Lovci hlav

Kdyby mi ještě včera někdo řekl, že Norové umí natočit prvoligový, černohumorný akční thriller, vysmál bych se mu do xichtu a myslel si o něm, že pochází z Osla. Dnes mám z toho dokonalého porna pro "slaboduché" konzumenty akorát tak brutálně namožené zápěstí a neodolatelnou chuť detailně vysvětlit některým mým oblíbeným, sedmitečným militantním feministkám, že by měly sem tam nechat mozkožrouta zahálet a zkusit chvíli přemýšlet přirozením. Já to udělal a perfektně tak docenil hloubku stoosmdesáticentimetrových norských krasavic, metrosexuální charm toho Lannisterovic bastarda a k dokonalému potěšení už mi tam chyběli pouze osmiletí, růžolící, otylylí chlapečci. (16.12.2011)

Tyldumův severský rukopis je něco, co by dnešní Hollywood zatraceně potřeboval! Když si ten kluk ušatá přebíral před osmi lety ve Varech diváckého plešouna za Kámoše, takhle velký přerod bych mu tenkrát neprorokoval. Pryč od hladivých komedií, je čas nastartovat traktor! Sice mi u těch posledních twistů už bylo stydno, prvním čtyřem pětinám ale nemám moc co vytýkat. Vzhledem k tomu, kolik žánrů těch 100 minut obsáhne, je s podivem, že to vůbec funguje až takhle dobře. Odvaha potopit hrdinu do podobně hlubokých sra*ek se cení a ten přerod z Walkena do SuperWalkena je naprosto boží (ač je těch náhod na jeden film trochu moc, ale čert to vem!). Jasný kandidát do TOP 10 pro rok 2011. (04.12.2011)

Když měříte 168 cm, musíte si to nějak kompenzovat. Roger Brown je malý muž, který chce žít na vysoké noze a s vysokou blondýnkou. Zatímco ke své manželce musí vzhlížet, jeho milenka vzhlíží k němu, což mu ale k posílení ega, a hlavně k navýšení částky na účtu, nestačí. A tak si přivydělává. Dokonalými zločiny, jež nezanechají stopy na něm a při nichž on nezanechá stopy na místech činu. Aby nicméně obhájil svou zpochybněnou úlohu MUŽE, nezbude mu, než se ve sračkách (a krvi), jimž se dosud zdárně vyhýbal, vykoupat. Projít si divočinou, shodit civilizační masku a prodělat proměnu ze štvané zvěře v lovce. Jádrem Lovců hlav je psychologické drama o krizi mužské identity, jenže ono jádro bylo vyváleno v thrilleru a posypáno černou komedií. S tím, že nikdy není dopředu zřejmé, jestli bude příští scéna zvedat koutky úst, nebo žaludek. Nevypočitatelnost filmu (v nakládání se žánrovými konvencemi i hrdinou) se dobře doplňuje s jeho nekompromisností (akorát přehnané násilí je… prostě jenom přehnané) a nadsázkou, která ale není přiznaná tak nápadně, jak by si některé situace žádaly. Někdy je tudíž vtipnější to, co čekáte, že se stane, než to, co se skutečně stane. Napoprvé ale stejně nezbývá moc času nad tím přemýšlet díky spádu, jaký Tyldum filmu dal a při němž neztrácíme přehled nejen o změnách na Rogerově těle, ale také uvnitř jeho hlavy. Buďto Aerofilm ví, jaké filmy sem z dalekého severu přivézt, anebo tamější žánrová kinematografie svými kvalitami skutečně suverénně válcuje tu hollywoodskou. Apendix: Aksel Hennie připomíná Buscemiho a film zase Fargo i jiné počiny bratří Coenů (když už byste tedy chtěli škatulkovat, což v tomhle případě dost dobře nejde). 75% (11.11.2011)

Rozjezd od Finchera, střed z Raimiho a Tarantina (kucky, kucky) a závěr jak od Korejců. V překladu více než uspokojivý mix (čti: hodně nadupaný žánrový bordel, který není pro každého) nikdy nekončící akce, zvířecí bestiality (holení, traktor, septik) a smart humoru (cameo pana Spocka, HR výběrka). Na brko osm z deseti. Americkýmu remaku zajistí pozornost Steve Buscemi a Aaron Eckhart. (10.11.2011)

Nesbøa považuju za nijak oslnivého tvůrce a i mezi thrillery a detektivkami ze severu se musí vybírat, ale abych byl filmem takhle nadšen od první minuty se mi nestalo už dlouho. Vyprávění šlape, snímek má nadupané tempo, černý humor a zvraty na hranici uvěřitelnosti, dají se ale zvládnout s přehledem. Motivy záporáků jsou trochu klišé a psychologicky to není moc hluboké, ale z hlediska logiky do sebe na konci vše víceméně zapadne. Celkem lahůdka. 90%. (12.10.2020)