Muži v naději

Banda zhýčkaných, znuděných, idiotských kurev bez jakýchkoli problémů zjistí pomocí krotkých a v duchu měšťácké estetiky naaranžovaných záletů, že klíčem ke štěstí je nebýt zhýčkaná, znuděná, idiotská kurva, nezanášet a z manželky a milenky udělat nejlepší kamarádky. Nevěry se vzájemně vykrátí, takže žádný problém. Objednávejte nyní a kyblík na blitíčko dostanete zdarma. (08.04.2012)

Jsou tací, co se dokáží spokojit s málem a jsou tu bohůžel i tací, co nikdy negativní kritiky budou mít dost a po údajném národním velkokýči Lidice, se nás snaží poučit a naučit nás, nemyslící, jak by měli hledět na dobrou komedii. Já měl za to, že dobrá komedie se pozná tak, jak moc se u ní dokážu smát. Ne, jak u ní dokážu přemýšlet. Vyčítat mi ale, že jsem se u nějakého filmu smál víc, než člověk, který mě označí za nemyslícího, je opravdu myšlenkově na úrovni, ale ve zdejším panoptiku mě to ani nepřekvapuje. Film samotný je, dle mého nemyslícího názoru, dobrý. Možná až nečekaně dobrý. Macháček předvádí klasický výkon a Polívka se po dlouhé době opět předvádí v lepší formě než v předchozích filmech. Stejně tak půvabná Maďarka Éva Vica Kerekes nezklamala. I když s myšlenkami filmu, jako takovými, nesouhlasím, dokázal jsem se u toho příjemně bavit. Film ubíhal, nenudil, měl plno vtipných momentů, které se střídaly s těmi smutnými (někdy až moc smutnými) a mě rozhodně nezklamal. Od komedií, které vznikali v devadesátých letech mi v tomhle ohledu přijde, že jsme se konečně posunuli dál. (01.10.2011)

Hrdě se hlásím k těm divákům, který film neurážel a se stejnou hrdostí se hlásím k nemyslícím lidem, který nemají cit a nepoznají dobrou komedii, takto totiž dé-facto nazval uživatel tetsuo každýho, komu se film líbil. Fascinuje mě, jak někteří zdejší včelaři ve své nekonečné samolibosti nehodnotí jen film, ale i diváky i s opačným názorem - vkusem. A vyčítat lidem, že se při tomto filmu smějí, tak to už je fakt na prášky. Za chvíli se budu bát chodit na český komedie, aby na mě tetsuo nebo jemu podobnej nezavolal policii za to, že jsem se zasmál něčemu tak "zoufale pokleslýmu" jako jsou Muži v naději. Muži v naději jsou tak zábavný, hlavně finálko, že jsem se u něj smál já i můj penis. Je tu patrné prolínání komedie s jinejma žánrama a kdyby film držel jen komediální nóótičky bylo by dobře, ale že by mě to nějak zásadně obtěžovalo, to se říct nedá. Co se však říct dá, je fakt, že Éva Vica Kerekes by se mnou zacvičila víc než vypisování jejího jména, sem měl úplně chuť si šáhnout, jenže než bych doběh k plátnu a vztyčil svoje slavný ruce - umělkyně, vyměnil by se záběr a já bych ochmátaval Polívku, takže jsem zůstal jen u pohledů a v naději. P.S. Hrozně rád bych si sl Evou Vicou Kerekes zahrál kulečník -) (19.09.2011)

Překvapivě ani ne tak hloupé, jako většina českých filmů, které využívají nevěru a vztahy pro pobavení diváka, natož naprosto povrchní. Linie s Bolkem a Simonou je nádherná. Koho by napadlo oslavovat pravou hlubokou lásku skrze odpuštění a trochu té, vlastně naprosto přeceňované(?), nevěry. Právě tahle linie má ve filmu pro mě hlavní smysl a ta omáčka s Jirkou Macháčkem o vášnivé zrzce mě nechávala až moc ... chladným. Krom toho, právě tady se trochu projevuje snaha hodit trochu té špíny na všechny a ukázat, že vlastně v česku všichni podvádí všechny:). Proč ne, jen já s tím nechci souhlasit:). (18.02.2012)

Vejdělek, Renč nebo Poledňáková... všichni v poslední době točí naprosto identické pohádky pro dospělé. Značka - aby vše bylo oku libé. Herečky/panenky, pokojíčky jak ze žurnálu a nějaký ten děj, aby byl důvod ty panenky v těch pokojíčkách často převlékat. V tomto případě přidáme i trochu té vnitřní Prahy a výsledek je hotov. A vám se to snad nelíbí? (19.10.2014)