Vinnetou
Winnetou - Der letzte Kampf
Posledný boj
Režie:
Philipp StölzlScénář:
Jan BergerKamera:
Sten MendeHudba:
Heiko MaileHrají:
Nik Xhelilaj, Wotan Wilke Möhring, Milan Peschel, Henny Reents, Mario Adorf, Michael Maertens, Emilio Sakraya, Georg Friedrich, Amila Terzimehic, Danira Govich, Markus Tomczyk, Bojan Navojec (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Old Shatterhand sice pro sebe našel štěstí v soužití s Nšo-či, ale během pravidelných výprav zpět do rozrůstajících se výsep civilizace poznává, že na jeho způsob života a přátelství s indiány lidé v městech pohlížejí skrz prsty. Přesto se snaží trpělivě přivést obě strany k jednomu stolu, když už ne na úrovni státních autorit, tak alespoň jednotlivých lidí. Jeho poklidný život v usedlosti na území Apačů vezme náhle za své, když během kopání studny místo na vodu narazí na ropu. Naneštěstí zrovna v nedalekém Roswellu pobývá syn ropného magnáta Santera, který zde uvízl cestou do Los Angeles. Tam ho otec vyslal z New Yorku, aby se nezvedeného a zlovolného grobiána zbavil. Santer Junior si umane, že půdu Apačů získá za každou cenou. Vinnetoua a Old Shatterhanda čeká boj proti lidské zlobě motivované hrabivostí, personifikované do jejich nejzavilejšího a nejnebezpečnějšího protivníka. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
WTF? Že sa pôvodná séria vôbec nedržala kníh, na tú dobu a na to spracovanie to bola fakt že pecka. Ale toto bolo preboha ča? Old Shatterhand ako vysušený pobožný spiťálek, Winnetou ako tupý svalnatček, Nšoči WTF? Toto nemalo vôbec vzniknúť. To je preboha taký problém skúsiť nafilmovať skvelú trilógiu podľa knihy? Dosť slušnosti, kurvafix, toto ma extra nasralo. Debili, ktorí to povolili a debili, ktorí to stvorili. To si radšej tisíckrát pustím originál. ()
Tak nakonec nic extra. Po prvním dílu jsem myslel, že možná hodím staré mayovky do zapomnění, ale ne, byla by to chyba. Sice se opět celý film tvářil příjemně realisticky, ale žádná velká zábava to nebyla. Akční scény byly vůbec dost pitomě natočené. Bohužel jen první díl měl záporáka, který byl zajímavý a zapamatováníhodný. Zde bylo jen úsměvné, že otec záporáka si zahrál záporáka v první díle původní série. ()
Možná nebylo z marketingového hlediska jiné volby v kontextu současného filmového establishmentu než natočit pravý opak původních filmů z 60. let. Má to ale háček. Mayovky jsou takové westernové pohádky. Ušlechtilý duch a zidealizovaný v podstatě dětský svět knižní předlohy vzal za své._____S tím mám zásadní problém, kdo četl knihy, ví že je to pacifistická četba. Takže z toho pohledu je drsná realita a skalpující Vinnetou ignorace obsahu literární tvorby Karla Maye a zůstávají tak pouze slavná jména – programové parazitování na předloze? _____No nic, jako děcka jsme hrdiny těchto filmů hodně prožívaly a kde kdo měl doma nějakou tu henryovku či stříbrnou pušku. Jediné co mě na této novodobé reinkarnaci usmiřuje, je fakt, že dnešní děti si už na Vinnetoua a Shatterhanda nehrají - protože takový Franta Voráček ze třetí A skalpovaný blonďatým Vinnetouem ze čtvrté B, to by teda byl na naší základce pěknej průser…! Produkce: Aventin Film ()
Karel May by plakal, kdyby to viděl... Dost mě štvalo hlavně pojetí Old Shatterhanda, které nemá s románem vůbec nic společného. Hloupý byl už samotný nápad jej oženit s Nšo-či. A vůbec nechápu to, že na jednu stranu v prvním díle identifikují tuhle postavu se samotným Karlem Mayem (což lze pochopit), a pak z něj ale udělají de facto indiána (a na konci náčelníka Apačů). Podle románů K. Maye Old Shatterhand vždy po nějaké době pobytu na divokém západě odjel na čas zpět do "staré vlasti" (Německa), po níž se mu velmi stýskalo. Pojetí Lex Barkera, coby kultivovaného bělocha, je v tomto směru tedy mnohem blíže originálu, než co zde předvedli autoři této minisérie. V dětský jsem hltal mayovky a Old Shatterhand byl postavou, na kterou jsme si s kamarády moc rádi hráli. Kdybych ale tuhle postavu znal jen z této minisérie, byla by mi byla totálně nesympatická. Pokud bylo snahou autorů této minisérie bourat dávné dětské idoly, pak se jim to asi podařilo. Otázkou ale je, zda takovýto účel dává smysl. ()
Dát třem zavražděným a skalpovaným polským tesařům jména Tadeusz Rózewicz, Czeslaw Milosz a Zbigniew Herbert zavání pokusem o třeskutě intelektuálský humor. Pokusem, který se asi mine účinkem, protože jméno držitele Nobelovy ceny Czeslawa Milosze by sice mělo být všeobecně známé, ale vzhledem k upadající úrovni vzdělanosti se obávám, že ve skutečnosti tomu tak nebude. No a že i zbývající dvě jména jsou vypůjčená od významných polských spisovatelů 20. století, pochopí asi jen pár literárních fajnšmekrů. Ale je otázka, jestli aspoň jeden z nich pochopí styl "humoru" pana scenáristy. ()
Reklama