Venuto al mondo
Volver a nacer
Príbeh môjho syna
Twice Born
VOD (1)
Obsahy(2)
Svobodná matka Gemma (Penélope Cruz) přijíždí se svým dospívajícím synem Pietrem do Sarajeva, aby poznal zemi, ve které se narodil. Před 16 lety ji museli kvůli bosensko-srbské válce opustit. Gemma se tak vrací do míst, která v ní probouzejí dávné vzpomínky.Před lety se tu zamilovala do Diega (Emile Hirsch), Pietrova otce. Tehdy zoufale toužili po dítěti, Gemmě se však nedařilo otěhotnět. Společně našli řešení, kterého Gemma poté trpce litovala. Když prchala z obléhaného města, Diego se rozhodl zůstat…Nyní na Gemmu čeká minulost, která ji postaví tváří v tvář ztrátě milovaného manžela, ale také poznání síly lásky. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (159)
To poslední, co bych z toho snímku cítila, je poznání síly lásky (měl si pravdu, normálně mi uniklo 10 minut filmu). Nicméně, ačkoli námět je srdcervoucí a na pozadí bosenko-srbské války se vás snaží přesvědčit, že má co nabídnout, obávám se, že se někde mezi plátnem a divákem stala chyba. Film obsahuje spoustu silných momentů, které v zásadě najdou svůj smysl až na konci, ale ani konec vlastně nenabídne tu správnou sondu do odpuštění, vysvětlení a celožitovního utrpení, o kterém se vás snaží přesvědčit. A tím vlastně ztrácí body. ()
Pre mňa to bolo rozhodne veľké sklamanie. Hoci film pôsobí celkom autenticky a scenár pôsobí dosť zaujímavo, to celé spracovanie a hlavne tá až neadekvátna dramatizácia retrospektívy tomu dosť uškodili. Ja neviem - tešil som sa na toto, veď Penelope Cruz a Emile Hirsch v hlavných úlohách a príbeh zasadený do zaujímavého prostredia vojnovej Bosny, kto by sa na toto netešil? Aj keď to vyzeralo spočiatku veľmi zaujímavo, čím ďalej tým viac mi to prišlo stále viac zvrátené. A čo ma zarazilo najviac - ako môžu dať hrať otca a syna v spoločnej roli, keď ten syn vo filme je len jeho nevlastný, a pri pohľade na Castellittovcov musí asi každého zaraziť tá nepopierateľná fyzická podoba? No neviem, neviem. Keby niet tej úžasnej kamery a krásnych precítených záberov, tak by to bolo fakt už na 2*. ()
Reziser Sergio Castellitto mi vela nehovori a pribeh o laske 2. ludi ako Emyle Hyrsch /Into the Wild, Speed Racer/ a Penelope Cruz /The Blow/ je tuna podany nudne, nezazivne a mdlo. Samotna pani Cruz je sice vyborna herecka, ale sama film neutiahne ani so sympatickym Hyrschom. Asi preto, ze Castellitto je len rutiner a pribeh nema patricny spad a tempo. Takze v ramci tolerancie 55 % ()
Náboženský film o veľkom smradľavom hovne. Ak chcete mať depresie, tak odporúčam. ()
1435. hodnocený film: ()
Neuvěřitelná koncentrace všech možných i nemožných klišé, především v první půlce, různých odboček a vedlejších motivů, které měly jediný účel a to hraní na city. Díky těmto slavným momentům si ani člověk nemůže vychutnat příběh, který je hodně silný a slušelo by mu to samu o sobě, jenže takhle nemá šanci vyniknout. Začátek ve smyslu odejít-neodejít, ale postupem času se to zlepšuje. Takže ten, kdo přežije srdceryvný moment, kdy psycholožka říká s dojetím: "Neznám žádný jiný pár, který by si to zasloužil víc, než vy", se dočká příběhu, který (jedno klišé na závěr) mu na dlouhou dobu utkví v hlavě. ()
ja moc Penelope nemusím, ale tu si zahrala celkom fajnsko. dlho som vahal nad priemernostou, ale dramatičnosť v druhej polovici pridala na mojom hodnoteni. ()
Neskutečně nuceně slzopudná kokotina, která je nejtragičtější ve své zbytečné potřebě přibližovat hrůzy války skrze bezchemickou romanci a "problémy" jednoho nedomorodého páru, aby to cílový divák jménem "debilzezápadu" vůbec byl schopen pochopit, docenit a dokoukat. ()
Príbeh lásky. Príbeh vojny. Príbeh života. 7/10 ()
Veľmi silný príbeh, pri ktorom mi v nejednom momente zvieralo hrdlo. Postavy mnou mávali rovnako ako udalosti, striedala sa jedna emočná facka za druhou. Film s veľkou silou. ()
Little girl, I wanna mary you..objavil som nadhernu piesen v neskutocne silnom pribehu, ktory rozplace aj najtvrdsich borcov. Pribeh lasky dvoch ludi, ktorym nie je sudene mat vlastne dieta a tak hladaju moznost na mieste, kde sa zial udeje jedno z najvacsich zverstiev v dejinach ludstva, v Sarajeve. ()
Dalo by se říct, že je to docela těžkej film na strávení, občas jsem byl fakt na kaši. A i teď po do shlédnutí si vlastně uvědumuju, že mě to opravdu docela dostalo, přesto za ****. Výtky bych měl hlavně k začátku a stopáž mohla být taky o něco kratší. ()
Po úvodních padesáti minutách je divák nucen upadnout do apatie, z níž jej vysvobodí až pískot hlavního sudího Jecha (ano ano, ten, co dostává výživné od příbramského muže no. 1 Jardy Starky). Penélope je úžasná - neustále ječí na svého synátora, že ty brambory chtě nechtě oškrábe, ječí na svého chotě, jež penetruje sarajevskou sboristku a konečně řve na JUGOSLÁVSKÉHO DON JUANA kvůli nečestnému šlapáku na achilovku. Interesantní je rovněž skutečnost, že absolutně netušíte, v jaké že době se právě prezentovaná scéna odehrává. Suma sumárum je to obnažená bída bodující odhaleným trupem té božské la spagnole! 40% ()
Jiný stav. Vše o mé matce, matce svého dítěte pod sarajevským nebem. Španělská Sophia Loren musí znovu nitro obléci do vzpomínek předešlých dnů a nocí, znovu do něho vpustit pocity rozervané blízkosti, skutečné pozadí lože početí, katarzi, chápající objetí. ()
Príbeh môjho syna zaijíma asi tak len jej syna. Lebo normálneho diváka to nemôže zaujať ani omylom. A ničím. Zhola ničím. Dokonca ani jej kozy to nezachraňujú. Trpím pri takýchto filmoch čo nemajú konca kraja a nič sa v nich nedeje. ODPAD! ()
Když já mám rád filmy, kde chování postav dává smysl... Zhruba první polovina filmu je velice slušná a obsahuje řadu situací či myšlenek, které leckerého diváka skutečně osloví (za mě mnoho klíčových momentů vztahu Diega a Gemmy, focení konzervy tuňáka). Druhá polovina filmu bohužel obsahuje řadu momentů, kde příčiny chování postav buď nejsou dostatečně vysvětlené nebo jednoduše chování postav nedává žádný smysl - hádka matky se synem, fotbalový zápas a zejména závěrečná pointa filmu (kdy by hlavní postava filmu měla být v úplně opačném emočním rozpoložení). Závěr ve mně skutečně vyvolal díky své nelogičnosti kroucení hlavou míchané s apatií, což je zrovna u Příběhu mého syna ještě větší problém než obvykle (vzhledem k tomu, že divák kvůli dvěma souběžně běžícím časovým linkám zrovna na závěr vyloženě čeká, aby pochopil, jak to vlastně celé bylo). Škoda, rozjeté to bylo slušně. 3/5 ()
Tak tady jsem maličko bojovala s hodnocením a nakonec jsem se (zejména díky výtečné hudbě) dát to vyšší. "Příběh mého syna" je epické komorní drama, které se motá kolem čtyřky hlavních hrdinů. Postupně rozplétá jejich vzájemné vztahy a poodhaluje temná tajemnství. Kdyby režisér netlačil tolik na pilu divákových slzných kanálků, tak by to vyprávění plynulo pravděpodobně více uvěřitelněji. Každopádně velmi zajímavé a kvalitní herecké obsazení, báječná hudba, neokoukaný příběh.. Jen by to chtělo trošku lépe prodat.. ()
Hrozne nevyvážené. Väčšinu filmu som mal pocit, že sa pozerám len na nejakú nie príliš presvedčivú inscenáciu a potom prišli pasáže kedy sa tomu naozaj dalo veriť a aj niečo cítiť. Ale žiaľ bolo ich málo. Ani Penélope, na ktorú sa mi vo filmoch veľmi dobre díva, ma tu vôbec nepresvedčila. Azda top celého filmu je nádherná hudba. ()
Vzpomínání na velkou (vášnivou) lásku milé Italky a svérázného Američana, kterou poznamenala nemožnost mít děti a zničilo obléhání (bombardování) Sarajeva. Pár slabších (brzdících) momentů by se našlo, ale silný příběh spolu se skvělou (krásnou) Penélope na ně daly rychle zapomenout. ()
Romantický príbeh odohrávajúci sa v Bosne počas vojny. Spočiatku je vojna nepodstatná, ale stále viac vstupuje do deja, až ho úplne ovládne. Príbeh je tu ale prisilné slovo, skôr sú to úryvky histórie. Tragickej, kde obeťami sú ženy a deti. Aj napriek účasti Penelopky je film nezaujímavý a nudný, snaha urobiť ju starou sa nikdy nemôže podariť. –––– Občas si čtu Korán. Že máme pomáhat druhým. A já ráda pomůžu nedokonalé ženě. ()