Hrozny hněvu

Tento film vas rozhodne nestrhne do deja. Ani neocari prekvapivym koncom. A takmer urcite nenaplni pozitivnou energiou po dopozerani. Tak potom preco ho pozerat? No hlavne preto aby ste videli ako ludia prezivali v tej dobe a co tak asi pocitovali ked si uvedomovali aky bezvychodiskovy zivot ziju. 7/10 (04.12.2012)

Příběh působí opravdu velkolepě a kniha by mi asi vyhovovala. Ale na tomhle Fordově filmu mě neuvěřitelně rušily herecké výkony. To příšerné přehrávání (zvláště v případě ženských rolí), jako vyjmuté z čs. prvorepublikových filmů. Ty pichlavé těkající oči všech zúčastněných a koulení očima - to je jako z němého filmu. Dramatické chytání hrsti sajrajtu ze země do ruky a k tomu výkřiky o tom, jak tuhle půdu obdělával už dotyčného děda atd. Můj dojem - podle dobré předlohy křečovitě natočená propaganda proti kapitalismu. (11.01.2011)

Grapes of Wrath nie je podla mna to najlepsie, co reziser John Ford natocil, to prislo az s pociatkom kavaleristickej trilogie Fort Apache 1948 - She wore a yellow Ribbon 1949 - Rio Grande 1950. Tuna film stoji a pada na Henrym Fondovi, ktory hral trestanca, ktory sa musi vyhybat konfliktom, ak nechce ist spat do chladku. Tema Velkej Hospodarskej Krizy rokov 1929 - 37 bola fajn, ale nuda dostala podla mna az neprimerane vela priestoru. Rodinka zbalila saky- paky a isla z miesta A do B, potom praca nebola ani v meste B, tak sli do C, D, E .... film ma teda dost uspaval a nic zasadne sa tam nedialo. Okrem samotneho Henry Fondu som zvysok hercov nepoznal, ale z ucty k Johnovi Fordovi ako velikanovi svetovej kinematografie dam 60 % (14.02.2015)

HROZNY, film, jehož nadprůměrnost je bezdiskusní, vyjdeme-li ze současných měřítek, se mění v geniální dílo, zasadíme-li toto srovnání do kontextu filmové tvorby Hollywoodu let třicátých. Tato skutečnost se nezmění ani poté, vtáhneme-li do tohoto srovnávání jiná klasická díla té doby. Bezbřehý, konzumismem maloměšťáctví a nekroceného spekulativního kapitálu prožraný blahobyt dvacátých let skončil proslulým černým pátkem na newyorské burze. Byl-li kdy tzv. americký způsob života ohrožen ve svých kořenech, bylo to právě tehdy. Hrůza a beznaděj nepostihly jen chudinské, ale i střední vrstvy a nemalou část horních amerických statisíc. Mezi normálními smrtelníky, farmáři a jejich čeledí, zoufalství dosáhlo maxima. Prudká levicová reakce, ve svých důsledcích předstihující i tu z šedesátých a sedmdesátých let minulého století, pramenila právě z této existenciální frustrace. Steinbeck a Ford "jen" zachytili to, co bylo součástí všeobecného veřejného povědomí té doby. Skutečnost, že většina hvězd filmů z "továrny na sny" jsou vynikající osobnosti své profese, která je tak trochu i posláním, je známa. Henry Fonda ji - nikoliv poprvé a nikoliv naposled - naplnil beze zbytku. Nebyl na to sám. Bylo by dobře, kdyby toto porozumění hercům bylo i dnes vztažitelné na plné pochopení závažného, nadčasového tématu filmu, který sám o sobě rovněž překonává meze a měřítka své doby. (29.04.2008)

Adaptace klasického románu Johna Steinbecka (který si konečně budu muset přečíst, mám teď o důvod navíc). Jejím jádrem jsou osudy vysídlenců (farmářské rodiny Joadeových) z Oklahomy, jejich entuziastická, avšak vynucená cesta napříč státy za slibovaným výdělkem se brzy změní v noční můru. Ústrky a přezíravost místních (kteří kvůli panující krizi taky třou bídu s nouzí), policejní dohled, hladovění, vykořisťování velkofarmáři, toť jen zlomek nepříjemnosti, s nimiž se naši "cestovatelé" budou muset popasovat. Díky bohu (lol) se však za každým mrakem - ač sebevětším - schovává slunce, a to má v tomto konkrétním případě podobu solidarity, kolektivního vyjednávaní pracovních podmínek a společné péče o statky a o sebe navzájem. Pouhé uvědomění tohoto zde vykřesává jiskřičku naděje na důstojnější život. 80 % (08.04.2023)