Cigán

46. MFFKV Je mi jasné, že naše společnost podobné snímky nemůže přijmout. Protože 99% společnosti se chová naprosto stejně jako ten třetí muž co jezdil s fotografy, ten co v hospodě vypráví velmi zábavný vtip - latentní rasismus. Nic to nemění na závažnosti, potřebnosti a kvalitě tohoto filmu. Rozhodně není černo bílý. Děkuji za něj. (08.07.2011)

Jako kdyby to točili dva různí lidé. Dlouho jsem neviděl tak schizofrenní zpracování, začátek má oscarové ambice, skvělé jsou všechny "z dálky" natočené scény, exteriéry, pasující hudba, dobrý střih. Pasáže zachycující mezilidské vztahy a vůbec výpovědní hloubka filmu se však hrubě nepodařily. Viděno den po Cinema Mundi. (08.03.2012)

Film o človeku, ktorý sa snaží si spraviť život lepším, ale bránia mu v tom iní a okolnosti, už v dnešnej dobe nie je ťažké spraviť. Záver beriem ako poukázanie na cigánsku mentalitu, kde sa väčšinou neodpúšťa a nasleduje pomsta. Rasistickí policajti, ktorí mali šikanovať, boli zrejme inšpiráciou zo skutočných udalostí, ktoré pobúrili verejnosť pred nejakým časom, ale nedali by sa zovšeobecňovať, nerobil by som z nich zovšeobecňovanie, takisto ten nepodarený vtip bola veľká trápnosť. Predstavy s mŕtvym otcom, všeobecne nejakým človekom sú zas známe z iných filmov, originalita v tom nebola. Taktiež som mal silný pocit, že mnohí herci boli predabovaní, nepôsobili totiž dôveryhodne, bolo to dosť silené, umelé a amatérske, to z toho priam sršalo. Jednou z mála vecí, ktorú oceňujem je názov filmu, aspoň tu zbytočne nešaškovali so slovnými hračkami a nenazvali to Róm. Tvrdý a zásadový farár, to bolo také slovenské, to bolo fajn, len zbytočne veľa vulgarizmov mi celý film znechutilo, zvlášť, keď boli zbytočné. Tento film nič nevyriešil, trocha poukázal na zlú situáciu Cigáňov, ale aj na to, že si za to môžu vlastne skôr sami, trocha na ich kultúru, ale inak to bola útrpná vec. To, že na Slovensku získal nejaké ocenenia, je len znakom bahna v ktorom sa naša filmová tvorba v súčasnosti brodí. (04.01.2013)

Na jednej strane je fajn, že sa Šulík pokúsil natočiť realistický film so stále veľmi aktuálnou rasovou problematikou. Rozhodnutie, že do rolí obyvateľov cigánskej osady obsadí rómskych nehercov sa v niektorých prípadoch vyplatilo (najzaujímavejšou postavou je strýko Žigo), ale nebolo tomu tak v prípade hlavného hrdinu v podaní nevýrazne (ne)hrajúceho Jána Mižigára. Šulík navyše totálne podkopáva svoj autorský zámer o realistické spracovanie klišovitým dejom a mysteriózno-komickými artovými vsuvkami, ktoré sú našťastie veľmi ojedinelé. Prečo len tí tuzemskí filmári potrebujú byť niečím nasilu „odlišní“? Na druhej strane je to svižná, pomerne pútavá a ani sekundu nenudiaca snímka. Výhodou je aj nestrannosť scenára, ktorý rovným dielom zobrazuje negatívne vlastnosti oboch etník. Cigáni tu skrátka nie sú o nič menšie svine než tí bieli. Popravde tam ale cítim nevyužitý potenciál. (6/10) (02.02.2012)

Tento film nechce nic vnucovat a nikoho omlouvat. Já jsem přesvědčen, že věci jsou tak, jak jsou. Prostě přesně takhle to mezi Romy je a přesně takoví jsou. Jsem přesvědčen, že pokud se film někomu nelíbí, je to člověk, který nikdy nepřijme fakt, že Romové jsou součástí naší společnosti. Film je natočen velmi dobře, líbila se mi kamera i zvuk, herecké výkony byly nenucené. Byl jsem příjemně překvapen. Jen jsem ještě nikdy neslyšel, že by se nějaký Rom jmenoval křestním jménem Žiga (nebo Žigo). (06.04.2017)