poster

Na hraně zítřka

  • USA

    Edge of Tomorrow

  • USA

    Live Die Repeat: Edge of Tomorrow

  • USA

    We Mortals Are

    (pracovní název)
  • Kanada

    Edge of Tomorrow

  • Kanada

    Un jour sans lendemain

  • Slovensko

    Na hrane zajtrajška

  • Nový Zéland

    Edge of Tomorrow

  • Nizozemsko

    Edge of Tomorrow

  • Velká Británie

    Edge of Tomorrow

  • Irsko

    Edge of Tomorrow

  • Austrálie

    Edge of Tomorrow

  • Velká Británie

    Live Die Repeat: Edge of Tomorrow

  • Japonsko

    All You Need Is Kill

Akční / Dobrodružný / Sci-Fi

USA / Kanada, 2014, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ***

    Některé informace v komentáři jsou za hranou toho, co byste chtěli vědět před zhlédnutím filmu. Na delší dobu zřejmě nejnákladnější lamerský gameplay a zároveň potenciálně nejoblíbenější film Cruiseových odpůrců, protože v žádném jiném filmu Tom tolikrát nezemře. Na hraně zítřka při svém smělém slučování poetiky filmů a videoher podceňuje odlišnost elementárních principů, na nichž stojí filmový, potažmo herní zážitek. Ke hrám se vracíme kvůli možnosti stát se (skrze své avatary) silnějšími, rychlejšími, obratnějšími a tyto schopnosti opakovaným hraním vylepšovat. Filmy identifikaci s postavou ochuzují o prvek interaktivity a o pocit, že jsme to my, kdo se stává zdatnějším (jakkoli každé sledování filmu v jistém ohledu také představuje interaktivní činnosti, při které zdokonalujeme své kognitivní schopnosti). Tím víc by se měly snažit postavy prokreslit a postupným dávkováním informací podpořit naše emocionální napojení na ně. Promyšlený, postupně vyhodnocovaný příběh a věrohodné postavy by zkrátka měly mít navrch nad bezprostřednějším „motion and emotion“. V tomhle ohledu Na hraně zítřka kriticky selhává. Příběh je stejně jednorozměrný a tupě přímočarý jako v libovolné akční videohře. Postavy se ani příliš nenamáhají s hledáním řešení, které by nezahrnovalo hodně střelby a mrtvol. Přestože protagonistovi několikrát vstoupíme do hlavy a zadíváme se na svět jeho očima (velmi herní skenování prostoru), film nám neposkytuje dost vodítek, proč bychom mu měli fandit. Kromě toho, že je zbabělcem, který nechce bojovat, se o něm téměř nic nedozvíme. Jeho povšechná charakterizace odpovídá požadavku „otevřených“ herních postav, do nichž může hráč snáze promítnout své vlastní já. (Emily „full metal“ Blunt pak ztvárňuje schematickou akční krásku, do které se musí platonicky zamilovat každý druhý nerd – navenek je sice svéhlavá, tvrdá a nezkrotná, ale stále zdatnější hrdina ji nakonec dle očekávání vezme pod svou patronaci a tím promění v další křehký objekt milostného citu.) Jenomže co funguje ve videohře, působí jako scenáristická laxnost ve filmu. Nejvýraznější proměna, kterou prochází, spočívá ve zdokonalování fyzických schopností, nikoli v přehodnocení názoru na válčení, fatalismus a další nabízející se témata. Zejména ale kvůli zvláštní schopnosti, kterou disponuje, nemáme po většinu filmu důvod se o něj obávat (scénář rozhodně dostatečně nevyužívá potenciál situace, kdy by Cage byl pouze vážně zraněn, ale nezemřel). Můžeme se tudíž jen bavit tím, jak lamerskými způsoby umírá a jak ostatní postavy uvádí do rozpaků rozsahem svých znalostí. Ani narativně nosná skutečnost, že v některých scénách vidí dál do budoucnosti než divák (a je tudíž explicitně využíván jako vypravěč příběhu, resp. jako hráč, který se probojoval dál), nebyla rozpracována nad rámec jednoduchých gagů nebo patetických gest. Nejméně se Liman videohrami ironicky nechal ovlivnit při režii akčních scén, v nichž je asi třikrát více střihů, než by bylo třeba, vinou čeho jsou minimálně třikrát méně přehledné, než by být mohly. Na hraně zítřka je zábavná letní jednohubka, která názorně dokládá, jak kontraproduktivní může být přílišná, ale přitom nepříliš promyšlená snaha sblížit filmové a herní prvky. Prosté napodobování nestačí a alespoň v mém případě vedlo zejména k přemítání nad tím, o kolik zábavnější by bylo to stejné hrát. 70%(3.6.2014)

  • Djoker
    ***

    Vykrádá to snad tucet filmů najednou, takže každá druhá scéna vám evokuje originály, ve kterých jste to už viděli. To má být zase nějaký sen současných diváků nebo co? Samozřejmě nejsem sám, kdo si toho všiml, takže mnoho komentujících vypisuje seznam filmů, které byly potřeba k tomuto slepenci a většina komentářů je tak znovu na jedno brdo. No nic. Spíše mě zaráží, že i po tomto zjištění se tady ozývají zmatené výkřiky o údajně chytrém blockbusteru a nejlepším kinozážitku od Inception. Vždyť i to ústřední téma už bylo použito snad v deseti filmech. Vrcholem je pak nápad zřejmě velkého myslitele udělat z Emily Blunt blondýnu. Skutečně tady fungují pouze odlehčené scény a hlavně pocta mistru Kubrickovi, kterou zde nezmínil vůbec nikdo, což je pro mě snad ještě větší WTF moment než ódy na tuhle nenáročnou jednohubku.(22.9.2014)

  • KarelR
    ****

    Nebudu zastírat, že jsem si při sledování Na hraně zítřka střídavě vzpomínal na Cameronovy Vetřelce a Hvězdnou pěchotu. V žádném případě to ale není výtka, Cruiseovo cestování časem se naopak bezesporu zařadí mezi nejpoctivější akční nářezy posledních let. Sice by sneslo trochu vyladěnější expozici a menší přitlačení na pilu v samotném závěru. I tak tu ale máme nesmírně velkolepý sci-fi biják, jenž uhání dopředu jako splašený a konstantně ohromuje epickou akcí, která ždíme PG-13 na maximum. Na hraně zítřka je vlastně malý splněný sen. Zatraceně cool řežby s emzáky tu jsou prokládány skvěle načasovaným humorem, zároveň ale funguje i náležitě emocionální vztah dvou protagonistů. Připravte se tedy na nervydrásající popcornovou jízdu, která má špičky žánru vyloženě v dohledu. (8/10)(29.5.2014)

  • gudaulin
    *****

    Velkoryse natočený zábavný letní sci-fi blockbuster o válce lidské a mimozemské civilizace, kterou nejvíc odnese jeden zkrachovalý reklamní manažer, kterého válečná situace odsoudí do role vojenského propagandisty a nezvládnutý konflikt s nadřízeným do pozice řadového vojína. Odnese ji nejvíc proto, že jeho údělem není jednou umírat a umřít, jak už se to holt v bitvách vojákům stává, ale díky časové smyčce znovu a znovu prožívat stále tentýž den s toutéž zbabranou bitvou, která končí děsivým masakrem, a stále znovu a znovu umírat těmi nejbolestivějšími a nejbizarnějšími způsoby. Morbidní námět ale kupodivu díky ironii, černému humoru a nadsázce, sympatickému obsazení a nadhledu lehce stravitelný a když to vezmu kolem a kolem, nenacházím důvod, proč z původních 4* nejít na nejvyšší hodnocení. Tom Cruise je v pozici blockbusterového hrdiny jako doma a tím, že tentokrát určitě nejde o superakčního a suverénního hrdinu, ale fakticky o zbabělce a týpka, který chce všechno, jenom ne zachraňovat svět, je i sympatičtější než obvykle. Ale ano, výtky na nelogičnost výchozí situace a celého příběhu jsou určitě namístě, ale upřímně řečeno, kdo by u tak oddechového žánru chtěl pitvat nesrovnalosti v hrátkách s časovým paradoxem. Některé scény určitě připomenou Matrix nebo spřízněnou žánrovou produkci, ale tak už to prostě v zahlcené kinematografii chodí a určitě bych Limana neobviňoval z laciného plagiátorství. Celkový dojem: 90 %.(3.7.2014)

  • xxmartinxx
    ***

    Když se musí hodinu čekat na to, aby se film oprostil od omleté premisy a začal o něčem být, něco je v nepořádku. Tenhle film je zabitý svým sice atraktivním, ale okoukaným námětem, nad jehož rámec už nedokáže nic nabídnout. Je to pěkné naplnění toho, co jsem čekal, ale já nekoukám na filmy proto, aby plnily moje očekávání. To se můžu koukat do zdi, která umí totéž.(29.5.2014)

  • - Za rozlučkový večírek utratil Tom Cruise přes sto tisíc amerických dolarů. Sám se ho ale nezúčastnil, protože dotáčel poslední scény filmu. (HellFire)

  • - Emily Blunt se v Noční show Conana O'Briena (od r. 1993) svěřila, že při natáčení jedné z kaskadérských scén, kdy řídí auto se zapřáhnutým karavanem a Cagem (Tom Cruise) na sedadle spolujezdce, pozdě zatočila, a tak během natáčení narazili do stromu. (Myrreczech)

  • - Spoiler: Cage (Tom Cruise) nemohl být nasazen do akce v den, kdy mu byl poprvé obléknut bojový exoskelet. Lidskému mozku totiž trvá 3 dny, než se naučí exoskelet ovládat. Navíc poté bojuje bez helmy, což je nepravděpodobné, protože exoskelet snímá pokyny mozku. (romajz15)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace