Dařbuján a Pandrhola

Jé, další skvělá pohádka pro děti mladých komunistů. Jé, to byla švanda, jak vesnický boháč dostal na prdel. Jé, a viděli jste, jak to havíři vykoumali, že to šlo všechno podle plánu? Jé, to je prostě klenot české kinematografie. Jé, a je to s poučením. Přesto vše dávám pocitově na jisté duševní rozpoležení a nostalgii a příležitost vidět oblíbené herce v dosti legračních rolích dvě hvězdy. Hrušínský a Lohniský. (19.12.2011)

Velmi silný dobový schematismus ruší jinak docela pěknou a dobře natočenou pohádku. Bez otěží doby by byla možná jednou z pohádek vůbec nejlepších (škoda toho hypertrofovaného sociálně-kritického tónu) a to hlavně co se hereckých výkonů týče, ne nadarmo ji režíroval nestor české režie Mac Frič (tehdy ovšem zase už znovu Martin). Zajímavý je tak typický lidově morbidní scénář i celá ta studiová stylizace společná pro většinu pohádek točených v těch letech (Hrátky s čertem coby zjevný příklad), kulisy jsou možná až příliš kýčovité, ale přesto mají svůj zvláštní nostalgický půvab...stejně jako celá tahle pohádka na náměty režimem protěžovaného Jana Drdy... (26.01.2007)

Řekněte mi, proč se umělci ve své ješitnosti neštítí žádných ubohostí, proč jim žádná trapnost není dost trapná? Musí se za každou cenu prosadit, kariéra nad charakter? Je to stejné za každého režimu, pořád jedna a tatáž písnička! Citát z Te Deum (komentář CSSML) je velmi výstižný. - - - Něco víc než jedna hvězdička, něco méně než dvě. (26.11.2018)

Havíř Kuba Dářbuján podepíše exkluzivní smlouvu se spravedlivým Smrťákem a přestože opomněl vystudovat lékařskou vědu, tak dokáže vyléčit jakoukoli chorodu včetně moribundu, který napadl ukázkově smlouvajícího kolegu doktora ("- Moribundus se léčí za dva zlatý. - Není to trochu moc? - Tak za tři! - To by šlo."). Nad tlusťoučkým buržoustem Pandrholou, s jeho roztomile pokřiveným charakterem, se však již rozmachuje spravedlivá kosa, kterou by samozvaný felčar nedokázal zastavit ani při úzké spolupráci s primářem Sovou. (17.12.2008)

Taková lidově-proletářská pohádka s krásně kýčovitou výtvarnou stylizací, pozoruhodně morbidním příběhem, makabrózním smyslem pro humor (to když Smrťák vypouští hlášky typu: Studenou vodou? Blázníš? Ještě by z toho mohla mít smrt!), snesitelně angažovaným podtetxtem a samozřejmě báječnými hereckými výkony Jiřího Sováka, Rudolfa Hrušínského a především Standy Neumanna. Martin Frič natočil film, který je na pohádku poměrně drsný a realistický a na reálný příběh zase roztomile pohádkový. Tak jako tak, je to jedna velká a příjemná švanda. (02.09.2004)