Cizinka

To teda nic moc skóre, na to, jak se to tu hemží pětihvězdama. Buď jsem ten film nepochopil, nebo jsem si už až moc zvykl na americkou produkci, nebo ten film vážně není žádnej zázrak. O čem to vlastně bylo? O emancipaci? O integraci? O menstruaci? Ví pes. Nějak jsem v tom asi taky nenašel tu správnou dramatickou rovinu, je to prostě jen příběh nějaké Turkyně, kterou už nebaví dělat manželovi střídavě matraci a boxovací pytel a tak sbalí synka a vezme kramle. Zamíří si to ke své rodině do Německa, leč - světe div se - oni pro její útěkovou eskapádu nemají zrovna moc pochopení. Jsou to prostě hanební tradicionalisti, fosilové a k tomu kryptofašisti. A tak se naše hrdinka i s dítětem střídavě posunuje po okolí a jelikož asi nezná ono okřídlené úsloví o dráždění hada bosou nohou, tak se snaží svou rodinu neustále kontaktovat, a - opět světe div se - stále naráží na nepochopení a odmítání, i nějaká ta facka padne. Naštěstí všechno jde, když se chce (nebo se dostatečně dlouho otravuje) a tak není divák nakonec ochuzen ani o happyend v podobě usmíření, tento konec však byl vcelku symapticky namíchán zároveň s koncem tragickým, což zase musím pochválit. No, smysl to jakžtakž dává, enemže mě to prostě absolutně neoslovilo. Možná nějaká ta kyselinka, kdyby ukápla, nebo kdyby to nebylo tak průhledné. Dramat jsem viděl už spoustu, ale tohle byl zatím jeden z nejslabších kousků. Noch einmal, bitte, und diesmal ein bisschen besser. (03.05.2013)

Ano, je to ožehavé téma a docela silný film. Ano, Sibel Kekilli podala v roli kočující muslimské mladé matky skvělý výkon, čtyři hvězdičky hlavně za něj dám rád. Ale asi se nebudu snažit a nemá ani cenu snažit se pochopit mentalitu a smysl fungování muslimské rodiny. Ač jsou to Turci, vlastně civilizovaní "skoroevropani", tak se mi jevilo, že i jejich systém chápání rodiny zamrznul o několik století zpátky. A upřímně řečeno, Umay nezapře, že je jednou z nich. Nad tím, co dělala, jsem několikrát jen nevěřícně kroutil hlavou. Zaběhlé rituály, staletí stereotypů a předsudků asi z těch jejich muslimských makovic jen tak nezmizí. Na jedno podívání bezesporu zajímavý film, poctivá filmařina, ale zase musím říct, že to nebylo něco, nad čím bych zůstal s hubou dokořán. A ten mnohými opěvovaný konec, který je totálně rozsekal?? No já jsem čekal, že to bude mít ještě nějaký druhý level, ta pohozená zbraň si přímo říkala o několik možných variant. A místo toho Umay odkráčela s pozvolna chladnoucím synkem .... kam??... na autobus? Já nevím, to mě do kolen neposlalo. A jinak je to moje hodnocení č. 777:). (09.06.2017)

Ťažký, emotívny snímok o príbehu jednej ženy...vlastne o príbehu tisícky žien, o zvykoch, ktoré by v dnešnom svete nemali existovať. Film, ktorý potrebujeme ako soľ. Silný príbeh, presne vsadená hudba a herecky výborne zvládnutá hlavná postava prinášajú obrovský filmový zážitok. (16.02.2018)

Útěk ženy před tradičním životem v Istanbulu do Berlína. Festivalový film.(50%) (20.05.2022)

Impulzom pre pozretie Cudzinky mi bolo zahliadnutie Sibel Kekilli v obsadení - predstaviteľky exotickej Shae z Game of Thrones. No a ukázalo sa, že to bol dobre investovaný čas. Film som nevnímala ako huckanie proti moslimom alebo propagáciu západného životného štýlu... ba naopak, skôr pojednanie o univerzálnej problematike rodinných vzťahov, tlaku spoločnosti, konvencií, (ne)fungovaní rodiny, atď. Cudzinka je komplexná, myslím, že každý si v nej niečo nájde. Veľmi dobrý počin, 90 %. (11.11.2012)

Kultovní hláška „...po žních půjdeš k Turkovi...“ pro mne získává daleko strašidelnější rozměr... Kein türkischer Honig tenhle osud, tahle „nevhodná“ emancipace, tahle pravidla a tradice... Jasně, že borci němečtí věděli, kde, kdy a jak přitlačit na pilu (ej, ten závěr...), ale fungovalo to. Moc dobře to fungovalo... Sibel Kekilli mile překvapila... (12.03.2014)

V Německu se potkávám často lidmi z Turecka, a jsou to milí lidi. Ale co mi bylo ukázáno o rodině v tomhle filmu, tak mi ta mentalita nejde do hlavy, všechny ty řeči o Česti, mi příjdou jako naprosté hlouposti, vím jiný kraj, ale když žijete v Německu,, nemeli by jste s také trochu podřídit mentalitě, která tam je? Je smutné, když ztratíte rodinu, ale strašně mě to nebavilo se na to dívat a nedokázalo to ve mě vzbudit nějaké pocity. (22.06.2016)

Kýbel Kekelů a další retardovaní čmoudi a čmoudoprcky by měli točit maximálně bakalářské povídky do 30 minut stopáže. Na cokoliv víc nemaj. Ze dvou hodin je hodina a půl jen tupé civění. Jako pro místní hipstýrky - duševní masturbanty asi dobrý, ale pro nás, bělochy s tříciferným IQ, nestravitelné. (13.05.2020)

Trochu mě děsí, že téměř všechny filmy z Německa s imigrantsky-tureckou tematikou končí dost stejně. Na druhou stranu, nelze upřít tomuto filmu, že se snaží režijně trochu z tohoto stereotypu vymanit. Nechci prozrazovat konec, takže už jen stručně... je to zajímavý a koukatelný film (o čemž svědčí i fakt, že Romák - můj věrný spoludivák - neusnul :-) ). (23.04.2011)

čakala som so a dostala som to. hrdinka, ktorá ma znervózňuje, konflikt, ktorý už tu bol a je predvídateľný, emócie, ktoré sa nakoniec podľa očakávania dostavia. je to aktuálne, ale natočte to inak! (14.09.2011)

Nejatraktivnější způsob, jak obeznámit západní publikum s cizí kulturou, je semknout se proti ní v boji za společnou, ryze západní hodnotu, v případě Cizinky za volnost. Ve filmu ji zosobňuje hlavní trpitelka, která ještě k tomu musí být divácky vděčným kompilátem liberální volnomyšlenkářky i poslušné dcery s křesťanským smyslem pro rodinné hodnoty. Hrdinka se může pro rodinný život přetrhnout, umí taky plakat, vzdorovat, odpouštět a přinášet oběti. Nikdo se už neptá, jestli má Umay morální právo opustit svého manžela, protože ten je zde už ze začátku vykreslen jako smyslu zbavený ukojitel sexuálních potřeb, což ostře kontrastuje s její éteričností. Pokud šlo jen o message turecké komunitě „asimilujte se!“, natočila Feo Aladag pozoruhodně nediskutabilní snímek, u něhož sice bude spousta divaček empaticky smrkat, ale který jinak vymýšlí nevěrohodné anekdoty (pálení pasu), Turky fanatizuje a motiv „vraždy ze cti“ nerozvádí. Slyšel jsem, že je prý multikulturalismus ideologií. Jestli jo, pak je Cizinka manifestem ideologie asimilacionismu a kulturní nadřazenosti Západu par excellence. (23.04.2012)

Smutný, drsný a bohužel pravdivý příběh. Jsem ráda, že se na toto téma natočil film, snad si z toho někteří Turci či jiné národnosti z Blízkého východu vezmou ponaučení, že takto se problémy řešit nemusí a vraždy ze cti jsou totálně zbytečné! (17.07.2012)

Prvé minútky sú dosť nepríjemné, najmä keď sa začnú tie moslimské násilné prejavy mužov na ženách, tá manipulácia, otvorená agresia, to zlo, je mi z toho zle, to je strašne nepríjemné, ale v tomto bol kľúč k emóciám diváka - úvod toho filmu - ukázať, kde je ich svet, ako tam v rodinách bežne žijú. Hoci sa mi to zdalo dosť pomalé, je to dobré, keď sa scény a obrazy menia pomalšie, vyvoláva to aj emócie, a tiež to umožňuje i premýšľať o veciach, udalostiach, filozofických myšlienkach, preto kamera - OK. Nechcem nikoho fakt uraziť, ale je to niečo odporné, všetky tie náboženské zvyky, a tým nemyslím len islam, ale aj kresťanstvo, a všetko to zaostalé, zastaralé, agresívne, stredoveké, láska silená, čo ani nie je láska, závislosti, a najmä pokrytectvo, ktorého si je každý z aktérov vedomý, avšak strach z Boha ich neustále naprogramuje do fanatizmu a presvedčia sami seba, že naivná a slepá poslušnosť je viac než otvorená sloboda a inteligencia - v tom je problém náboženských fanatikov všetkého druhu,a problém každého náboženstva, že sa negatívna emócia strachu z Boha stáva intenzívnejšou než je krása emócie z úžasného preniknutia do sveta slobody, vášne, erotiky a lásky,a že si vážia inteligenciu (ktorú ani nepoznajú) menej než svoje iluzórne istoty o naivnej viere v nesmrteľnosť, ktorá je ich smutnou a tiež vlastne neexistujúcou odmenou za činy zla, ktoré spôsobujú ľudom, ktorí chcú žiť slobodne, a to všetko fanatici robia v presvedčení, že konajú "spravodlivo", pretože ich presviedča ich dogmatika, ktorú uznávajú preto, lebo myslieť je pre nich skutočne ťažké.. Zvyky a výchova ich priťahujú viac než riziko zmeny osobnosti, nevedia sa zmeniť, a preto emocionálne zostávajú nevyspelí, slabí, a zadupaní do sveta hlúpeho uctievania kultu svojich predkov, do pravekých tradícií a zvyklosti "mravov". Vcelku pekný film, ktorý sa skončil trošku smutne, a možno aj nemožne, keďže neverím, že by sa takáto náhoda mohla udiať, ale no... režisérka to tak chcela. Mimochodom režisérka je Nemka, ktorá sa vydala za Turka, takže asi vie, ako to je, keďže to vie z prvej ruky, a tiež herečka Sibel Kekilli, odsúdená vlastnou rodinou za pornografickú minulosť, sa dobre vedela vcítiť do úlohy ženy, ktorú rodina opustí po tom, čo ona opustí islamské zvyklosti zároveň s opustením jej muža. Film na večer, ke´d máte dosť síl na to, aby ste mysleli, a aby ste sa vcítili do situácie, ktorá nie je ľahká. (11.12.2013)

Emotivní příběh turecké Němky (Sibel Kekilli, známá mimo jiné z 1.řady Hry o trůny), která už dál nechce žít se svým násilnickým manželem v Turecku. Bere svého malého syna a odjíždí s ním za rodiči do Německa. Její rodina ji ale odmítá přijmout a její útěk bere jako pošpinění a zostuzení nejen jich samotných, ale celé turecké komunity. Trvá na tradicích, že žena musí za každých okolností zůstat s manželem. Umay, jak se hlavní hrdinka jmenuje, se od rodičů i se synem odstěhuje, je ale neustále pronásledována bratry. Nestojí při ní ani její matka. Umay se ale nevzdává. Chce žít svobodnější život než ostatní muslimské ženy. Otázkou je, jestli se jí to povede. Zvláště dnes velmi aktuální téma. (17.03.2016)

Celý film té holce říkám, holka že se na to nevy*****, kašli na to. Ale ona ne, byla tvrdohlavá. Držela jsem ji pěsti, podporovala, mluvila s obrazovkou jakoby byla přede mnou stála reálná živá obyčejná bytost z masa a kostí, ne herečka, která jen hraje svou roli. A pak ... Úvod filmu jsem si domyslela špatně, tudíž konec mě šokoval a rozsekal na kostičky 1x1 milimetr. Řekla bych, jeden z těch filmů, který musíte vidět než umřete. Pro mně silný zážitek od začátku do konce, bezpochybně ! Ono ožehavé téma a tolik stále aktuální téma byť jsme daleko za středověkem se Feo Aladag podařilo zpracovat na jedničku s 5 hvězdičkami. Gratuluju !!! (03.03.2018)

Primitivní zvyky, které dokáží zničit život nejednomu člověku, aneb film o tom, že ateismus je vlastně fajn. (15.02.2015)

Co dodat....jeden z těch úplně TOP filmů. Z filmu je jasně patrné, že ISLÁM a muslimové rozhodně nepatří do civilizivané Evropy. Jsou to barbaři a magoři. Za ten konec bych toho vypatlance rozřezal do miniaturních kousků a hodil prasatům. (31.01.2016)

Hlavní hrdinka = blbka ever. Nic by se nemuselo stát, kdyby si sbalila svých pět švestek, smířila se s tím, že je její rodina je totální banda vyžvatlaných sobců a šla do prdele. Pořád si něco dokazovat. Film na mě působil naivně, aneb takhle se to dělat nemá. (09.04.2018)