Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přehoupl se 1968 rok a svět se - alespoň pro nás - začal nesmírně měnit. Málokdo asi čekal, že ta změna bude tak velká a tak zlá. Černá tušení se naplňují pomalu a každý si to své musí odžít. I Lukáš Knapp, dvacetiletý zpěvák a vůdčí duch bigbítové kapely Klub osamělých srdcí. Mladý muž na vrcholu svého mladistvého sebevědomí, které nepochybuje o správnosti toho, jak myslí a cítí, které necítí potřebu kompromisu s dobou, který chce žít v pravdě a pohrdá lží, začíná klouzat po spirálě, která se nevyhýbá nikomu a ničemu. Dokonce ani hudbě, kterou hraje a kterou vzývá. Skutečně je to příběh z doby, která za moc nestála, a která naopak mnohé z tehdy mladých stála všechno. Byla to doba, která i buřiče a svobodné duchy, jakým je nepochybně bigbítový hudebník, dovedla až na hranu jejich skutečné vnitřní odvahy, ale i lidskosti. Příběh spisovatele a scenáristy Martina Bezoušky z ranných sedmdesátých let, kdy se čeští a slovenští lidé teprve učili, co to znamená normalizace, natočil v převážně mlhami pokrytých severních Čechách režišér Petr Nikolaev s herci, jako je Václav Postránecký, Simona Stašová, Oldřich Vlach, Roman Říčař a mnozí další. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (90)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Křečovité dialogy, křečovité herectví. 1) Televizně-inscenační didaktické dialogy se možná mohou hodit jako materiál pro střední školy, ale rozhodně ne pro alespoň průměrně vyspělého diváka. 2) Na první pohled pamětníka zarazí odbyté reálie - nesouhlasí ani oblečení, ani použitá hudba. 3) Na 33letého Romana Říčaře (20letý Lukáš Knapp, zpěvák) s pěknou postavou byl pěkný pohled, ale to nestačí. ()

Pítrs85 

všechny recenze uživatele

Radši si přečtěte nějakej tématickej článek v nějakým hudebním časáku (Rock "to blbý áčko" Pop psal dobrý články o kapelách, co je v tom minulým režimu zakazovali), teda ne, že by byl tenhle Lonely Heart Club vyložená srajda, jestli vás berou, tak jako mě, bigbítový kapely, tak vás to možná aspoň trochu zaujme, o to spíš, když je to tam samej odkaz na samotný Brouky (viz. samotnej název filmu), ale je to takový... já nevím, jako kdyby hrála rocková kapela bez elektrickejch kytar... Takže jsem se na film podíval, asi jako několik dalších tady, hlavně kvůli Márdimu, no ten výkon byl na Lva, hele ;-) Takže na českou televizní tvorbu jako dobrý, ale jinak je ten filmek zmatečnej, zmatečnej asi jako ten můj koment k němu :-) ()

Reklama

Torision 

všechny recenze uživatele

Ani jsem to nečekal, ale tenhle návrat do komunisty okupovanýho Československa se mi celkem i zalíbil. Ač třeba Petr Nikolaev nepracoval zrovna s rozpočtem jako k Transformers, podařilo se mu kulisama, exteriérama, hudbou, dobovym oblečením i celkem "šik" parukama celkem dobře navodit atmosféru šedesátejch let, což je pro začátek dobrý. Kostra příběhu obsahuje asi všechno, co bych od retro filmu s takovým tématem čekal, takže překvapoval spíše jenom lehce a častokrát i dost vtipnejma cameo rolema (Macháček, Márdi - frontman Vypsaný fixy, Postránecký....). Dokoukal jsem to ale v klidu a nelituju, že jsem u toho tu hoďku a půl strávil. Jo a když jsem viděl ten zátah gestapáků na ten bigbítovej klub a jejich následkou neskutečnou šikanu komplet všech, byl jsem zas jednou skutečně rád, že jsem se narodil v prvním roce svobody. :) ()

Heavyman 

všechny recenze uživatele

Herec v hlavní roli hrůza největší, Mirek Dušín v paruce, žádná atmosféra, příšerně vyměklý a hudba stála za pendrek. Výběr "herců" jako představitelů bigbeaťáků ten nepochopim, hlavně třeba Písařík, Macháček nebo šašek z Vypsaný fixy. Přišlo mi to jako mutant mezi "a bude hůř"( bezvadnej film) a Proč bychom se netopili. ()

zigy 

všechny recenze uživatele

Příjemný film o nepříjemných věcech, ale spíš je to taková romance než vhled do těžkého života za normalizace. Docela pěkný modelový příklad hlavních postav a jejich dalších osudů, které jsou v závěru naznačeny. Zaujme mladá Kajnarová jako naivní zamilovaná dívenka s jednou parádní scénou. Hlavní máničky jsou dost toporné. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama