Je třeba zabít Bona

To jako fakt??? Nebo jen čirá fikce na podporu umdlévajícího Bona, či od každého trochu? Ať je to jak chce, ještě jsem se nesetkala s tak velkohubým chvástalem, co tolikrát spadne na držku a zrovna tolikrát vesele vyskočí a neochvějně kráčí vstříc novým dobrodružstvím na cestě ke slávě, už za to by McCormickové zasloužili platinovou desku! Jestli jim to pomůže, já osobně bych dala přednost před U2 jejich koncertu, avšak bavila jsem se natolik, že pokud měla být tímto počinem vzkříšena Bonova sláva, nechť se tak stane! A zase jsme u toho - fakt je třeba zabít Bona :-) (11.11.2013)

Hezký příběh, s pár pravdivými prvky. Je to trošku utahané, ale to je díky námětu asi účel. Ben Barnes je podle mě naprosto úděsný a nezáživný herec. Ani minutu filmu mě nebavil a ničím mě nezaujal. Hlavně po celý snímek vypadá jak vágus. Na rozdíl od skvělého Roberta Sheehana, který byl famózní a jako rocker vypadá perfektně. Název filmu by napovídal, že se bude hodně točit kolem U2, což je ovšem velká mýlka. Naštěstí se o něm pouze hovoří a děj se odehrává spíše o dvou bratrech kterou jsem nicotným stínem zmiňovaných U2. Chvíli se film tváří jako rodinné psychologické drama a místy zase jako nepovedená rocková komedie. Dobrá je ovšem hudba po celou dobu stopáže, alespoň ta mě uspokojila, protože jinak je to, až na Sheehana, nic moc. Slabé 3*** (20.03.2012)

Docela by mě zajímalo, co z příběhu byla pravda, a co si scénáristi vymysleli (je mi jasný, že se asi nikdo nepokusil zabít Bona, ale co ten zbytek). Je trochu škoda, že většina stopáže se věnuje jenom úsilí neznámý kapely prosadit se. Určitě by bylo zajímavější sledovat "půl na půl" dění v neúspěšný kapele a v megaúspěšnejch U2. V rámci možnosti se ale tvůrcům povedlo z danýho tématu vytěžit téměř maximum. I když nejsem fanouškem U2 ani rockový hudby, tak jsem se nakonec příjemně pobavil. Jako oddechovka na volnej večer to neni vůbec špatný, žádný zázraky ale nečekejte. PS: Pokud jste fanoušci U2 a (nebo) rockový hudby, přidejte k hodnocení ještě jednu hvězdu. (27.02.2012)

Je na čase oprášit všechny klišé o originálnosti britské komediální produkce, protože ať chcete nebo ne, většina z nich je pravdivá a autobiografický příběh Neila McCormicka, jehož život byl vždy úzce svázaný s U2 to jenom dokazuje. Někomu se nemusí líbit fakt, že nakonec stejně neví co je úplná pravda a co si přibarvil sám autor a později scénáristé a autobiografická hodnota díla tím značně utrpěla, ale pokud si myslíte, že kazeťák nebo vinyly nepatří do šrotu a že sedmdesátkové garážové kapely měly něco do sebe (a nemusíte být zrovna skalní příznivec U2), užijete si vtipně vyprávěný příběh o dvou kapelách, jakých bylo v té době mraky, z nichž to nakonec vyšlo pouze jedné. A soundtrack nazpívaný samotnými hlavními představiteli je prostě... no podobně jako Arnoštek. (06.11.2012)

Nevím jak moc je ten film přesný a důsledný ke skutečnosti, ale nemůžu si být jistý. Na to, že při tvorbě podle titulků spolupracovali s většinou zůčastněných, je tam pár zajímavých chyb (které mě jako kdysi fanatického fandu U2 bily do očí). Například od začátku si tady Paul Hewson říká Bono a ne Bono Vox, což používal až nějak do poloviny 80-tých let pokud vím... Nicméně se mi to dost líbilo - jako fanda osmdesátek jsem si to užil. Hlavní hrdina dost pošuk, ale chvílema jsem ho i docela chápal! :-) (14.10.2013)