál dosti bizarní, zůstalo však jen u dialogů, střetů dvou psychiatrů a jedné milostné avantýry. Škoda, že režisér nepropašoval do svého snímku něco z nočních můr, o kterých se jen vypráví. Obřího slimáka, sedícího na zádech nahé Knightleyové, jsem měl doslova před očima. A apokalypsa, jako předzvěst 2.sv.války, kdy se Evropa topila v krvi, mohla celý příběh hezky uzavřít. Film tak zbytečně sklouzl tam, kde ho asi nejvíce ocení studenti psychologie. A nic na věci nemění slušivá kamera, velmi dobré herecké výkony (Mortensen tu vypadal fakt jak dědek), Wagner ani vlažný spank. Jen jsem netušil, co s držkou dokáže pohledná Keira... ()
Galerie (108)
Zajímavosti (25)
- Do role Freuda byl původně obsazen Christoph Waltz. Odstoupil ale kvůli natáčení filmu Voda pro slony (2011). (SydneyB)
- Po filmech Dějiny násilí (2005) a Východní přísliby (2007) je snímek již třetí spoluprací Vigga Mortensena a Davida Cronenberga. Skladatel Howard Shore s režisérem spolupracuje dokonce po třinácté. Na filmu Východní přísliby (2007) se podílel i Vincent Cassel. (SydneyB)
- Natáčení filmu probíhalo od 26. května do 24. června 2010 v Něměcku, Rakousku a Švýcarsku, konkrétně ve městech Curych, Kostnice, Vídeň a Kolín nad Rýnem. (272827)
Reklama