Škola princů

Ach, kde jsou ty krásné české pohádky? Není to nějaká obrovská tragédie, tato pohádka, ale je tam toho tolik, co se mi nelíbí :( Je zde plno skvělých herců, která zbožnuju (Liška, Lábus), ale vedle nich noví herci, kteří mě prostě neokouzlili. V čele je to bohužel princezna Lenka, její hraní je pro mě strašně nezajímavé, přehrávané a neosobní, je mi to líto, ale takto na mě působila. A našlo by se toho dost, co se mi moc nezamlouvalo.....ale asi to dál rozvádět nebudu, doufám, že úroveň našich pohádek nepůjde dál podobným tempem dolů. (30.12.2010)

Slušná kamera, slušné herecké výkony, sem tam povedený vtip, námět v podobě prvotní myšlenky neotřelý, ale v konkrétním provedení velmi klišoidní. Dialigy jsou vskutku otřesné, ale na druhou stranu, historická (ne)stylizace je problém televizních a filmových pohádek obecně. Natočit historicky věrnou podádku je totiž v zásadě nonsens, přičemž čím věrněji se snaží tvářit výprava, tím trapněji v důsledku celý příběh působí. Jedinou rozumnou cestou je buďto opuštění pohádkového žánru (čímž se z podádky stává historický film a tím se i výrazně mění "divácké zacílení") nebo výrazně větší nadsázka (IMHO asi jediné rozumné řešení daného problému ;o) ... Celkový dojem: 50% (26.12.2010)

... z mého pohledu se to nikterak nemůže rovnat kompaktnějšímu a vydařenějšímu "Čert ví proč" (rovněž od Vávry). Ve "Škole princů" je patrný tvůrčí potenciál a nadstandardní casting, však příběh nám nedrží a nedrží pohromadě :-( Mumlající princeznu rád odpouštím - taky má své kouzlo a je zajímavým zpestřením. Roman Vávra je přemýšlivý typ - jestli v čertovi, co ví proč, naznačoval pekelným huntováním lesů něco o našem současném království, potom ve škole princů najdeme vícero různých jinotajů (najděte si ;-) (09.01.2012)

Dokoukali jsme až do konce kvůli super hlavní postavě – hradu Křivoklátu – která je nasnímána brilantně. Děj tohoto příběhu (je to vůbec ještě pohádka?) je jinak hodně slabý, nepůvodní a místy dost nelogický (zkuste ho převyprávět nějakému dítěti, které pohádku nevidělo – asi se do toho pěkně zamotáte). Dvojice prince a princezny byla vybrána dobře, škoda je, že princezna mluví tou nejhorší pražštinou. Divím se, že nikoho v tvůrčím týmu to netrklo! (27.12.2010)

Lokace a kamera jsou velmi dobré, zajímalo by mne, nakolik se kouzlilo s triky u celkových záběrů krajiny. Příběh opajcnutý ze Šíleně smutné princezny (princ, vydávající se za princova sluhu, a princezna, vydávající se za služku) kombinované s Pyšnou princeznou (útěk z hradu) a Třemi oříšky pro Popelku (preceptor a výuka), a stejně tak i některé dialogy jsou vykradené ("Petře, Petříčku!" - "Dnes jsou obzvláště vypečené!" apod.) Žel, princezna vypadá chvílemi jako chlap se širokou hubou - nic proti, ale prostě nezkušenou diblici herečce nevěřím ani v nejmenším. Matouš Ruml hraje svůj standard, a docela překvapením je Liška v roli bodrého princova sluhy, který výjimečně nepůsobí jako pitomec. Snahy o humor a vtipné scény byly snad nejtrapnější - že "preceptor" uklouzne a namočí se, to mělo být směšné? Celkově rovněž haprovala logika a sem tam dramaturgie, nehledě na to, že vlastně linie princů nebyla nijak vyřešena (To jako vážně Richard nebude chtít vyhlásit válku? Pak popírá sám sebe. A ostatní vše přijmou jen tak laxně?). Určité téma toho, že člověk nemůže být hodný a nemůže být pořád sluníčkový, je zajímavé, ale tady ten princ k tomu přerodu dospěl nějak náhodou, a ne zvraty v ději. Jinak hodně scén je zbytečně natahovaných nebo zbytečně ukecaných, asi aby se to přehouplo přes celovečerní stopáž. (10.01.2016)