Bohemian Rhapsody

Nejedná se o životopisný snímek o rozhárané kontroverzní Mercuryho osobnosti. Není to však ani snímek o vzletech a pádech jedné z nejzásadnějších kapel historie. Tam kde Queeni posouvali/bořili hranice, tak tam je film přesným opakem jejich naturelu. Jde „pouze“ o naprosto bezpečný "středoproudý" (aspoň však ne patetický) a fanouškům na ruku jdoucí oslavný snímek formou „letem světem kariérou Queenů a jejich největších milníků/hitů“. A, světe div se, ono to ani trochu nevadí, protože to má jednu devizu, kterou má nicotné promile filmů/dokumentů (nejen) o muzice. A sice zcela nebývalou strhující šťávu a energii, navíc podpořenou výtečnou technickou (a především zvukovou; speciálně pak v Imaxu) stránkou i výkony. A to zdaleka nejen Maleka, i Gwilym Lee jako Brian May a ostatní stojí za zmínku. Ano, můžu jak chci láteřit nad tím, že když obsadím herce formátu Maleka, který více než trefně ne ztvárňuje, ale stává se Freddym (to jak dokázal vyvážit památné pózy a mimiku s momenty, kdy si vystačí jen pohledem, stojí za veškerou chválu, která se na něj snese), do role tak nosné a vděčné role, je vyložený hřích toho nevyužít naplno a neprozkoumat veškeré aspekty jeho života. Ano, je to v zásadě pohádka o outsiderech, kde na zbylé členy kapely nezbývá místo nad rámec jejich role v kapele. Ano, spousta postav plní vyloženě karikaturní roli (především duo Ray Foster/Paul Prenter), časově spusta věcí nesedí, nemálo jich je upravených či rovnou vymyšlených. Našlo by se toho prostě dost a dost. Jenže, jak jsem již zmínil, ta energie a tempo veškeré tyto výtky vytlačuje zcela mimo pole vnímání a místo toho prostě strhne v rockovém rytmu. (04.11.2018)

Je to prilis bezpecne, spolieha sa to na znalost faktov, skor nez na filmovu dramaturgiu a tym padom je to prilis zbrkle a skratkovite. Majstrovskeho diela o najlepsej kapele ever sme sa teda nedockali. Na to sa vsak kazdy fanusik moze vykaslat. Pretoze cele je to super profi remeselne natocene, Malek je fantasticky a...a je tam hudba od Queenu. Akonahle sa ozvu slavne melodie, nie je problem hodit filmarske chyby za hlavu a zaverecne vystupenie je uplna extaza. Ked pri Radio Gaga, kamera preleti ponad spievajuce publikum, tak ista Lady moze so svojimi Shallows rozmyslat jedine nad zmyslom menejcennosti. Zimomriavky aj slzy som mal po celom tele. Podobne intenzivny zaver by vytiahol k mimoriadnej spokojnosti aj najhorsi diel Doktora z hor. Co to znamena? Ak ste fanusikom kapely, tak je to absolutne must see zalezitost. A treba ju vidiet v kine, na co najvacsom platne s najlepsim zvukom. Pokial uprednostnujete rap alebo techno, bude to iba jemne nadpriemerny zivotopis. Ja sa radim do prvej skupiny. Slabsich 9/10 (24.10.2018)

Rami Malek jen Freddieho NEHRÁL, on se jím STAL. Úžasný snímek, ze kterého jsem měla téměř po celou dobu husí kůži. Jejich hudba, jejich energie... prostě neskutečná záležitost. Nechápu kritiku ve smyslu, že je film pohádka; je to autentický podle členů kapely, tak je to dost autentický pro diváka. Je zajímavé, že u jiných životopisných filmů se neřeší. kolik pravdy příběh ukazuje. Je naprosto v pořádku, že tu není moc prostoru věnováno homosexuálním scénám nebo drogám, když Queeni nechtěli skandál. A co se týče jejich "rozchodu" - pořád je to hollywoodský film, bože. Amíci jsou drama queens. A faktem je, že filmová verze je prostě divácky zajímavější, než "pravda" (tedy to, že se na pauze všichni dohodli). Závěrečný koncert nemá ve filmovém světě obdoby. (27.01.2019)

Bryan Singer se svým dotáčkovým kumpánem Dexterem Fletcherem natočil úžasně strhující film, který jde asi nejlépe přirovnat k pár let starým Rivalům Rona Howarda. Proč? Především proto, že oba jsou technicky precizní, a oba sledují osudy těch, kteří příliš nezapadali a museli se potýkat s nepřízní osudu, byť každý jinak, a kteří se stali legendami. A v nemenší míře proto, že oba filmy dost zkreslovaly realitu, aby se dosáhlo lepšího dramatického efektu:) V případě Bohemian Rhapsody je zřejmé, že je to důsledek přísného dohledu ostatních členů Queen nad tvůrčím procesem, což jde doložit i důvody, proč nevznikl snímek se Sachou Baronem Cohenem v hlavní roli (ne, to že měl skoro o 15 čísel víc než Freddie, nebylo rozhodující;)). Výsledkem je, jak jsem psal v úvodu, strhující film, který je nutné vidět v kině, aby vás mohl závěrečný Live Aid nátěr patřičně zatlouct do sedadel a zároveň vás donutit šít sebou do rytmu. Hudba Queenů zkrátka a dobře vládne, a díky tomu jde skoro odpustit i opravdu velké odchylky od skutečného toku času a skutečného chování postav na plátně od jejich reálných předobrazů. Které jsou mimochodem na stupnici vizuální podoby někde mezi 8 a 10 body z 10. Nejblíž originálu je rozhodně Gwilym Lee jako Brian May. Rami Malek, jakkoliv podává bravurní výkon ve všech polohách (včetně hlasových), bohužel působí o poznání křehčeji než skutečný Freddie, a mám dojem, že přehnal i míru "gay stereotypní afektovanosti" v civilním chování hlavního hrdiny. Naproti tomu jevištní podobu legendárního zpěváka ovládl s hodinářskou přesností. Kino po projekci tleskalo - já ne, ale i tak pro mě s mojí nemalou láskou k té neuvěřitelně proměnlivé a silné hudbě, kterou ti čtyři světu dali, byla Bohemian Rhapsody velký zážitek. I tak si ale myslím, že jednoho dne by měl Freddie Mercury dostat nijak nesterilizovaný a neuhlazovaný životopis, který by ho ukázal takového, jaký opravdu byl. A který by neohýbal stěžejní události tak, jako to dělá tahle vypulírovaná částečně vylhaná megaatrakce, byť ty lži slouží zpříjemnění zážitku diváka, a dodávají nemalou dávku humoru. Nejlepší vtip je samozřejmě Mike Myers aka Wayne z Wayneova Světa jako fiktivní producent, který Queenům vyfuckuje Bohemian Rhapsody:) Přes všechny výhrady dávám 90 %. A doporučuji některý z dokumentů o Queenech (třeba Freddie Mercury: Příběh, nebo Queen: Days of Our Lives) nebo nějakou knihu o nich - nebo o něm. O člověku, jehož hlas byl Made In Heaven, jehož život byl jako Great Pretender, podle hesla I Want It All, a jehož Show Must Go On. (18.11.2018)