Režie:
Cate ShortlandKamera:
Adam ArkapawHudba:
Max RichterHrají:
Saskia Rosendahl, Nele Trebs, Ursina Lardi, Hans-Jochen Wagner, André Frid, Mika Seidel, Sven Pippig, Phillip Wiegratz, Katrin Pollitt, Hendrik Arnst (více)Obsahy(1)
Poté, co byli Lořini (Saskia Rosendhalová) nacističtí rodiče (Hans-Jochen Wagner a Ursina Lardiová) uvězněni americkými a sovětskými vojsky a ona byla ponechána svému osudu, přebírá dívka zodpovědnost za své čtyři mladší sourozence a vede je z Bavorska přes zničenou zemi na sever do bezpečí babiččina domu vzdáleného asi 900 km. Na své pouti děti musejí překonávat mnohé těžkosti, které s sebou přinášejí nelehké poválečné podmínky. Lore začíná chápat realitu – hrůzu Hitlerovy války i důsledky jednání svých nacistických rodičů, kteří znali a schvalovali zvěrstva holocaustu. Jak se ze dnů stávají týdny, potkají sourozenci záhadného a fascinujícího Thomase (Kai Malina), vyčerpaného židovského uprchlíka, o jehož minulosti nikdo nic neví. Thomas se skupinkou putuje přes lesy a pole a postupně si díky vytrvalé houževnatosti a znepokojující dobrotivosti přece jen získá jejich důvěru. Má však Lore Thomasovi důvěřovat? A pokud nebude, co se stane s jejími sourozenci? Přežijí? Lore nás žádá, abychom znovu zauvažovali nad podstatou lásky, viny a odpuštění ve válkami zjizveném světě. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (186)
Problém Lore docela dost leží v tom, jak mi připomínal krátký film učitelky umění ve filmu Ghost World, kde se splachují panenky do záchoda a opakuje se "mirror, father, mirror". Protože stejně tak je tohle skutečně univerzální art, za kterým jsem se vehementně a marně snažil najít něco víc než jen "intimní polemiku nad kolektivní vinou" a "proměnu děvčete v ženu za zvláštních okolností". Lore je ve skutečnosti proti Trierově Evropě, která je mu zasazením blízká poměrně misogynní, protože zatímco první jmenovaný dokáže nastolit mnoho témat a otázek z pohledu mužského pozorovatele, Lore se nedostane se svou ženskou aktivní hrdinkou dále než k věčné stigmatizaci a matce ochranitelce. Což je ještě podtrženo tím, že to natáčela žena. A to pro změnu formálně velmi zdatně, ač mám v poslední době pocit, že přestříhávat z detailů, značících nějaké citové pohnutí na celky, které tvoří informativní záběry je teď takový obecný recept na to spíchnout arťas za pár drobných. ()
TOTO VŠETKO JE VAŠA VEĽKÁ VINA - napísali Američania pred oči nemeckým ženám, deťom a starcom, teda tým, čo sa dožili konca WWII. To isté si asi mysleli aj guľky a kamene, ktoré s obľubou trafili zopár preživších. A Lore netušiac, čo sa deje vysvetľuje svojim súrodencom: "Američania nám klamú, lebo majú radi Židov!" Artová nemecká depka, odohrávajúca sa v krásnej prírode, kde ľudia v hraničných situáciách kolabujú. aby tak mali dôvod uveriť, že všetko je ich vina. ()
Trochu jsem cítila jako svou povinnost zhlédnout tohle dílo, neb bylo jedno z hlavních, kvůli kterým jsem v Hradišti vítala sekci s nacistickou tematikou. Bohužel, za zvuku hlučné produkce od vedle jsem venkovní promítání vzdala a snímek neviděla, neb jsem tušila, že by to nebylo tak úplně ono. Po dlouhé době jsem si jej sehnala. Dramatická výstavba celého snímku se dá hodnotit na jedničku, vskutku dopracované dialogy, samozřejmost herců a vykreslení poválečných skutečností se tvůrcům zadařilo. Méně už se ovšem zadařil celkový náboj filmu. Pořád vás to žene kupředu, čekáte na nějakou sekvenci, která vás položí, ale nedostanete se k ní. Závěr pak vlastně odkazuje k tomu, že z bláta do louže je to prostě na pytel v jakékoli době. Velice kladně hodnotím opětovnou myšlenku z VFR, kdy dnes můžete být hrdinou a zítra psancem. ()
Jak přes noc dospět? Zeptejte se Lore, válkou hýčkané nacistické dcerky, která se s tlupou hladových sourozenců musí vydat na dlouhou cestu poválečnou hysterií, aby přežila. V hypnotizující atmosféře nedůvěry, strachu, zkázy a ponížení z porážky je tak nucena nejednou spolknout árijskou hrdost, otevřít oči a poznat zahanbující pravdu, aby na konci putování zjistila, že očištění nepřichází s bezpečím domova, ale s popřením rodinných i národních ideálů, symbolicky dovršeným devastací porcelánové sbírky. Strastiplnou pouť se zdáním noční můry vede nervní kamera, libující si v detailních lidských torzech a trosky poválečné kocoviny střídá se záběry přírody, která si žije dál po svém, řízena jen zákonitostmi a dovršuje tak rozpor mezi řádem a nesmyslností lidského konání, ale současně symbolizuje i novou naději. Zajímavě pojatý konec války na odvrácené straně, který nemá v úmyslu vyvolat lítost, což je sympatické, myslím si však, že ho právě tato snaha ochudila o určité grády, které jsem čekala a nedostala. ()
Vzhľadom k súčasnému premieľaniu témy Holokaustu a zločinov spáchaných počas vojny Nemcami vo všetkých možných médiách, ktorých následkom pre prevarenosť a statickosť vzťahujúca sa k danému tematickému celku, sa môže divák stretnúť (rovnako, ako aj ja) s predsudkom, že "na čo ešte točia ďalší film o tom istom". Pritom Lore je médium s presne opačným charakterom, úspešne nabúravajúcim spomenutú monotónnosť, "obnosenosť" vojnovej tematiky. ......... Princíp rozprávania pripomína Klimovo Idi i smotri alebo československú post-apokalyptickú drámu J. Schmidta - Konec srpna v hotelu Ozon. Jedná sa o vyobrazenie putovania naprieč zdevastovanou krajnou, kde je viac než len viditeľný absolútny spoločenský rozklad, strata hodnôt, či, presnejšie povedané, ich úplná deštrukcia, a mohutná atmosféra dezilúzie. Hlavnou postavou odkázanou na brodenie sa mizériu tento krát nie je žiaden "nepriateľ Ríše" ale jej ideoví "odkojenci", v prvom rade titulná Lore, čím dostáva koncept originálnejší a tým pádom aj údernejší rozmer. ......... Lorin prerod osobnosti je zachytený v nápaditom a vynaliezavom scenári, spájajúcom konštrukciu post-apokalyptického filmu s históriou vyobrazenou v subjektívnej, a naďalej autentickej rovine, prístup ostáva šetrný a skvelo vyvážený, okľukou sa vyhýba prebytočnej emotívnej (patetickej) vypjaosti. ........... Kamerou A. Arkapawa sa podarilo vytvoriť nielen autentický, ale aj naozaj ťaživý dojem blízkosti pocomou kamery držiacej sa "pri tele" postáv, obzvlášť pri ich tvárach. Silne realistický výraz dotvára tiež jej hranie sa detailami, či bravúrne sugestívne snímane krajiny. Zvolením daného prístupu a farebnosti, použitím filtrov, autentická surovosť obrazu presahuje do poetickej roviny, štylistika snímky sa môže pochváliť naozaj originálnym prístupom, ktorý perfektne zvláda kumuláciu myšlienok a ideí. V spojení s celkovou lakonickosťou snímky, ktorá sa nezahrabáva do zbytočne popisných replík , alebo expresívnych prejavov svojich cieľov. taktiež nevkladá zbytočne obsiahle hudobné vložky, vytvára Lore ducha impresionistického diela, vyjadrujúceho sa elegantne, s nápaditými metaforami, bez straty naliehavosti, ktorá interpretuje "ohrané pesničky" chytľavo a osobitne. ()
Galerie (57)
Photo © Vanessa Fuentes, Adam Arkapaw, Karsten Frank

Zajímavosti (4)
- Knižnou predlohou k filmu bola novela "The Dark Room" z roku 2001 od britskej spisovateľky Rachel Seiffert. Tento názov je taktiež aj alternatívnym názvom filmu. (MikaelSVK)
- Natáčení probíhalo v německých lokacích Baden-Württemberg, Görlitz, Hesse a Hamburk. (Terva)
- Představitelce čtrnáctileté Lore Saskii Rosendahl bylo během natáčení již devatenáct let. (Terva)
Reklama