Přežijí jen milenci

Výborná záležitost, která se Jarmuschovi hodně povedla. Oceňuji zde tvůrčí odvahu, s níž jde tenhle sympatický bizar hodně proti proudu. Film je to velmi nedějový a v porovnání s běžnou upírskou produkcí i dost výstřední - dovedu si tedy klidně představit, že Hiddlestonovy fanynky budou zklamané, pokud na to vyrazí do kina, protože tenhle film rozhodně nesplňuje běžná divácká očekávání (čti: může hodně nudit, pokud to není váš cup of tea). Důraz je zde položen na ústřední dvojici postav, která je vskutku skvostná - duo Hiddleston & Swinton je báječně sehrané a do svých rolí byli vybráni mimořádně šťastně. Naopak moje blonďatý zlatíčko Mia Wasikowska mi byla svou hereckou kreací téměř až protivná, a byla to právě jen ona, co mě na tomto filmu nějak zklamalo. Snímek dále zaujme výbornou hudbou (která zde má skutečně mimořádnou důležitost), krásnou kamerou a atmosférickými lokacemi města duchů Detroitu a exotického Tangeru. Dlouho jsem nebyl v kině na filmu, u něhož bych si tak liboval z toho závanu něčeho nového a nápaditého, co tu ještě nebylo. (25.03.2014)

Proboha, co to bylo za film. 123 minut naprostého ničeho. V podstatě žádný příběh a žádná akce, no dobře, akce tam bylo asi tak pět, možná deset minut. Ze začátku jsem pořád čekala co z toho bude a ono z toho nic nebylo. Tento rádoby umělecký film mě totálně minul svojí pointou. Přidávám hvězdičku navíc za výborný soundtrack. 3* (20.07.2014)

Keby som žil stovky rokov a pred očami sa mi menila hudba, móda aj ľudia, asi by mi to tiež začalo liezť na nervy. Časom. A asi by sa zo mňa stal tiež suchar, rezignoval na veci jemu prirodzené, obklopil sa gitarami a ignoroval čo je vonku. Keby som si dal občas malú nočnú prechádzku, aj tak by som len nachádzal, že všetko dobré už sa dávno vytratilo a zostali len muklovia - zombie - ľudia a tí stále robia tie isté chyby. A ja ako vyššia bytosť, nimi natoľko opovrhujem, že sa nimi nechcem ani len živiť. Doba je predsa iná, na rozdiel od nich som civilizovaný a oni majú krv aj tak znečistenú kde-jakým svinstvom z ulice. Stal by sa zo mňa snob, ktorý opovrhuje zvyškom noci, pretože skúsenosti o nej nič dobré nehovoria. Stojí to za hovno, všetko stojí za hovno, nech je to pekné a farebné ako neonový mesiac nad Tangierom, vždy všetko na koniec skončí len slzami. Čas robí svoje... Milenci asi spadnú do modrej, nefanúškovia nepochopia, hororári už vôbec a mainstreamový divák zaspí než poviete Mia Wasikowska. Ale časom, prežitými rokmi .. sa možno naladíte na ich vlnu depresie, možno vám začne svet liezť rovnako na nervy a keď toho začnete mať akurát "plné zuby", možno nastane čas zobrať gitaru a splynúť s nimi v temnote. Ako Jim Jarmusch .. (24.02.2014)

Jak mám Jarmusche rád, tak u tohoto filmu jsem se opravdu nudil. Jeho intelektuální narážky na Einsteina, Shakespearea a spol. mi přišly neskutečně laciné. Ano, místy mě pobavily, ale to nic nemění na tom, že byly ve filmu hrozně prvoplánově. Ovšem herecké výkony Tildy Swinton a Toma Hiddlestona v tomto rozvleklém díle byly výborné, stejně tak jako hudební složka filmu. To mi však v tomto případě bohužel nestačilo. (29.04.2014)

„Nemám žádné hrdiny.“ Jarmusch zvolil podobný směr jako u Mrtvého muže – zpátky ke kořenům žánru, zpátky do bodu nula. Před dobu, kdy se z upírů stali masově populární sexy zabijáci. Namísto dravého krváku nabízí hypnoticky minimalistickou hipsterskou love story, která vinou nepřítomné narativní struktury funguje lépe jako esej o hodnotě nesmrtelnosti ve světě efemérních zážitků, věcí i lidí než jako drama s postupně rozvíjenou zápletkou. Na rozdíl od člověčích zombies, které je obklopují, jsou si Adam a Eva vědomi historických souvislostí. Z dějin lidstva si bez ohledu na módní trendy vybírají to, co je zaujalo, nové hodnotí v kontextu starého, čas chápou cyklicky, ne jako lineární směřování ke stále dokonalejším technologiím (kruh jako symbol věčnosti se v mizanscéně objevuje od začátku). Takový přístup pro ně není ani tak volbou, jako nutností. Také jejich životy se pohybují v kruzích. Protože už nemají, kam by směřovali, tak se jen projíždějí, objevují již poznané. Totéž dělá Jarmusch z pozice režiséra. Svou poetiku neobohacuje o nové prvky, jen vytěžuje, co jeho fanoušci znají a mají rádi. Perspektivy nesmrtelných outsiderů (Adam a Eva nikam nepatří časově ani prostorově) využívá k takovému nahlížení na současnost, jaké je mu samotnému blízké. Důležité je dát průchod své imaginaci, neustále nacházet staré v novém a nové ve starém. Vyprávěním je několikrát naznačeno, že civilizační konvence Adamovi a Evě nedovolují, aby dali průchod své přirozenosti (mlsný pohled na čerstvou krev v nemocnici a později v letadle). Pro paralelu se sexuálními menšinami netřeba chodit daleko. Všechno to jsou podnětné myšlenky a Jarmusch nám je skrze dvojici výborně „propsaných“ postav rozhodně nepředkládá přímočaře. Jako kdyby ale byly nadřazeny všemu ostatnímu. Pokusům o nápaditou reinterpretaci žánru, stylistické invenci (v paměti utkví jen hypnotizující raušové sekvence), důmyslné práci s výtvarnou stránkou (design byl, jako již v tolika jiných upírských filmech, inspirován uměním 19. století). Přemýšlelo se u toho hezky, ale moc nového jsem v tom neviděl. 70% Zajímavé komentáře: Radek99, ScarPoul (24.03.2014)