Režie:
Ludvík RážaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Klára Jerneková, Petr Kostka, Vladimír Šmeral, Zdeněk Štěpánek, Marie Brožová, Ilja Racek, Božena Böhmová, Jan Skopeček, Josef Vinklář, Milan Stehlík, Vlastimil Hašek, Josef Větrovec (více)Obsahy(2)
Král je na mizině, a proto vítá, když si o jeho dceru Pampelišku řekne bohatý hispánský král. Pampeliška ale krále nemiluje a raději z domu prchne. Na útěku se potkává se synem chudé výměnkářky Honzou a vydávají se do světa spolu. Láska je bohužel nezachrání před smutným princezniným osudem. Neboť na podzim pampelišky mění svůj šat v bílé chmýří, které vítr rozfouká... Tentokrát jsme do cyklu Pohádka pro pamětníky vybrali českou klasiku – veršovanou pohádku Jaroslava Kvapila v televizní adaptaci z roku 1967 a v režii Ludvíka Ráži. Jednoduché pojetí scény s náznakovou dekorací, ale i živým psem a ovečkami dává vyniknout hereckým výkonům Kláry Jernekové, Vladimíra Šmerala, Petra Kostky, Ilji Racka a dalších. (Česká televize)
(více)Recenze (20)
Kvapilova baladická hra ve verších se s pohádkovým světem tak trochu míjí. Tragické finále, v němž se rozplývá sen o lásce i štěstí dvou mladých lidí, se režiséru Ludvíku Rážovi ale podařilo odlehčit lehkou básnickou metaforou, která Pampeliščin strašný osud vyjadřuje v souladu s původním autorským záměrem. Plejáda předních českých herců – od něžné Kláry Jernekové, pro niž Pampeliška znamenala jednu z nejvděčnějších příležitostí před kamerou, přes mladinkého Petra Kostku či výborného Vladimíra Šmerala až po vynikajícího Ilju Racka v roli mocného hispánského prince – vtiskla této osobité televizní inscenaci nezaměnitelnou pečeť svého umění beze stop po okázalé dramatičnosti. I po mnoha letech se jedná o mimořádný zážitek, který stojí za to si čas od času zopakovat. ()
Je to vlastně taková starší sestra Manon Lescaut (1970) – jak formou, tak i vývojem... Úvodní pasáž na zámku poněkud nudí, ale od té doby, co se Pampeliška s Honzou potkají, je to jako jízda na horské dráze a do poslední chvíle vlastně nevíte, jak to celé skončí. Skvěle vybraná ústřední dvojice, vybroušené verše, krásně zobrazené city a... píseň o lnu působivě zpívaná bez doprovodu hudby. ()
Smutný, nostalgický příběh o zatoulané princezně, kterou studený vítr rozfoukal jak chmýří do všech koutů zahrady. Aspoň ušetřili za obřad s rozptylem, dalo by se říct. Ve zkratce a paundeklových kulisách vidíme všechno, co hýbe světem nejen pohádkovým, ale i tím naším. Politiku velmoci, nátlak, třídní spor, pokus o revoluci, nesmrtelnou logiku města Kocourkova, zastrašování, zvůli moci, lhostejnost, zoufalství, strach, ale taky, a to především, lásku. ()
Princezna Pampeliška zaujme hned několika věcmi. Ta první je patrná prakticky ihned. Celá pohádka je ve verších. Další zajímavostí je, že princezna nakonec zmizí, láska milenců není naplněna a příběh končí tragicky. Celý film se odehrává ve studiových dekoracích a děje se toho v něm opravdu hodně. Úklady, intriky, ale též hloupost Kocourkova. V příběhu byla též ukryta kritika tehdejších poměrů, alespoň já jsem to tak chápal, nicméně v tomto ohledu může být příběh hodně nadčasový. Na mě bylo těch motivů na jednu pohádku až moc, takže se z toho stala taková kaše, jako by ji vařili pejsek s kočičkou. Více minimalismu nebo zaměření se děje na to hlavní by prospělo... ()
Pohádkový příběh pro dospělé, který jsem jako malá copatá neměla ráda, postupně jsem si k němu však cestu našla.. Petr Kostka a Klára Jerneková jsou mladí, talentovaní, krásní, výborná volba stvořit tento filmový pár.. Princezna Pampeliška utíká ze zámku před vynuceným sňatkem, na cestě potkává obyčejného chasníka Honzu a ti dva se do sebe zamilují.. Pochvalu zaslouží krásné verše.. ()
Galerie (64)
Photo © Česká televize / Přiba Mrázová
Reklama