Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ač je to neuvěřitelné, český montér Lojza Králů, zaměstnanec ČKD, se jednoho dne znenadání stane vladařem exotického Tamánského království. Před dvěma lety, kdy byl na montáži v zahraničí, zachránil v poušti život neznámému starci. Ukáže se, že to byl král Tamánského souostroví. Ten si na smrtelném loži vzpomněl na Lojzu a jmenoval ho svým nástupcem-regentem. Jak se Lojza s touto zapeklitou situací vyrovná? Pomůže mu zdravý selský rozum? Satirická komedie režiséra Martina Friče vznikla podle námětu Jiřího Weisse, pod scénářem byl podepsán Jiří Mucha. Díky jim vznikla zručně realizovaná komedie, u které se diváci i po letech vděčně baví. (Česká televize)

(více)

Recenze (96)

J R C Pecuchet 

všechny recenze uživatele

Vynikající Jiří Sovák v komedii Martina Friče. Proč by se montér z ČKD nemohl stát králem ? Martin Frič měl šťastnou ruku co se týče obsazení tohoto filmu, který v určitých scénách nabízel i humor skrytý mezi řádky. Např. když si Jiří Sovák musí přimontovat na svého "Pionýra" cedulku CD, nebo když Jiřina Bohdalová odjíždí s Milošem Kopeckým americkým Cadilakem a za nimi sviští Jiří Sovák na pionýru. Korunu celému filmu dává Vlastimil Brodský v roli spícího spolubydlícího. ()

spiritus 

všechny recenze uživatele

Král Králu je překvapivě povedená komedie s velmi netradičním tématem a řekl bych že na dobu svého vzniku i poměrně odvážná. Ve filmu jsem postřehl několik skrytých narážek na tehdejší zřízení, což mě od pana Friče ani nepřekvapuje. Dokonce ve filmu otevřeně vyzdvihuje nesmyslnou byrokracii, kterou byla tehdejší společnost zatížená. Takže pro mě je tento film trošku více než jen "obyčejná" komedie. Zaslouží si poctivé 4 hvězdy. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Kultivovaná veselohra třicátých let, kterou v českém filmu tak nezapomenutelně opanoval Martin Frič, nezanikla beze stopy ani nástupem protektorátu, ani prosazením levicových konceptů znárodněné kiematografie, ani příkrovem komunistické poúnorové cenzury. To poslední, čím bychom si v tom pomyslném diskrétně choulostivém předivu souvislostí mohli pomoci, je černobílý pohled. Satira - nejvlastnější "vnitřno" filmu - s úspěchem využívá oficiální proklamace režimu k tomu, aby nahlížela se stále větší důsledností pod jejich povrch. O skutečném chodu komunistického režimu - nadto zábavnou formou - se tak dozvíme téměř vše. A skuteční králové kinematografie šedesátých let mohou, to, co opravdu chtějí: tvrdit muziku,která lechtá bránice, ale současně burcuje i šedou kůru mozkovou. Nemá smysl donekonečna opakovat, že Sovák a Brodský byli - a na stříbrném plátně stále jsou - skvělí a úžasní. Záměrně se zastavím u jiného skvělého představitele tvrdých hochů západní ražby: u Valtra (Waltra Tauba). Zasloužilého umělce, demokratického českého Němce, syna někdejšího generálního tajemníka Německé sociálně demokratické strany dělnické v Československu, Masarykova a Benešova podporovatele Siegfrieda Tauba. Muže, který se angažoval ve vynikajících představeních pražské antinacistické říšskoněmecké avantgardy třicátých let v Praze, antifašisty, který se během svého nedobrovolného skandinávského exilu seznámil a spřátelil s pozdějším spolkovým kancléřem a rovněž antifašistou-interbrigadistou španělské občanské války Willy Brandtem. Ze skvělého Taubova herectví se český divák mohl těšit jen občasně - šlo o "sociáldemokrata" a ke všemu Žida. Po roce 1968 ustal i tento Taubův kontakt. KRÁL KRÁLŮ nám na minimální ploše přibližuje vynikající umění tohoto věčného přítele našeho národa. I tak se tedy znásobují ony vazby na špičkovou, kultivovanou veselohru zakladatelských třicátých let naší národní kinematografie (CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE, EVA TROPÍ HLOUPOSTI). A s nimi - vím, je o ošklivé slovo - i povznášení a kultivování českého filmového diváka. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

K ose dokonalého duelu ryzích představitelů dvou zcela odlišných světů se jako železné piliny k magnetu zákonitě přimykají ty nejcharakterističtější absurdity, které k nim (alespoň podle pravidel satiry) příslušejí, a nejednou neodolatelně vtipně artikulovány spoluutvářejí nový obraz Československa co pokročilé varianty středoevropského mostu mezi kulturami. V reálném socialismu se integrujícím prvkem mezi Západem a (Blízkým) Východem stává svrchovaně klidný král mezi pražskými montéry, který se shodou náhod stává tím nejuvědomělejším monarchou – na „svém“ souostroví v Rudém moři plánuje socialistickou revoluci. ()

Chřástal 

všechny recenze uživatele

„To víte, kdybyste byl soukromníkem na Západě, ale dělník v socialistickém státě, to není legrace…“ Začíná se hollywoodským záběrem na chevrolet ztroskotaný v poušti, k němuž se zdáli blíží cizinec na oslu, aby se většinu filmu proháněl Sovák po Praze na pařezu. Podivná věc. Zpočátku je to díky zápletce absurdně zábavné, ale potom se začne točit v kruhu, až je to docela i nuda. Leitmotivem mnoha dialogů je to, jestli může být československý občan králem, v čemž má člověk tendenci hledat od tvůrců filmu (třeba od spisovatele Jiřího Muchy) cosi podvratného, ale jindy zase spíš naopak… Na ministerstvu zahraničí si montér Králů projde byrokratickým kolečkem přehazování odpovědnosti a zatímco později jakási komise doufá, že se to snad samo nějak vyřeší, dotyčný už plánuje, jak v Tamánii jako král zatne tipec Američanům a jejich United Oil a provede revoluci (smíchy mi běhal mráz po zádech), než ho Bohdalka zaskočí dotazem, kde vezme dělnickou třídu. V závěru poznamená, že králové jsou dobří tak do pohádky… A za dva roky natočí Podskalský Bílou paní. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (19)

  • Král Králů je logická slovní hříčka, spojující titul a příjmení hlavní postavy. Je ale zajímavé, že tento titul skutečně existuje. Titul Šáh je tradiční titul íránských vládců s významem král králů. Titulem „Král Králů“ byl také v některých částech Bible nazýván Ježíš. (sator)
  • Lojza Králů (Jiří Sovák) jazdil na motorke Jawa 50 Pionýr Standard z roku 1959. Kráľ Muhammad VIII vlastnil Chevrolet Bel Air 4-Door Sedan z roku 1957. Izmail el Sarif ben Serfi (Miloš Kopecký) používal luxusný Ford Fairlane Town Sedan z roku 1959. Nájomný vrah Poupard (Walter Taub), ktorého auto vybuchlo, jazdil na Buick Invicta 4-Door Hardtop z roku 1960. (Raccoon.city)
  • Film existuje v dvoch rozdielnych minutážach, jedna verzia má 100 minút a druhá 91 minút. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama