Charly
Režie:
Ralph NelsonScénář:
Stirling SilliphantKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Ravi ShankarHrají:
Cliff Robertson, Claire Bloom, Lilia Skala, Leon Janney, Ruth White, Dick Van Patten, Barney Martin, Dan Morgan, Ralph NelsonObsahy(2)
Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloom) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (106)
Vynikající kniha i povídka, ale trochu průměrný film. Zatímco předloha vtáhne do děje, film se klouže po povrchu, ukazuje nám Charlyho jako hlavní postavu, nicméně nedovolí divákovi ztotožnit se s jeho údělem, s jeho myšlenkami, vrcholy a pády a tak zůstáváme jen jako pouzí pozorovatelé, citově osvobozeni od toho podivného experimentu a to je škoda. Škoda je i toho závěru, který vyzněl tak trochu do prázdna. ()
Vyborny Cliff Robertson, ktery tahne cely snimek. Prvni zpracovani, pak nasledovali Travnikari a dalsi. Ale tato puvodni adaptace, je trochu minimalisticka v podani, ale v tom je jeji sila podle me. Spis jedna perlicka, rozdeleni obrazu do vice casti se objevilo i v Bostonskem pripadu, ktery mel premieru ve stejnem roce. ()
Vždycky jsem přemýšlel podle námětu, jestli je tenhle film spíše sci-fi nebo drama. Po shlédnutí mám jasno, sci-fi to v žádném případě není, podobné experimenty tuším opravdu někde proběhly s nějakou duševní nemocí. Takže tu máme solidní drama o mentální retardaci se skvělou hudbou a fantastickým Cliffem Robertsonem. Na tomto pro mě v podstatě neznámém herci a jeho skvělém výkonu zejména v první půlce film stojí. Problém je, že těchto filmů už jsem pár viděl a klasikám jako Rain Man nebo Forrest Gump se tohle neblíží ani z dálky, chybí mi tu více emocí, více tlačení na pilu, více toho (melo)dramatu. V celém filmu je jen pár scén, které mě zvedly ze židle jako Charlyho úpřimná radost z poražení Algernona nebo krásná romantická montáž když se dá dohromady se svou učitelkou. Naopak finále je studené jako psí čumák. Celkově tak 70%, dávám více, protože objektivně film moc chyb nemá, chyba je jen na mé straně. ()
Když jsem byl kluk, líbilo se mi, že se z idiota stal nadprůměrně uvažující člověk. Po těch letech jsem si zapamatoval neúnavnou snahu Charlyho porazit myš v závodu v bludišti. Takhle jsem to prezentoval své starší dceři. Nakonec ji to moc nebavilo a to pro ty prvky, které jsem si nezapamatoval. Po těch letech mi připadalo, že se dívám na jiný film. Takže abych ten neurazil ten film a ani náctiletého sebe, dávám univerzální tři hvězdy. ()
Četl jsem původní povídku, ale až při rešerši k filmu jsem zjistil, že existuje i její románová verze a právě ta byla předlohou. Nešpatný film, který mě kvůli znalosti předlohy (částečné) neměl čím překvapit a i když jsem ho viděl dávno, necítím potřebu se na něj znovu podívat. Herec v hlavní roli byl vážně dobrej a předznamenal budoucí zájem filmových hvězd o role autistů ( Tropická bouře ). ()
Galerie (33)
Photo © Buena Vista Pictures
Zajímavosti (7)
- Necelé dva týdny po ceremoniálu udílení Oscarů časopis Time zmínil obecné obavy Akademie ohledně „nadměrného a vulgárního získávání hlasů“ a uvedl: „Mnoho členů akademie souhlasilo s tím, že Robertsonovo ocenění bylo založeno více než na výkonu, spíše na propagaci.“ (Skylla66)
- Snímek Charly je adaptací povídky Daniela Keyese "Růže pro Algernon" z roku 1959, později přepracované i do románové podoby. (Karlos80)
- Šance zahrát si postavu, která se v časovém rozpětí jednoho filmu pohybuje od retardovaného třicátníka k super-geniálnímu a pak zase zpět k retardovanému, byla velkou hereckou výzvou. Hlavní představitel Cliff Robertson udělal pro získání role skutečné maximum. Koupil autorská práva a založil vlastní produkční společnost Robertson and Associates. Až po různých neúspěších se mu podařilo získat na natočení filmu potřebné finanční prostředky. Byl to hazard, který se více než vyplatil. Oscara pro nejlepšího herce za hlavní roli získal právě Cliff Robertson za roli Charlyho. (Skylla66)
Související novinky
OldBoy je mrtvý, Algernon ožívá
Will Smith z jednoho projektu vycouval, do druhého hladce vklouzl. Milovníci asijské kinematografie si můžou vydechnout, hollywoodský remake korejského OldBoye se nekoná. Steven Spielberg a Will… (více)
Reklama