Na druhé straně

Film o tom, keď mama zvislá na alkoholikovi násilnikovi a hochštaplerovi zanedbá svoje deti. Film o tom ako dcéra nevie odpustiť a neprestajne "dusí" v sebe minulosť. Chýbala mi tam pasáž o tom ako sa dcéra osamostatnila, počas rokov keď bola milo a založila si vlastnú milovanú a milujúcu rodinu. Nedbal by som keby to bolo o ten kúsok dlhšie, film je smútný ale pozerateľný. (09.06.2018)

Snímku vládne hrozně pomalá a ospalá atmosféra. Kdo se nenechá nalodit už v samém počátku, ten bude u filmu trpět. Příliš mi nesedla forma, kdy je pomocí flashbacků divákům odkrýváno nepěkné dětství hlavní hrdinky utopené v alkoholismu svých rodičů. Na celém filmu je zajímavé snad jen to, že si jej střihli manželé Rapaceovi. Jinak opravdu dramatická tuctovka bez jediného "wow" momentu, ve které tleskám pouze hereckým výkonům všech zúčastněných. Z celé stopáže mě oslovilo jen asi posledních 20 minut, kdy se napětí krásně vystupňovalo. Lepší hvězda. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (06.04.2017)

„Hrůza. Hrůza je strach, že se stane něco zlého.“ A malou Leenu čeká hodně hrůzy...Divák se může zpočátku jen zkusit uhádnout, jaká traumata si Leena ohledně své matky prožila. Postupné vnořování do nepříjemné minulosti, kterou se v sobě snažila mít bezpečně pohřbenou, odkrývá někdejší Leeninu hluboko zakořeněnou bolest a člověk má skoro chuť okřiknout jejího manžela, že některé dveře s kostlivci by bylo lepší prostě otevírat. Ale ve výsledku to může to být i jistý druh terapie, jakkoliv bolestivý…Nadprůměrné drama plně se opírající o herecké výkony mladší i starší představitelky hlavní postavy, obě byly velmi uvěřitelné. I samotný příběh má sílu a nemusí v něm ani docházet k těm největším zvěrstvům (alespoň dle mých diváckých zkušeností). Pernilla August, pro mě do teď známá pouze jako herečka, v mých očích každopádně obstála i na režisérské stoličce a já jejímu celovečernímu debutu dávám solidní 4*. „Nikdy nepřestaly růst. Slunečnice tvýho táty. Dal jim tolik lásky.“ - „To nebyla láska. Zalíval je chcankama.“ (14.08.2022)

Určite by sa tu nejaké chyby našli, vedel by som si predstaviť aj lepšiu réžiu, ale nemôžem inak ako dať plný zásah. Je to pre mňa až príliš osobné (hoci som sa s hlavnou hrdinkou na konci úplne nestotožnil), film naplno pochopia iba ľudia, čo niečo podobné prežili na vlastnej koži. Zaujímavé do akej jednoduchosti sa zredukujú všetky detské sny: "...želám si, aby moji rodičia prestali piť alkohol..." - najkrajší univerzálny darček, aký si môže dieťa z takejto rodiny priať. Žiaľ nikdy sa ale nesplní... Hlavná hrdinka mala vlastne ešte šťastie, pretože keď pominieme tú bitku remeňom za vyliaty alkohol, tak ju otec aspoň fyzicky nenapádal. Alkohol je metlou ľudstva a väčšinou na to doplatia len tí najbezbrannejší - deti. (06.07.2015)

Noomi, tak trošku jinak, než ji znáte. Už ne rozhodně osamělá dívka, ale šťastně vdaná matka dvou dcer. I když tenhle její poklidný život se nerodil rozhodně lehce. Na minulost nelze zapomenout, což v tomhle případě platí dvojnásob. Její nynější štěstí bylo vykoupeno obrovským smutkem a zklamáním v dětství a teď stojí tváří v tvář vlastní matce, kterou už hodně dlouho neviděla. Matce, kterou milovala i nenáviděla zároveň a která ji připravila o ty nejhezčí dětské chvíle radosti. Noomi, která zde hraje se svým opravdovým manželem, byla hlavně ve druhé polovině dost přesvědčivá, což lze také říct o hlavní dětské hrdince Tehille Blad, která se jí minimálně vyrovná, v tomhle velmi smutném dramatu o jedné rodině, kde byl bohužel alkohol na prvním místě. Fakt, který snad ani nemůže dopadnout dobře..... (13.01.2015)