Taking Off

Pocitově slabší Forman, který nenadchne nějakým dějovým spádem, ale to neznamená, že by to byla do očí bijící nuda. Forman si evidentně práci s neherci v Československu oblíbil natolik, že své postupy prakticky zopakoval i za oceánem. Postavy se chovají často podivně. Nejvíce mě zaujala scéna, ve které Vincent Schiavelli učí přítomné kouřit marihuanu. A za zmínku určitě stojí krásná písnička "And Even the Horses Had Wings". 70% (21.03.2022)

Forman s Carrierem se z počátku chvíli vezou na doznívající hippie vlně – mladí lidé pějí ódy na volnou lásku (jednu z nich zpívá jistá Bobo Bates!), a venku se mezitím rozbíhají strohá sedmdesátá léta. Děti utíkají od rodičů, a ti se v jednom spolku pokoušejí pochopit, proč tomu tak je. Film je rozdělen na dvě poloviny – v první vidíme mládež bojující zpěvem za své ideály (na mě toho zpěvu bylo možná trochu moc), ve druhé rodiče ztrácející zábrany pod vlivem marihuanového opojení. Přiznám se, že hulení ve filmech už mám plné zuby (někteří režiséři si totiž myslí, že když se ve filmu hulí, je to cool, a z filmu bude kult nebo co), ale to, co předvádí Forman (a Ondříček) je tak úžasně sestříhané, natočené s takovým citem pro detail a rytmus (ta scéna s tleskáním u stolu je vynikající!), že nemám slov Co se popisu takových těch podivných, ušlápnutých (až vesnických) typů lidí týče, Forman se ještě dostatečně neodpoutal od své české minulosti. Je příjemné vidět, že podobný styl humoru funguje i se zahraničními herci, v zahraničním prostředí. (17.06.2006)

Společensko-kulturní boom, který zasáhl Ameriku v 60. letech, mě nikdy zvlášť neoslovil a proto jediný film, který se dle mého do této doby strefil nejlépe byl Forrest Gump . Už když jsem dřív viděl od Miloše Formana Vlasy , tak jediné co mě na nich zaujalo byla pouze forma. Jenomže ani to se o Taking off nedá tvrdit. Pro mě se totiž stalo jenom hodinu a půl trvajícím vyprávěním na téma rodinných neshod, útěku z domova, rodičovské zabedněnosti a ukázkového kouření marihuany. Ne, po celou dobu jsem jenom s apatickým výrazem sledoval něco, co mě vůbec nezajímalo a dohromady nudilo, takže se sám sobě divím, že jsem film nevypnul. K plnému docenění snímku je asi třeba většího pochopení jistých „kulturních hodnot“ a „společenských pravidel“. Jenomže ať se snažím sebevíc, tak ono pochopení nenacházím. Měl bych dospět (07.07.2005)

Přelom 60./70. let. Dcera je pro své rodiče němá. Nevědí, co má v pokoji. Nevědí, kam mohla jít. Neslyší ty neslýchané písně, které dcerušky stejně neumějí zazpívat. Když přjde na věci, s nimiž nová generace volně nakládá - sex, drogy, ulice, hudba, ukazuje se, že to rodiče jsou dětmi, které potřebují ochranu. Forman inspirovaný Formanem. Dárek Americe na přivítanou: přišel, viděl, natočil. Poslední z filmů, pro něž patří na Parnas. Mohlo by se říci, že závěrečná scéna s nápadníkem bere filmu pěkně kulaté zakončení a je přebytečná. Bohužel není, jede se dál, děti rostou. (22.02.2012)

Nevím koho napadlo k tomu filmu napsat anotaci "vlídný pohled na pomatenou generaci 70. let". Vlídné to není ani za mák, naopak neskutečně zlomyslné. A o generaci 70. let a její pomatenost tam taky nejde. Pomatení jsou možná tak rodiče téhle generace. Každopádně jde o jeden z Formanových nejlepších filmů. (25.04.2006)