Cigán

"Aspoň si zapamätáš, že ojebávať sa nepatrí!" Prekvapujúco nie-trápne. Ba čo viac, je to naozaj fajn zrežírované, realisticky pôsobiace, má to výborného Miroslava Gulyasa ako kvázi-vajdu Žiga a hlavne - nesnaží sa to divákovi vnútiť žiadny názor. Žiadna agitka, oslavujúca rómske etnikum sa teda nekoná. Dá sa povedať, že vždy, keď scenár vystaví hrdinov rasovému útlaku od bielych, je tento moment vyvážený situáciou, kedy sú to naopak Rómovia, kto sa zachová ako primitívne svine. Chvályhodné. Škoda len otrasného hlavného hrdinu (celým filmom prepláva s jedným vymeteným výrazom a vždy, keď otvorí ústa, je to číre utrpenie) a hroznej hudby, ktorá dookola opakuje jeden otravný melancholický motív. Každopádne, príjemné slovenské prekvapenie. (14.01.2012)

Pre mňa najväčšie prekvapenie na tohtoročnom Cinematiku. Z veľkej časti kôli tomu, že je to film slovenský, ale hlavne kôli tomu, že je to film slovenský so svetovými kvalitami. Nebavme sa o záporoch. Bavme sa o tom, ako by tento film mohol zvýšiť našu kvalitatívnu laťku a o tom, že by mohol rozvíriť naše stojaté a zatuchnuté filmové vody. (14.09.2011)

Trefa do černého aneb Jak žijí cikáni. 1) Hodnota snímku není v lehce stylizovaném ději (dialogy s otcem - mulem nebo pobíhající pštrosi jdou maličko mimo) či v hereckých výkonech (výborné, i když amatérské). Hodnotu v mých očích tvoří reálie - skutečná vesnice, skuteční cikáni, kteří nehrají, jen předvádějí sami sebe i romština, která potěší a připomene, kolik sprostých výrazů jsme z ní přejali._____ 2) Filmaři na život v romské osadě nehledí tragicky, spíš posmutněle, nesoudí, jen se dívají. Jejich prostřednictvím pak i divák vidí, jak rozdílně vnímají skutečnost cikáni a gádžové a jak obtížně probíhá eventuální emancipace jednotlivce z rodových a zvykových pout, tím spíš, když mu gádžovská civilizace nabízí nedůvěru, pohrdání a úsměšky._____ 3) Nejčastější dotaz odpadových či jednohvězdičkových komentů zní: Co vlastně chce film říci? Odpovím za sebe. Mně film připomíná, že Romové jsou v pozici, kdy si neumí jako celek pomoci sami. Neuvědomují si smysl vzdělání a gádžovský svět vnímají jako nepřátelský. Občasná snaha o únik končí podobně jako ve filmu - z práce je vyhodí, lichváři je oberou a nakonec z pudu sebezáchovy a přežití přijmou ideologii, kterou tak výstižně definoval strýko Žigo._____ 4) Nejsou-li ovšem Romové schopni sami věci změnit, je to na nás, na gádžech. A tady je kámen úrazu. Málokdo připustí, že odpovědnost za stav v soužití s romskou populací má především stát jakožto představitel majoritní populace. My věci změnit můžeme, ale neděláme to. Romům nepomáháme, strkáme je do zvláštních škol, umožňujeme jim dělat jen ty nejhorší práce. Na druhé straně tolerujeme či přímo podporujeme příživnické organizace "bojující" za práva Romů a nesmyslně postavenými sociálními dávkami vychováváme další generace žebráků a nemakačenků. (21.04.2014)

Film je sledom sekvencií, vyplňujúcich všetky stereotypy, spojené s rómami. Takže z môjho pohľadu mu chýba silnejší príbeh, ktorý by nás ihneď od začiatku zahákol a pri ňom by len tak mimochodom vyvierali všetky problémy, na ktoré chcú tvorcovia upozorniť. Tuto je to presne naopak, akoby bol príbeh chlapca a jeho otčima skôr na príťaž. Posolstvo je jasné, zacyklenosť a bezvýchodnosť života v osade, kde je jediným východiskom z biedy iba "ženská nindža". Tú náš chalan ale nemá. Inak Jano Mižigár je sympatický (výzorom pripomína M.N.Shyamalana), ale jeho postava je tak nejako zbytočne pasívna, čo je škoda a tak potom ani záver nemôže vyznieť tak, ako by mal. Šulík čiastočne opustil svoju poetickosť a pripomenul ju vlastne iba v záverečnom zábere a svojim spôsobom aj veľmi problematickými, podľa mňa absolútne zbytočnými, hamletovskými duchárskymi vsuvkami. Nedokázal ju ale nahradiť bezprostrednou autenticitou a surovosťou života v osade. (19.05.2016)

„Kto je tvoj obľúbený hráč?" – „Messi." – „A tvoj?" – „Beckham." – „Šak ten nevie ani hrať... a kto chce Ronaldov dres? On je tiež cigán." Musím povedať, že do tohto filmu sa mi veľmi púšťať nechcelo. Už trailer totiž naznačil (hlavne scénou z policajnej stanice), že opäť raz sa z cigánov budú robiť "obete" a z bielych zase rasisti, pričom v slovenskej realite je cigán skôr zákonom chránený druh než utláčaný (spolu)občan. Samozrejme sa tak i stalo, no na moje prekvapenie to bolo vcelku znesiteľné, nakoľko Šulík to zručne vybalansoval autentickosťou a tým, že ukázal i tú stránku cigánskeho života, od ktorej mnohí tzv. aktivisti a ochrancovia ľudských práv odvracajú zrak (krádeže, nezamestnanosť, predaj žien, úžerníctvo). Celé to bolo sem-tam odľahčené nejakými podarenými hláškami („To bol vajda?" – „My už vajdu nemáme. Tu je demokracia. Každý si robí čo chce." ▐ „Obchodujem s bielym mäsom" – „Ty predávaš ženy?" – „Ne, kradnem kurčatá v Tescu.") a malo to koniec s určitou pointou, čo u súčasných slovenských a českých filmov nie je vždy zvykom. 50 % (12.02.2014)