Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Niečo na štýl The Secret Life of Walter Mitty, avšak s oveľa väčším potenciálom, no bohužiaľ nie plne využitým. Ten koncept hľadania šťastia bol síce vynikajúci, len som dúfal, že ten geografický rozsah bude väčší ako len os Čína-Afrika-LA. Na druhú stranu sa mi však páčilo, že na otázku "čo pokladáte za šťastie?" sa Hector pýtal obrovskej škály ľudí, ktorých pri svojom putovaní stretol. A je to naozaj tak, že každý pokladá za šťastie niečo iné, a každý má inšie priority. Presne tak ako to bolo vo filme prezentované. Ale aj tak si nemôžem pomôcť a v tom filme som videl oveľa vyšší potenciál ako sa napokon podarilo dosiahnuť. A ja osobne akosi nemusím ani Simona Pegga - jeho herecký prejav mi pasuje jedine tak do komédie, inak akúkoľvek vážnu tému tá jeho prehnaná mimika viacmenej degraduje. (25.01.2015)

Hektor je muž středního věku, který má svůj život naprosto nalinkovaný. Má dobrou práci, krásný byt, nádhernou přítelkyni, ale má pocit, že mu stále něco chybí, a tak se vydá na cestu svého života. Klasické schéma podobných filmů. Dobře situovaný člověk se rozhodně vše změnit a vydá se na dalekou cestu plnou situací, do kterých by se jen tak normálně nedostal. Nemůžu se ubránit pocitu, že už jsme to všechno ale viděli někde jinde a lépe. Například Tajemný život Waltera Mittyho mi vyvstal hned na mysl. I zde můžeme nalézt spoustu menších známých cameí a životních mouder, ale nic, co by vybočovalo z průměru. Jinak se jedná o příjemný feel-good film. (18.12.2018)

Pegg si vždycky vybírá trochu zvláštní filmy a vždycky je to sázka na nejistotu - bude to tentokrát dobrý, nebo to budou ujetý pseudohumory? Uff, tentokrát to bylo dobrý. Moc dobrý. Krásně pojatá a natočená cesta za štěstím, které - jako vždy - máte rovnou pod nosem. I na Peggův standard mi to vlastně ani nepřišlo ujeté, opravdu civilní komedie / drama (ano, drama) s nápadem a grácií. Dost jsem váhal, jestli 4 nebo 5 hvězd, protože tohle se mi líbilo opravdu hodně. Nakonec dávám ty nejlepší 4, jaké umím. 84,9 %. (27.10.2016)

Výplach mozků a příkladná ukázka manipulace médii. Simon Pegg se mohl více rozvášnit s nápady a konec mohl být trapně jednoduchý a tuctový a bylo by to asi lepší. Mně ale zrovna to kázání o tom, co je správná cesta, nevadí. To ať si každý přebere podle svého. Já měl problém s nudnýma pasážema a délkou filmu. Fakt si dám raději znovu dobrodružnějšího a hollywoodštějšího Waltera Mittyho. (07.04.2015)

„Není důležité, koho znáte, ale kolik zaplatíte tomu, koho znáte.“ Tak předně, silně jsem přestřelil s očekáváním. Těšil jsem se, už vzhledem k výběru hlavního mužského představitele a žánru komedie (která také zpočátku dominovala), na to, že se budu především (často) smát, zkrátka se dobře bavit. A pod tím si rozhodně nepředstavuju nehorázně vtíravý manuál (pravděpodobně pro rozmazlenou a ufňukanou západní společnost) s poučeními, kterými se mám řídit i já (z pozice diváka, pak i v reálu), abych byl šťastný. Tím spíš, když většina těchto rad zaváněla silně dogmatickým odérem (a samozřejmě nechybělo to nejhlavnější: „Všichni máme povinnost být šťastní.“). A rozhodně mi nepřijde fér divákovi de facto tvrdit, že pokud záměrně nežije komplikovaný, chaotický život, tak vlastně vůbec netuší o čem to „všechno“ je a tím pádem ani nemůže být šťastný či pochopit, co to znamená (každý jedinec má snad svoji vlastní cestu, způsob, prostředky, priority, hodnoty). Netvrdím, že jsem se vůbec nezasmál, sem tam se našlo něco vcelku úsměvného až zábavného, samotný Simon Pegg (v humorných, nikoliv citově vydírajících a dojímavých scénách) je docela vtipný, podobně Jean Reno v malé roli, ale ty „rady“ (až na pár výjimek, např. „Nostalgie už taky není to, co bývala.“) mi koukání hodně znepříjemňovaly, podobně jako fakt, že hlavní hrdina je vlastně strašný sobec (vůči své ženě, bývalé přítelkyni). Na to, aby si člověk vyčistil hlavu od práce, přece nemusí hned opustit ženu a letět kvůli tomu do Číny a Afriky (ostatně, jinak mi jeho „předchozí“ život, přičemž mám na mysli ten osobní, nepřišel zase tak moc závadný). Předvídatelnost, nekonečné finanční prostředky a štěstí na lidi, kteří umí dobře anglicky kdekoliv na světě, snad ani radši nebudu komentovat. Zklamání, hodnotím pouhými 2*. „Je pondělí, máme zavřeno.“ – „Ano, jo, jo, ale urazil jsem opravdu kus cesty...jsem psychiatr. Zkouším objevit, co dělá lidi šťastnými.“ – „Je pondělí, máme zavřeno.“ (29.01.2015)