The Respectable Ladies of Pardubice
Režie:
Martin FričKamera:
Václav HanušHrají:
František Smolík, Jiřina Štěpničková, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Terezie Brzková, Marta Fričová, Zita Kabátová, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan (více)Obsahy(1)
Historická komedie Počestné paní pardubické je zasazena do prostředí barokních Pardubic někdy kolem roku 1710. Základem byla divadelní hra dnes již zapomenutého a léta neuváděného autora Karla Krpaty "Mistr ostrého meče", a na první pohled připomíná slavný Cech panen kutnohorských. Humornou formou staví na pomyslný pranýř sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví „počestných“ paniček, a do kontrastu k nim „osoby snížené“, rozvážného mistra popravčího a jeho lepou hubatou ženušku Rozinu. Film má historické jádro a opírá se o skutečné postavy dějin Pardubic: mistra popravčího Zelingera, purkmistra Martina Ignáce Kutnohorského a podivínskou hraběnku Terezii Eleonoru Ugartovou... Film byl uveden do kin na podzim roku 1944, v předposledním roce nacistického protektorátu, kdy pokračoval zostřený dohled německé cenzury. Přednost měla být dávána nekonfliktním, kostýmním filmům. Martin Frič a jeho spolupracovníci splnili tyto direktivní příkazy jen částečně. Do filmu se dostaly četné jinotajné narážky, kterými bylo české protektorátní obecenstvo upřímně potěšeno, a film patřil mezi nejnavštěvovanější filmy čtyřicátých let. Za povšimnutí stojí početný herecký soubor sestavený z předních osobností českého divadla. Obsazení herců i do malých rolí je uchránilo od hrozícího pracovního nasazení. Vedle dobře známých tváří se objevuje v tomto filmu i dcera režiséra Marta Fričová v roli Aninky. A ještě jedna zajímavost v obsazení: v malé roli uvidíte také Danu Medřickou, která krátce předtím debutovala ve filmu Skalní plemeno. (Česká televize)
(více)Recenze (90)
„A proč se perou?!“ - „Pro nějakou ženskou povětrnou! - „Vždycky, když mám pěkný těsto, tak se semele nějaké lotroctvo, zatracený ženský pokolení!“ Chudák rychtář, chvíli pokoje mu nedají…Počestné paní pardubické jsou spíš úsměvnou moralistní satirou než komedií jako takovou. To ovšem neznamená, že by se u ní člověk nebavil. Ani ne tak koncentrací hlášek jako spíš kreacemi protagonistů, z nichž se mnozí vyřádili a jejich postavy tu a tam rozesmějí. Plachtův Rychtář („Kde husy tam štěbety, kde ženy, tam klevety, zatracený ženský pokolení!“), svérázná hraběnka Brzkové, jedovaté paničky (Valentová, Bušová, Medřická), ušlápnutí manželé (Kohout, Kreuzmann) či správňácký „katovský“ pár Smolík a hlavně Štěpničková („Ale já se ti do toho nechci plést, dělej, jak myslíš.“), ti všichni umí vyloudit úsměv na tváři. Oceňuju i snahu o dobovost (nejvíc zaujmou pěkné kostýmy a… ehm, nejedna dmoucí se hruď), naopak škoda je uspěchaného konce. Za mě slušné 4*. „Řekni jim tam své mínění!“ - „To jako myslíš tvé mínění?“ ()
Výborná a přitom určitě ne tak často reprízovaná veselohra páně Friče. Byla-li by, určitě bych ji někdy viděl, takto jsem s překvapením zjistil, že jsem (ne)počestným paním pardubickým nahlížel do živůtku opravdu poprvé. O to byl možná zážitek ale lepší. Kostýmní historická taškařice v závěru s kriminální zápletkou baví celou stopáž. Herci si své role evidentně užívali a vycizelované dialogy ve staré češtině tu prásknou jako bič, onde pohladí právě svou zdobností. Ze všech vynikajících bardů (a bardek) bych rád zmínil uvztekanou paní hraběnku v podání Terezie Brzkové, vidět tuhle hodnou babičku jako lakotnou cholerickou osůbku byl zážitek sám o sobě. "Jděte pryč, pryč, pryč, pryč" Pamatovat si pak pochopitelně budu i živočišnou mrchu (a její dekolt) Heleny Bušové či památný "souboj" katovky Jiřiny Štěpničkové a počestné ženy pana Kostíka Medy Valentové před soudem. "Nelez mi na kůži!" Nelze jinak než za plný počet. ()
"Žena kata"-"Mistra ostrého meče"-"Žena kata"-"Mistra ostrého meče povídám. Komu čest, tomu čest." Jiřina Štěpničková se v tomhle filmu rozjela jak zákon káže a dělá svýmu zatracenýmu ženskýmu pokolení opravdu čest vzhledem, výřečností i duchem. Jedna z nejvtipnějších komedií, která kdy u nás vznikla. ()
95% Jeden z nejlepších českých komediálních historických snímků, který si bravůrně zahrává s pokryteckou morálkou vyšších vrstev a ukazuje hrdost a ironii nižších vrtev. Perfektní výkon předvádí Jiřina Štěpničková v roli "katovky". Podle mě film ze zlaté éry českého filmu, který ve svém žánru (historická komedie) u nás zatím nebyl překonán a zřejmě dlouho nebude. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (5)
-
Film stál na tu dobu závratných 6 513 000,- protektorátních korun
Položky:
námět: 119 000,-
hudba: 115 000,-
obsazení: 870 000,-
štáb: 639 000,-
ateliér a laboratoř: 2 829 000,-
materiál: 291 000,-
výprava: 550 000,-
exteriéry: 490 000,-
doprava a pojištění: 190 000,-
poplatky, režie, výrobní skupina aj.: 420 000,- (krib)
- Poslední film Zity Kabátové před 25letým filmovým půstem. (M.B)
- Pro film bylo zapůjčeno několik historických relikvií z pardubického muzea. (krib)
Upraveno v červnu 2020. Počestné paní pardubické je básnicky stylizovanou satirickou mozaikou společnosti. Ponechám stranou jinotaje a analogie k nacistickému protektorátu, ale jsou všudypřítomné. Martin Frič na základě divadelních hrátek Karla Krpaty, inspirovaných Vávrovým Cechem, s rozvernější náladou narýsoval skutečnou páteř konšelské politiky, tím je celý sbor ctihodných manželek a jejich bdělý dozor nad bezúhonným morálním stavem společnosti. Odlehčeně karikující okénka se zalíbením pozorují hříchy, tajemství, touhy, slasti, závisti, lásky, rozepře a soužití celé měšťanské reprezentace pardubické. Nadhled se usmívá i v obrazech násilí, vždy připraven pohotově odrážet útoky a hanění, byť se moc pokouší o přezíravost. Ústřední mužskou postavou je Jiří (velmi dobrý František Smolík), mistr ostrého meče a tajně vyhledávaný ranhojič. On je tím, kdo nese stigma pošpiněného svědomí společnosti ve formě ostrakizace. On je tím, kdo veřejně musí přijmout prvotní provinění. K nejvýraznějším mužským postavám filmu patří osobně zaujatý a přitom snaživě spravedlivý pardubický purkmistr (vynikající Jaroslav Marvan), rychtářský písař v melodramatické zákonitosti příběhu Prokop Trubka (zajímavý Gustav Nezval), a z oné ženské hašteřivosti nešťastný pekařský mistr a rychtář Pálka (skvělý Jindřich Plachta). Ústřední ženskou postavou je Rozina (zajímavá Jiřina Štěpničková), katova manželka a zručná punčochářka. Mladá krása provokuje a na zvyšující se hladinu hysterické kritiky se odpovídá módní promenádou, posilující obzvláště závist i zášť. K nejvýraznějším ženským postavám též patří do výhodné a nechtěné svatby nucená křehká hraběnčina schovanka Aninka Dražická (pozoruhodná Marta Fričová), hamižná stará hraběnka s lákavou vidinou rozšíření hospodářského statku (skvělá Terezie Brzková), k lakotné hraběnce přívětivější baronesa Helena z Alcantaru s temným tajemstvím (velmi zajímavá Zita Kabátová), nejhysteričtější bojovnice za počestnou morálku a zapšklá manželka punčochářského mistra Kostíka (příjemná Meda Valentová), a nenasytně koketující a nestydatě pomstychtivá vnadná manželka konšela Zvůnka Baruška (zajímavá Helena Bušová). Z dalších rolí: překvapivě útlocitní pacholci kata (Eman Fiala a Ferenc Futurista), odvahu v pravou chvíli nalézající flétnista, nový rychtářův zeť a perníkář Flaška (František Filipovský), své manželce vždy bojácně poslušný mistr punčochářský Hypolit Kostík (Jára Kohout), falešný a poživačný hrabě z tolik výnosné císařské erbovní kanceláře Bořita z Klokočína (Vilém Pfeiffer), jeho na přísun financí již uvyklý komorník Filip (Martin Raus), podváděný pardubický konšel na častých pracovních cestách Zvůnek (František Kreuzmann st.), další smyslně tvárná manželka konšela (Dana Medřická), naivní a nejprve nesprávně zamilovaná rychtářova dcera, panna Dorlička (Blažena Slavíčková), peprné drby s nadšením roznášející švadlena (Jarmila Švabíková), či poctivý noční spánek narušující povětrná ženština (Lída Chválová). Počestné paní pardubické jsou satirickým okouzlením života v jeho rozvernějších barvách. Navíc měl film ve své době ještě jednu, o mnoho důležitější funkci, která je s ohledem na svěží fungující fraškovitý koncept filmu dnes až na úplném okraji divákovy pozornosti. Rozkošné to pobavení! () (méně) (více)