Sama v čase normálnosti

Doufám, že tuhle dobu už nebude muset nikdo z nás nikdy zažívat a že jsme se z toho všichni dostatečně poučili. Hana Ševčíková byla výborná. Zahrála takovou bezcharakterní a bezpáteřní mrchu, která se hned tak nevidí. Při jejím slizkém úsměvu se mi začala otvírat kudla v kapse. Klidně se vsadím, že by po revoluci tahle osoba převlékla kabát a dělala, že je ta nejčistčí bytost na světě a že vlastně ona za nic nemohla, že ji jenom semlela doba. Marty máma taky stála za to. Když se to vezme kolem a kolem, tak tady byli všichni pokřivení dobou a proto bylo jejich chování a konání přesně takové, takže název filmu je naprosto přesný a vystihující. (09.01.2012)

Ach, jo. Chápu, že existují seriály jako Vyprávěj, kde jsou důležitější dobové rekvizity než postavy. Jenže vážně míněný film, který chce něco sdělit, se stejnou metodou napsat a natočit nedá. Tam by výprava a rekvizity tvořily pozadí, nikoli byly cpány do centra vyprávění. Byla to doba, kde největší svině byly nejvíc nenápadné (jako tady Hana Ševčíková) a „normální“ bylo to, co tu předvádí Zdena Herfortová. Třeba o tom někdy někdo natočí něco lepšího... (09.01.2012)

Vydařená televizní dobovka o nesnadnosti hledání svobody, když se kolem vás zuřivě normalizuje, kádruje, fízluje a bonzuje, a vy máte dost starostí o svoje děti a sebe samé. Láska a štěstí je pak o něčem jiném, než když je vám dvacet, nikomu nic nedlužíte a jste hrozně morálně na výši a proti režimu. Není to ani zdaleka tak depresivní jako Občanský Průkaz, ale ani tak není Martě Nely Boudové co závidět. Její uvědomělý přístup k románku s režimu nepohodlným mládencem v duchu "věděla jsem, co riskuju, tak mě to nemůže šokovat, natož zlomit", je poměrně unikátní, a díky němu se z diváka zbytečně netahají nějaké nemístné emoce. Na druhou stranu se zdá, že někteří uživatelé vnímají tento počin jako úhelný kámen vyobrazování objektivní reality minulého režimu, což je podle mě trochu omyl - tohle je lehce dočervena laděná knihovnička bez rázného vystřízlivění, protože nikdo z hrdinčiny rodiny jí ani na moment nedovolí do nějakého růžového mráčku zaplout, ale drží ji vytrvale nohama na zemi. A právě to, jak se za totáče chovala v obavě o prosté záležitosti svého žití ta "obyčejná" většina, Sama V Čase Normálnosti ukazuje výborně. Ode mě 80%. Dobře no, těch posledních deset možná je hlavně za Nelu Boudovou a její atraktivní vzhled, ale na červené barvě pro tenhle film trvám;) (26.05.2013)

Tvůrci se snažili postihnout dobová dilemata, kterým lidé čelili. Trochu jsem se ztrácel , která z těch mnoha linií je ta hlavní. A celkově se to na příběhu obyčejné sleje do takého celkového sdělení o této době, ani by se do toho tahala politika. Ukazovat tuto dobu na známém nedostatku záchodového papíru je trochu klišovité. Dnes mě s kamarádem a dvěma kamarádkami vyhnalo ze Staroměstského náměstí policejní komando, takže jsem měl ještě mnohem věrnější zážitek komunistické doby (demonstrace proti neschopné vládě poradil si s koronavirovou pandemíí - jsme druzí na světě v počtu nakažených a je zákaz pohybu mezi okresy, sportu , vycházení po 21 hodině apod.). (07.03.2021)

Výjimečně okouzlující Boudová, která, jako by se v roli svůdnice ve středním věku cítila rybou ve vodě. Naprosto vynikající hudba podrhuji emoční zážitek a společně se zajímavým námětem umocňují místy hluboké dojmy. Celé to ale kazí několik vedlejších rolí, jejichž obsazení není zrovna na jedničku...v neposlední řadě jsem čekal i místy lepší scénář, který mohl být díky probíranému tématu rozhodně dotaženější. (09.01.2012)