poster

Lore

  • Německo

    Lore

  • anglický

    Lore

  • slovenský

    Lore

  • anglický

    Dark Room, The

Drama / Thriller / Válečný

Německo / Austrálie / Velká Británie, 2012, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    ****

    Pětice dětí s nacistickou výchovou musí zvládnout cestu přes celé těsně poválečné Německo. A je to právě jejich výchova podle Hitlerovy ideologie, která dělá tento příběh zajímavým. To jsou totiž myšlenky, které prostě nenahradíte ze dne na den. Kromě suverénní režie si samostatnou pochvalu zaslouží kameraman.(24.5.2017)

  • Hromino
    *

    Mám takový pocit, že si hned několik režisérů včetně režisérky Lore myslí, že k tomu, aby byl natočen dobrý psychologický film, stačí akorát použít ruční kameru, tvořit výhradně dlouhé záběry a sem tam hodit nějakou tu gore scénu, aby se z toho obecenstvo posadilo na prdel. Lore, téměř dvouhodinový road movie s poválečnou tématikou, mi subjektivně připadal dlouhý zhruba tři hodiny a s přibývající stopáží jsem měl chuť hledat nějakou pointu či náznaky příběhu pod sedačkou, kde jsem však nenašel nic než pár pukanců popcornu. Na filmu je hodně znát, že by strašně rád chtěl být něčím větším, než ve skutečnosti je, ovšem pod silným nánosem pěkného vizuálního balastu se neskrývá nic, co by dokázalo svérázně pojmenovat či v nevšedním světle zobrazit atmosféru doby, respektive řádně vykreslit vnitřní psychologii nejen Lore, ale i ostatních postav, se kterými jsem tak ani na chvíli nesympatizoval, neboť mi jejich motivy a jednání připadaly jednoduše nepřesvědčivé. Přece jen bych očekával, že když už snímek neoplývá kdovíjak bohatou fabulí, bude se zaměřovat na zobrazení změny vnímání politické situace v Německu prostřednictvím hlavní hrdinky, bolestivé odvržení důtklivě vštěpovaných ideálů a přijetí nových světonázorů či hledání nového smyslu života. Nestalo se tak. Snímku zoufale chybí nějaká hloubka, která by dokázala dát zvolenému námětu větší smysl a neudělala tak z válečné tématiky jen zbytečnou kulisu, jež dává prostor akorát k pár scénám s krví a zabíjením. Celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že se paní režisérka prostřednictvím dlouhých záběrů a detailních záběrů kamery snaží jen prachsprostě opíjet diváka rohlíkem. Naprostá absence nějaké gradace, zajímavé myšlenky, katarze v závěru. Už dlouho jsem se v kině nenudil tak moc, jako právě při sledování Lore.(29.6.2013)

  • gudaulin
    ***

    Začnu poněkud jedovatě. Označovat Cate Shortland za mladou režisérku, jak se dosud objevuje v biografii na ČSFD, mi přijde poněkud nepatřičné. V 48 letech má mít za sebou podstatně obsáhlejší výsledky své práce. Při kondici australské kinematografie svědčí pouhé dva celovečeráky o tom, že to buď s jejími schopnostmi nebude až tak slavné, nebo že se jedná o takový tvůrčí samorost, že předem odrazuje producenty. Jisté je, že její Lore okouzlila výraznou část evropského festivalového publika, takže se jméno Shortlandové dostalo to širšího povědomí - uzavřené bubliny klubového publika. Širšímu okruhu diváků bude snímek připadat příliš pomalý a odtažitý. Minimálně se v něm vysvětluje kontext, film je snímaný subjektivně, z pohledu hlavní hrdinky, která se snaží po útěku otce namočeného do válečných zločinů a zatčení matky okupačními úřady dopravit mladší sourozence k babičce na druhém konci Německa. Za sebe musím bohužel říct, že odvařený jsem z Lore nebyl. Neměl jsem problém v orientaci s ději ani s tím, že produkce byla skoupá na rozpočet, takže o výpravnosti se v žádném ohledu nedá hovořit. Mám ho naopak s návodností scénáře - společníkem Lore se při její cestě z jihu na sever stal, jak jinak, německý žid, se kterým se dají skvěle konfrontovat postoje holky z prominentní nacistické famílie. Navíc kluk příhodného věku, se kterým může Lore prožít nejenom určitou názorovou proměnu, ale i svéráznou drsnou romanci. Evropou se tehdy valily milionové zástupy uprchlíků, válečně nasazených, zajatců, zběhů i vězňů, němečtí židé mezi nimi tvořili pranepatrný zlomek. Z pochopitelných důvodů jich koncentráky přežila jen hrstka a přicházeli navíc z odlišného směru - z těch méně fajnových lágrů na severovýchodě. Přicházeli navíc mnohem později, než se odehrává Lořin příběh. Za druhé mi vadila i absence výrazného filmového jazyka. Srovnejte si například Lore s tématicky spřízněnou Krajinou po bitvě nebo Evropou od Larse von Triera a hned by mělo být jasné, kde se dá mluvit o talentu a kvalitě a kde o filmařském průměru. Kdepak, i umění se musí umět. Celkový dojem: 60 %.(12.7.2017)

  • zette
    ***

    Pro me trochu zklamani. Namet, ackoliv nicim originalni me zajimal a byl jsem na samotny film dost zvedavy. Lore je hezky, az poeticky natocena zalezitost. Z hercu vyrazneji dokaze zaujmout jen Saskia Rosendahl. Co vsak filmu nejvice vytykam jsou postavy, ktere pres nelehky osud, jsou zcela bez emoci a nerozhaze je ani smrt sourozence. Stejne tak setkani s babickou mi prislo mimo. Pointa take nevyrazna a jen potvrdi prumernost celeho snimku.(25.8.2013)

  • fragre
    ***

    Pro mne je to působivý film o konci dětství v drsném příběhu, v kterém nejde o morálku, ale o přežití. Ten film má nějaké mouchy, na hrdinku je toho naloženo snad až mnoho - ztráta zakotvení a (falešných) ideálů, puberta, starost o sourozence a vlastně boj o život a sebe, ale třeba Jdi a dívej se je v tomto směru ještě extrémnější. A pak postava hodného židovského mládence mi připadá trochu šablonovitá. Ale ta depresivní nálada cesty, která tak vyniká na pozadí májové přírody, je působivá.(30.6.2013)

  • - Natáčení probíhalo v německých lokacích Baden-Württemberg, Görlitz, Hesse a Hamburk. (Terva)

  • - Knižnou predlohou k filmu bola novela "The Dark Room" z roku 2001 od britskej spisovateľky Rachel Seiffert. Tento názov je taktiež aj alternatívnym názvom filmu. (MikaelSVK)

  • - Představitelce čtrnáctileté Lore Saskii Rosendahl bylo během natáčení již devatenáct let. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace