Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Záhadný muž trpící ztrátou paměti je identifikován jako anglický milionář a podnikatel. Jeho snahy o prosazení sociálních výhod zaměstnanců spojených koncernů ztroskotají, když se náhle objeví skutečný továrník Craigs. Neznámý tajemně zmizí. Nevěrohodný a poněkud zmatený symbolický příběh byl realizován v efektních a nákladných ateliérových stavbách. Nábytek dodala firma UP závody Brno. Film byl uveden na VIII. MFF v Benátkách v roce 1940. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (17)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Je nezměrná škoda, že Martin Frič se nenarodil jindy, nebo jinde. Muž jeho talentu se mohl stát světovou režisérskou ikonou. V Muži z neznáma spojuje zdánlivě nespojitelné, doznívající německý expresionismus, francouzský poetický realismus Renoirova střihu, moderní filmařské postupy i poslední závan Osvobozeného divadla ve filmu. V rukou kohokoliv jiného by se příběh s nádechem mystična rozpadl a změnil se v pouhou frašku. Mac Frič však pevně svírá otěže a nedovolí svému snímku uniknout na pole laciné kabaretní zábavy, k čemuž vybízel scénář. Jen na okraj bych ráda podotkla, že Frič mohl přednášet, jak z prostinkého scénáře natočit velký film. Práce s kamerou a se světlem by nezapadla ani dnes. Frič střídá pomalé přechody z detailu na polocelek s výraznými detailními záběry. Svou hravostí probouzí divákovu zvědavost mnohem více, než samotný příběh, který sází pouze na velmi jednoduchou zápletku toho, kdo je pravý Craigs. Frič se místy chová jako svůdná žena, která jen velice pomaličku odhaluje své vnady. Divák touží vidět, co se děje mimo dramatický záběr obličeje, ale Frič si ho zkušeně pouze připraví a pak pomalinku odhalí zbytek scény. Tento fígl funguje ke zvýšení napětí mnohem více, než hřmotná hudba, setmělé sklepy a různé jiné dávno omšelé způsoby šálení diváka. Volba Zdeňka Štěpánka do ústřední dvojrole byla výtečným a značně logickým nápadem. Byť na první pohled Craigsové nepůsobí příliš odlišně, opak je pravdou. Povrchnímu pozorovateli by se mohlo jevit, že jeden z nich je tvrdý podnikatel a ten druhý využívá peněz k rozletu svého sociálního cítění. Ale Craigsové mají především rozdílné oči. Jeden je má z oceli a pouze pro ocel, druhý je má něžné a laskavé. Jeden je drsný a panovačný, druhý se dokáže zamilovat i být milován. Craigsové jsou den a noc, zcela odlišní, přesto patří k sobě. A to vše dokázal Štěpánek dát do svých Craigsů. Přinutil Štěpničkovou jím pohrdat a zároveň ho milovat. Frič se Štěpánkem nabídli divákovi mimořádný zážitek. Craigsové jsou odrazem rozpolcené předválečné doby. Upírají své oči k Londýnu, kde se má odehrávat jejich fiktivní příběh. Z Londýna po Mnichovské dohodě pochází ten tvrdý, bezskrupulózní Craigs. Oči a hlavně srdce mu přichází otevřít český odraz Tomáše Bati. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Režisér Martin Frič šel na konci třicátých let doslova z filmu do filmu. Ve složitých politických a mezilidských poměrech natočil pět celovečerních snímků a jeden dokument o všesokolském sletu. Muž z neznáma byl zajímavou příležitostí pro jediného herce, který v identické dvojroli mohl prostřednictvím jemných civilních prostředků rozehrát rozpor mezi charaktery despotického továrníka a bezvýznamného životního ztroskotance. Samozřejmě, že podle zákona dramatických záměn se ubožák na chvíli stane továrníkem a pokusí se zlepšit svět prostých a vykořisťovaných lidí a přitom bezděčně ukáže dvojníkově ženě, že existují i jiné lidské hodnoty, než peníze a majetek. Krize dostoupí vrcholu, když se na scéně znovu objeví pravý průmyslový magnát. Jedinečná dvojrole nakonec připadla Zdeňku Štěpánkovi, který oběma charakterům, rozdělených nejen společenským postavením, ale také jejich morálním smýšlením, vtiskl přesvědčivou tvárnost a zároveň dokázal odlišit vzájemnou vnitřní neshodu obou mužů. Stranou by ovšem neměla zůstat ani pozoruhodná ženská kreace Jiřiny Štěpničkové, která se dokázala navzdory pichlavým poznámkám některých kritiků prosadit i v jiných, civilních žánrech. Martin Frič neměl v úmyslu natočit filmový traktát o sociálních nesrovnalostech světa, ale spíše příběh o magických a tajemných cestách lidských osudů, které se dokážou neuvěřitelným způsobem překvapivě proplétat a proměňovat. ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Dýchlo na mne takové to krásné kouzlo černobílých filmů, je podmanivé, s nádhernou atmosférou.. Zdeněk Štěpánek se mi moc líbil, obě role zvládnul skvěle a jedním dechem dodávám, že Jiřina Štěpničková je tady úžasná.. Příběh muže, který se ocitne na místě továrníka Craigse (jaksi nedobrovolně) a tím započne zcela jinou etapu svého života, mě vtáhnul od prvních okamžiků.. Pan Martin Frič má u mě ten nejlepší kredit a místo v oblíbených, opětovně mi potvrdil, že tam právem patří.. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Muž z neznáma je propagandou národně socialistické politiky. Nejde v žádném případě o film noir, ani o komunistických myšlenkách nemůže být řeč, jde o nacistickou agitku a z té definice jí nedostanou ani smířlivější komentáře současnosti. Dualita a rozdvojení osobnosti jsou plodným námětem, poselství je možné z dnešního pohledu považovat za humanitární, dokonce tu lze hovořit o industriální poetice a příkladných dramatických výkonech herců, ale nic z toho neumenší křeč v souvislostech, ani nacistickou podstatu ideového vyznění. Hlavním prostředkem národně socialistické propagandy je tedy muž z neznáma (velmi dobrý Zdeněk Štěpánek, též v úloze duality a tvrdého kapitalisty Johna Graigse), jakýsi zhmotnělý odraz rozdvojené osobnosti. A byť se formy po rozdělení osvobodily, i nadále na sebe vzájemně působí v lineárním vývoji duší. Nakonec musí dojít ke zvolení poslání nebo niterného naplnění. Hlavní ženskou postavou je Helena (příjemná Jiřina Štěpničková), zákonná manželka průmyslového magnáta Graigse. Probíhající rozvodové řízení a srdce vzplálo tou jistou naději možného naplnění, vždyť kvůli tomu došlo k úplnému fyzickému zhmotnění rozdvojenosti. K výraznějším postavám filmového příběhu patří také Clifford (příjemný Zvonimir Rogoz), Graigsův věrný tajemník. Jeho pracovní přístupy nepátrají po pohnutkách změn továrníkova chování a dál poslušně koná. K výraznějším patří též MUDr. White (sympatický Jaroslav Průcha), poctivý a důkladný Graigsův lékař, který se neskloní před zuřivější kapitalistickou pohrůžkou a zastrašováním. Z dalších rolí: Graigsovým náhlým humanismem rozzuřený jeho vrchní ředitel oceláren Black (Karel Černý), s novou tovární politikou nesouhlasící viceprezident Northon (Karel Dostal), Graigsova milenka i důvod jeho neočekávaného zmizení Nelly Wernerová (Božena Šustrová), o tučnou odměnu hlásící se animírka (Marie Burešová), Graigsův nemocniční spolupacient Dvořáček (Vladimír Šmeral), či snaživý policejní komisař (Bolek Prchal). Martin Frič v Muži z neznáma sice zdánlivě nabízí dualitu a rozdělení osobnosti v metafyzické hříčce, ale ani tím nacistickou propagandu neodstranil. A byť stojí Štěpánkův výkon hodně vysoko, nelze film přijmout pozitivně. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Scénárista není uveden, aha, jsou tři: Baroch, Glebov, Smatková. Námět jistě zajímavý, ale příběh je skutečně zcela nevěrohodný. Ve chvíli, kdy se ztratí továrník, objeví se mu navlas podobný muž s neznámou identitou, který vypadá jako trhan, ale anglicky asi mluví dokonale, neboť když je jako továrník Craigs převezen do Anglie, nikdo nepozná, že nejde o skutečného Craigse... A takových do očí bijících nesmyslů tam je celá řada. Všechno musí dobře dopadnout, skutečný Craigs musí podepsat souhlas s rozvodem a jeho žena ruku v ruce odchází s člověkem, o němž nic nevíme. Takže pak ono pozitivum, totiž kontrast obou povah - jedna tvrdě kapitalistická, druhá, řekněme socialistická - vyšumí někam do prázdna. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (2)

  • Architekt Alois Mecera získal za film v roce 1940 Národní cenu. (Marthos)
  • Snímek produkoval Lloyd-Film, což byla prvorepubliková společnost pro výrobu a půjčování kinematografických filmů. Z původní výrobny a půjčovny němých filmů různých žánrů postupně vznikla velká společnost specializovaná na filmovou zvukovou výrobu a distribuci s ústředím v Praze. Akcie firmy měla i firma Baťa. V roce 1936 se vybudoval na Kudlově první zlínský filmový ateliér, k jehož vzniku dal pokyn nový šéf firmy Jan Antonín Baťa. Ten měl při výběru prvního zlínského štábu šťastnou ruku. Dva ze tří zakládajících členů se stali držiteli Oscara, třetí byl jmenován ředitelem filmového odboru OSN v New Yorku. (sator)

Související novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama