Režie:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Bruce Willis, Edward Norton, Bill Murray, Kara Hayward, Jared Gilman, Jason Schwartzman, Tilda Swinton, Frances McDormand, Harvey Keitel, Bob Balaban (více)Obsahy(1)
Příběh roztomile svérázné komedie Až vyjde měsíc se odehrává v 60. letech 20. století na romantickém pobřeží Nové Anglie. Samovi a Suzy je dvanáct let. Oba spojuje stejný problém: se svým okolím si nerozumí, ale myslí si, že o světě dospělých vědí vše. Na první pohled se do sebe zamilují. Uzavřou tajnou dohodu a připravují velkolepý plán. Po roce od jejich prvního setkání společně utečou do divočiny. Jejich zmizení obrátí život poklidného městečka vzhůru nohama. Pod vedením místního šerifa (Bruce Willis) zahajují obyvatelé rozsáhlé pátrání po dvojici malých uprchlíků. Kromě rodičů (Bill Murray, Frances McDormand) mladé dívky, se po jejich stopách vydávají i místní skautský vedoucí (Edward Norton) s celým oddílem nadšených skautů, sociální pracovnice (Tilda Swinton) a další výstřední dobrovolníci… (oficiální text distributora)
(více)Videa (27)
Recenze (1 017)
Chvílema sem tak docela nepobíral, na co se to vlastně dívám. Kdyby mi někdo tenhle film doporučil a popsal o co tam de, řekl bych si, co to je za úchylnou hipsterskou podivnost, ale jméno režiséra mě přesvědčilo si to pustit a bylo to fakt pěkný. Originální, divný, rozverný, s roztomile nehodící se hudbou a překvapivě fungujícím obsazením. Docela dlouho mi trvalo, než jsem si zvyknul na toho hlavního kluka, protože měl fakt divnej obličej i chování a kamera ho navíc často dlouze zabírala zblízka a nebavilo mě na něj koukat, ale pak jsem si na něj nějak zvyknul a bylo mi ho i docela líto, takže jsem mu fandil, ať mu to s tou labilní holkou vyjde. Docela mě překvapilo, že ačkoliv tu skoro všechny postavy jsou extrémně introvertní suchaři s mindrákama, i přesto de o takovej milej a místy vtipnej film, nějak to sem zapadlo, ale to mě už u Andersona nepřekvapuje. 70% ()
Andersonovy filmy jsou jak výlet za hranice vědomí .. mám pocit, že ten svět znám, ale je tak osobitý, hravý a originální, že není jak jinak se do něj podívat než skrze režisérovo vidění. Jeho filmy nejsou ani dospělé, ani dětské, prostě takové universum pro nadšence, kteří nemají chuť zářezy počítat a jen se baví tím, s čím (a kým) svérázným na nás autoři vyrukují. Po lišákovi je tu další báječné nahlédnutí do světa dětí, kteří jsou dospělejší než jejich o dost starší mentoři. [OSCAR 2013] .. jediná nominace za originální scénář. Tady platí to originální doslova, protože spojení dvou hračičků jménem Anderson / Coppola zaručuje spoustu netradičních filmových zážitků. Pro mě jeden z favoritů Oscarového klání v této kategorii. Jen si musím postesknout, že opomenuta byla třeba kamera nebo výkon mladičké Kary Hayward. ()
Z toho hodnocení tady fakt nemůžu... Netradiční styl režie ještě automaticky neznamená dobrý film. Já jsem se teda nebavil, možná kdyby mně bylo tak 10 let... Jediný co se mi líbilo byla hudba. Jinak to je hrozná ptákovina, prdlá a ujetá infantilní srajdička. Tohle mě nedokázalo ani pobavit, ani zaujmout a člověk ani nedokáže těm šíleným postavám fandit. Nevím, co tímto chtěl autor říci, každopádně za sebe říkám, že něco takovýho už nikdy více! 40% ()
Na ideové rovině v podstatě hraná verze Fantastického pana Lišáka, pouze s větším zájmem o nedospělého hrdinu, který je ale u Andersona roven hrdinům dospělým (což pěkně ukazuje parťácky vztah kapitána Sharpa a Sama). Svou nechuť opustit krajinu dětství, vzdát se divočiny a vlastní přirozenosti ve prospěch civilizace, tentokrát král filmové indie říše vyjadřuje s velkým nádechem nostalgie (která se trochu bije s několika nečekaně dospělými scénami první mládežnické lásky). Ustoupit před ní občas musí i jeho nenapodobitelná hravost. Banálnost některých dějových zvratů a charakterových proměn, zaviněná nadbytkem postav a snahou každou z nich po zásluze odměnit, kontrastuje s neskutečnou vypiplaností každého záběru. Vtipy nekřičí, aby upoutaly naši pozornost a napoprvé snad ani není možné je všechny pochytit, resp. najít v mizanscéně. Právě s ní Anderson dokáže pracovat s podobnou nápaditostí a smyslem pro poezii prostoru jako třeba Jacques Tati. Na rozdíl od něj ale pracuje s menšími plochami (příbytek Bishopových vytváří díky „rozkouskování“ na jednotlivé místnosti dojem domečku pro panenky) a také rozsáhlejší exteriérové prostory panorámuje tak, že působí velmi ploše (asi jako side-scrooling videohry). Obdiv, s jakým puntičkářstvím a nápaditostí je film udělán (tedy ne vymyšlen) protentokrát převážil nad okouzlením, ale i tak jde o ohromný posun, neboť před pár lety jsem Andersona řadil mezi režiséry, s kterým na dálku nikdy kamarádi nebudeme. 85% Zajímavé komentáře: Radek99, sportovec, sinp ()
Nejdřív roztomilá komedie. Pak úsměvná romantika. Možná trochu poezie... A nakonec nehorázná, útrpná, zabijácká nuda. Vyslal bych to klidně do vesmíru na ukázku emzákům, co si na Zemi představujeme pod pojmem "film". To nemyslím ze srandy, ale smrtelně vážně. Následně si nejsem jist, zdali by obratem přiletěli v míru nebo s nukleární hlavicí. Líp aktuální pocity asi nevystihnu. ()
Galerie (54)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (28)
- Kniha „The Girl from Jupiter“, kterou čte Suzy (Kara Hayward), má na zadních deskách mapu planety Arrakis z knižní série „Duna“ od Franka Herberta. (Schyzartis)
- Suzy (Kara Hayward) začne číst knihu "Disappearance of the Sixth Grade" v polovině filmu, přesněji řečeno v čase 46:59, přičemž do konce filmu zbývá 46:56 minut. Tato chvíle rovněž značí přelom v ději, takže Suzyino čtení upozorňuje diváky, že se mění tón a vývoj filmu. (HellFire)
- Film zahajoval 65. ročník filmového festivalu v Cannes. (R´Hell)
Reklama