Kristian

Zavřete oči, přichází Kristian. A vůbec nezáleží na tom, že ten film je starší než mé poslední dobré předsevzetí a že Oldřich Nový má ulízané vlasy a neodpovídá dnešní představě dokonalého muže. Kristian symbolizuje představu každé ženy o Panu Božském, představu, která je motivuje, aby se nespokojily s průměrem. Samotné postavě Kristiana dává tato role sílu žít ve zbytkovém čase život obyčejného člověka. Ale právě obyčejný život má (prý) nakonec větší hodnotu než chvíle strávené v záři reflektorů a obdivných očích znuděných dam… Ještě štěstí, že jsou v životě dny, pro které stojí zato strávit i nějaký čas bez života. Nad ostatními starými českými komediemi vyniká tato neobyčejně lidským rozměrem. (03.04.2013)

Co říct k této stále mladé klasice? Snad jen, že Mac Frič a Oldřich Nový někdy po osmašedesátým spolu plánovali natočit Kristiána po třiceti letech a oba tím byli nesmírně nadšení. No, doba tomu nepřála a je to strašná škoda. A vůbec je strašná škoda, že my mladší známe Oldřicha Novýho jenom z filmů. (I když děkuju bohu že aspoň odsud) On totiž byl i skvělým divadelním hercem, jedna hra vedle druhé byly šlágry. Evergreeny. Škoda, že tehdy nikdo moc netočil divadelní představení, natož představení nepříliš režimem žádoucích herců. Myslím, že Oldřich Nový byl největším filmovým milovníkem všech dob a zemí. A taky jedním z nejlepších herců naší minulosti. Tohle je vlastně jedinej důvod, proč lituju, že jsem se nenarodil před válkou a že nemůžu vidět žádnou jeho divadelní roli z té doby. Pokud někdy někdo získá stroj času, dejte mi vědět. (23.02.2006)

Skvostná klasika. Při sledování jsem se nemohl rozhodnout, jestli se mi víc líbí Nataša Gollová (především po své proměně v samé závěru) nebo Adina Mandlová (ty černé šaty!), obě jsou zde úchvatné. Ten film je naprosto dokonalý, vtipný a jednoznačně nestárnoucí a já ho chci vidět znovu. Při spoustě scén jsem nedýchal nadšením a konec mě zcela dojal. Prostě nádhera. Při sledování jsem se mimochodem neubránil vzpomínce na Světáky a Vrchní, prchni! - oba filmy (hlavně ten první zmíněný) mají s Kristianem leccos společného, a pokud to není náhoda, pak jsem o to více radši, že jsem se konečně mohl seznámit s tímto pravzorem pozdějších filmů o všech těch chudých snílcích a sympatických hochštaplerech. (08.05.2012)

Ještě lepší, než jsem si vůbec myslela (do této chvíle jsem ten film nikdy neviděla vcelku a soustředěně, pouze útržky). Nádherné herecké výkony a ukázková komika - bavila jsem se královsky. Obzvlášť mě pobavil ten kolega z cestovní kanceláře, který se marně snaží "Kristiána" varovat, zatímco si ho ostatní postavy spletou se samotným Kristiánem a mají ho za "ruinu". Je zajímavé si sem tam uvědomit, že i prvorepublikové či druhorepublikové filmy, které již brzy budou slavit sto let od vzniku, mají stále divákům co říct a že jejich humor vůbec nezestárnul! Ostatně v rámci humoru podle mě předčí i mnohé současné filmy. ~(4,3★)~ (09.03.2021)

"Dnes večer jsem vás viděl poprvé. Neznal jsem vás a vy jste neznala mně. A právě to je nádherné. Není mezi náma nic, ba dokonce ani lež. A je to úžasné. Dvě bytosti ve světe ztraceném se náhle setkají, přilipnou k sobě, vymění všechny své nastrádané sny a zapomenou, že zítra budou zase opuštěné a nešťastné." Občas taky trošku sedmilžu o tom, co jsem prožil a jakej jsem byl při tom frajer, ale na Kristiána nemám. Dokonce si ani neměním jméno. Ono je to stejně zbytečný, protože jeho noblesu se nedá naučit. S tou se musí člověk narodit a já mám podezření, že jsem byl při narození okraden. (10.11.2021)