Režie:
Cate ShortlandKamera:
Adam ArkapawHudba:
Max RichterHrají:
Saskia Rosendahl, Nele Trebs, Ursina Lardi, Hans-Jochen Wagner, André Frid, Mika Seidel, Sven Pippig, Phillip Wiegratz, Katrin Pollitt, Hendrik Arnst (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Poté, co byli Lořini (Saskia Rosendhalová) nacističtí rodiče (Hans-Jochen Wagner a Ursina Lardiová) uvězněni americkými a sovětskými vojsky a ona byla ponechána svému osudu, přebírá dívka zodpovědnost za své čtyři mladší sourozence a vede je z Bavorska přes zničenou zemi na sever do bezpečí babiččina domu vzdáleného asi 900 km. Na své pouti děti musejí překonávat mnohé těžkosti, které s sebou přinášejí nelehké poválečné podmínky. Lore začíná chápat realitu – hrůzu Hitlerovy války i důsledky jednání svých nacistických rodičů, kteří znali a schvalovali zvěrstva holocaustu. Jak se ze dnů stávají týdny, potkají sourozenci záhadného a fascinujícího Thomase (Kai Malina), vyčerpaného židovského uprchlíka, o jehož minulosti nikdo nic neví. Thomas se skupinkou putuje přes lesy a pole a postupně si díky vytrvalé houževnatosti a znepokojující dobrotivosti přece jen získá jejich důvěru. Má však Lore Thomasovi důvěřovat? A pokud nebude, co se stane s jejími sourozenci? Přežijí? Lore nás žádá, abychom znovu zauvažovali nad podstatou lásky, viny a odpuštění ve válkami zjizveném světě. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (188)
Pokud pominu decentní nesrovnalosti ( v noci svítí slunce, cestovatelé nic nenosí a stále vytahují nějaké "zbytečnosti" ze zavazadel, malému capartovi niko nemění plenky., natož aby je prali..) tak se jedná o neskutečně živý film. Úžasná barevnost, fantastický způsob ostření, výborné pohledy s kamerou a výtečné zpracování střihu ... prostě celková ucelenost. Jedná se o dobře zpracované vyprávění příběhu, jednoduše jako ze života. ()
Když matka v Německu těsně po skončení války a v úvodu filmu vtlačí do rukou dospívající dcery půlročního bratříčka, aby se o něj a další tři mladší sourozence postarala, začal jsem tušit, že to bude ještě trochu větší drama, než jsem čekal. Bylo. O rychlém dospívání a o tom, že některé rány se zahojit snad ani nemohou. Velmi intimní. Strach, touha, vůle přežít, zmatek, nevědomost, stesk - to vše v nitru jedné dívky. Nedokončené, nevyslovené, naznačené, skvostné. ()
Začnu poněkud jedovatě. Označovat Cate Shortland za mladou režisérku, jak se dosud objevuje v biografii na ČSFD, mi přijde poněkud nepatřičné. V 48 letech má mít za sebou podstatně obsáhlejší výsledky své práce. Při kondici australské kinematografie svědčí pouhé dva celovečeráky o tom, že to buď s jejími schopnostmi nebude až tak slavné, nebo že se jedná o takový tvůrčí samorost, že předem odrazuje producenty. Jisté je, že její Lore okouzlila výraznou část evropského festivalového publika, takže se jméno Shortlandové dostalo to širšího povědomí - uzavřené bubliny klubového publika. Širšímu okruhu diváků bude snímek připadat příliš pomalý a odtažitý. Minimálně se v něm vysvětluje kontext, film je snímaný subjektivně, z pohledu hlavní hrdinky, která se snaží po útěku otce namočeného do válečných zločinů a zatčení matky okupačními úřady dopravit mladší sourozence k babičce na druhém konci Německa. Za sebe musím bohužel říct, že odvařený jsem z Lore nebyl. Neměl jsem problém v orientaci s ději ani s tím, že produkce byla skoupá na rozpočet, takže o výpravnosti se v žádném ohledu nedá hovořit. Mám ho naopak s návodností scénáře - společníkem Lore se při její cestě z jihu na sever stal, jak jinak, německý žid, se kterým se dají skvěle konfrontovat postoje holky z prominentní nacistické famílie. Navíc kluk příhodného věku, se kterým může Lore prožít nejenom určitou názorovou proměnu, ale i svéráznou drsnou romanci. Evropou se tehdy valily milionové zástupy uprchlíků, válečně nasazených, zajatců, zběhů i vězňů, němečtí židé mezi nimi tvořili pranepatrný zlomek. Z pochopitelných důvodů jich koncentráky přežila jen hrstka a přicházeli navíc z odlišného směru - z těch méně fajnových lágrů na severovýchodě. Přicházeli navíc mnohem později, než se odehrává Lořin příběh. Za druhé mi vadila i absence výrazného filmového jazyka. Srovnejte si například Lore s tématicky spřízněnou Krajinou po bitvě nebo Evropou od Larse von Triera a hned by mělo být jasné, kde se dá mluvit o talentu a kvalitě a kde o filmařském průměru. Kdepak, i umění se musí umět. Celkový dojem: 60 %. ()
tí Nemci ... obyčajní Nemci fakt verili Adolfovi ... a žrali ho dlho ... do samého konca (mnohí ešte aj potom) . A tí ktorí mu neverili boli ticho, lebo keď neboli ticho skončili v lágroch. A v takej atmosfére putovala Lore odchovaná prísnou nemeckou rodinou a organizáciami s geneticky vštepeným zmyslom pre povinnosť a disciplínu putovala so svojimi súrodencami naprieč nemeckom k starej mame a pri tom sa jej vnútorné presvedčenie búralo .. rozpadalo rozbíjalo ako nakoniec tie rozdupané porcelánové sošky srniek ktoré akoby mali poukazovať na "zmysel pre krasu a pohodu v rodine a vo svete". Mimochodom hlavná predstaviteľka to zahrala excelentne , a keď k tomu pridáte dobrú kameru + scenár nemôže to byť menej ako 4 body. ()
Pocitovka, která s vámi zůstane i následující dny. Takhle přesně bezeslovně zachytit stavy mysli/emocionální stavy, to se jen tak nevidí. Právě v téhle pocitovosti jsou australští tvůrci výjimeční (Snowtown). Škoda, že kinematografie protinožců pluje hodně pod radarem. Cate Shortland, David Michod a Justin Kurzel jsou pro mě tři zásadní současní vlajkoví režiséři - nemluvě o tom jak letos dobývá Hollywood kameraman Greig Fraser svojí skvělou prací. Na jejich další filmy se budu hodně těšit.. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (4)
- Natáčení probíhalo v německých lokacích Baden-Württemberg, Görlitz, Hesse a Hamburk. (Terva)
- Knižnou predlohou k filmu bola novela "The Dark Room" z roku 2001 od britskej spisovateľky Rachel Seiffert. Tento názov je taktiež aj alternatívnym názvom filmu. (MikaelSVK)
- Představitelce čtrnáctileté Lore Saskii Rosendahl bylo během natáčení již devatenáct let. (Terva)
Reklama