Režie:
Gabe IbáñezKamera:
Alejandro MartínezHudba:
Zacarías M. de la RivaHrají:
Antonio Banderas, Birgitte Hjort Sørensen, Melanie Griffith, Dylan McDermott, Robert Forster, Dan Cade, Tim McInnerny, Andy Nyman, Andrew Tiernan (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Země, rok 2044. Sluneční erupce vyhubily téměř celé lidstvo a povrch zamořily radiací. Svět prodělává politickou a ekonomickou krizi a roboti jsou součástí našeho každodenního života. Jsou jištěni dvěma základními zákony. Jacq Vaucan je obyčejným pojišťovacím agentem robotické společnosti, kterému je svěřen na první pohled rutinní případ robota, který se stal obětí manipulace. Během vyšetřování však začíná docházet k závěru, že se někteří roboti dokážou vyvíjet mimo svoje naprogramování. Tento objev může mít vážné důsledky pro budoucnost celého lidstva, jenomže Jacqův zaměstnavatel to nenechá jen tak. Před Jacqem tak stojí volba - postavit se na stranu vlastního druhu, nebo dát přednost robotickým bytostem. (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (280)
Rok 2044. Zase jsme jednou pořádně v prdeli, ze Země se stává radioaktivní poušť, civilizační vývoj je tentam, populace se scvrkla na nějakých jedenadvacet milionů lidí. Robotická sci-fi s velmi slušným Antoniem bez vlasů nevypadá vůbec zle, sráží jí kostrbatý děj i pár scén, které se měly sestříhat. Má to však slušný vizuál i dobré triky, předpokládám totiž, že co se rozpočtu týče, tvůrci se museli s otřepaným „hodně muziky“ docela poprat. Myšlenku moc neřeším, prostě jsem se podíval, atmosféra mi sedla, i když nepopírám, že za pár dní nebudu tušit, že jsem něco podobného zhlédnul. Před patnácti lety by to byla pecka. ()
Já nevím, proč ta budoucnost je vždycky tak divná. Prožila jsem už hodně budoucnosti, věci se mění, ale ne tak podivným směrem asi jim vlezla radiace na mozek. Originální byla ta robotí márnice a Melanie byla umělejší než ti roboti, ulevilo se mi, když ji odbouchla ta děcka asi se na ni taky nemohla dívat. ()
Docela nechápu tak nízké hodnocení.Ale co hlava, to názor. Vykrádání Asimova- ale jděte, to je takový robotický základ, který ke sci -fi prostě použijete, jinak se nehnete, zákony robotiky jsou zde mírně změněny, jeden chybí, tolik pro šťouraly.Co se týče filmu, Antonio s oholenou hlavou byl pro mne moc příjemným pŕekvapením, jeho roli jsem mu zkrátka věřila, dominovaly jí krásné hnědé oči, v nichž se zračilo vše. Melanie už skoro plasticko- roboticky vypadá, ale to bych přešla. Atmosféra skutečně v první polovině pŕipomínala Blade Runner. Celkové pojetí filmu, vizualizace, mně se to líbilo. Tvůrci předložili svoji fantazii a já s ním souhlasila, neboť nemusí být daleko roky, kdy potkáte robotickou Cleo s vědoucíma očima. Možná si nyní položíte otázku,co to je lidství, co nás odděluje od umělé inteligence? A hudba, ta byla nádherná... ()
Do půlky to vypadalo docela zajímavě, ale od chvíle, kdy se Antonio Banderas vydá do pouště s partou robotů a řeší tam s nima nějaký filozofický otázky, je to příšerná nuda. Myslel jsem, že to snad ani nedokoukám, ale věřil jsem, že to ještě zachrání konec, kdy přijde třeba nějaká geniální pointa. Ale ten konec je vyloženě na blití. Už jsem jenom čekal, kdy tam roboti začnou ronit robo-slzy. Dávám jednu hvězdu za první polovinu. Jinak je to celý zralý na odpad. ()
Celkem ucházející robotické postapo, zabývající se ohranou myšlenkou, že stroje začaly ignorovat prastaré zákony robotiky a přemýšlejí si i konají po svém. Co zatím je se snaží vyšetřit zaměstnanec robotí provozovny, v tomto případě výborně ztvárněný Banderasem, pro kerého je tahle role celkem netradiční. Příběh sám se nesoustředí na akci, ale spíš na rádoby hlubokomyslné rozjímání o lidstvu, což mu z mého pohledu trochu škodí. Toho filosofování je zkrátka moc. Ale i tak se na to dalo koukat a to díky vydařené atmosféře, povedeným robotům a nakonec i kvůli hereckému obsazení, kdy vedle Banderase pobaví třeba Dylan McDermott v roli hajzla policajta. Lehký nadprůměr, který neurazí. 60% ()
Galerie (41)
Zajímavosti (4)
- Antonio Banderas si ve filmu zahrál se svou manželkou Melanie Griffith, svoji jsou od roku 1996. (tomastomb)
- Elena Anaya, která pracovala s režisérem Gabem Ibáñezem na snímku Hierro (2009), dala přečíst scénář Antoniovi Banderasovi v době, kdy natáčel La piel que habito (2011). (Geriel)
- Snímek se natáčel v Bulharsku, především ve filmových studiích New Boyana Film Studios v Sofii. (Yardak)
Reklama