poster

Život Adele

  • francouzský

    La Vie d'Adèle - Chapitres 1 et 2

  • španělský

    La Vida de Adele

  • slovenský

    Život Adéle

  • anglický

    Blue Is the Warmest Color

  • anglický

    Adele: Chapters 1 & 2

Drama / Romantický

Francie / Tunisko / Belgie / Španělsko, 2013, 179 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Morien
    **

    (1001) Celou dobu jsem si připadala, jako by mě někdo držel za krk a strkal mi obličej do obrazu. Až do takové míry, že jsem měla dojem, že se ani nemůžu pořádně nadechnout. Nemám ráda, když autor ukazuje pocity postavy skrze to, že ji nechá kouřit a nic nedělat, právě proto, že to nemá žádný význam, jenom se zdá, že by to nějaký význam mít mělo. A už to říkám u několikátého filmu, asi si je špatně vybírám, ale opět jsem nechápala. Postavy mluví o lásce, ale vůbec nerozumím, co tím myslí, když to vnímám v souvislosti s tím, co je vidíme během jejich filmové existence dělat. Pod nočním životem si raději představím hřbitovy, rakve a vlkodlaky a nikoliv kluby, kde mě nikdo neslyší mluvit. Stejně tak při zobrazení vztahu bych raději viděla zásadnější detaily než kdo má co oholené, ale co už. Nelíbily se mi ty obrazy, jejichž měla být Emma autorkou. Ta fotograficky realistická těla obklopená barevnými motýlky mě ubíjejí, a to se vztahuje i na zbytek filmu. Musím souhlasit s názorem pana Böhma, že ukazovat sex, když je to dobrý, a vynechat ho, když je to špatný, je značná zbabělost. Jo a ještě bych chtěla doplnit jednu věc, co mě překvapila - film rozhodně nevypadá jako dílo, jehož režisér nechá jednu scénu opakovat třeba stokrát, aby dostál své pověsti perfekcionisty. Už jen proto, že všechny akce jsou milionkrát postříhané a zmanipulované a nic neplyne v delších záběrech, z čehož mi jasná představa o ideálním výsledku příliš nečiší.(24.6.2015)

  • Chrustyn
    ****

    Otevřené drama o dospívání dívky, která prožívá svůj první lesbický vztah se všemi krásami i úzkostmi. Film před ničím nezavírá oči a převážně sexuální scény jsou nevídaně otevřené, ale ve své tříhodinové délce se film zaměřuje na vše co takový (i jakýkoliv jiný) vztah obnáší. Vyjma pár scén film překvapivě nenudí a díky dokonalým hereckým výkonům neuvěřitelně vtahuje do děje. Vše podpořeno realistickou režií a užití "dokumentární" kamery.(16.3.2014)

  • Havenohome
    ****

    Čo treba prijať? Ako vo veľa francúzskych filmoch, aj tu postavy hovoria múdro o literatúre, sú umelcami, sú ako hrdinovia francúzskej literatúry, ktorú v škole analyzujú. To trocha prispieva k schématičnosti, úsmevne pôsobí charakterizácia rodín hlavných hrdiniek cez jedlo, konzervatívny rodičia jedia stále špagety, liberálny rodičia majú na obed ustrice a morské plody. To sú však len detaily a dajú sa vlastne úplne v pohode prijať ako set up fikčného sveta, aj keď mne osobne už lezie na nervy táto predstava Francúzov o sebe samých ako o kultivovanom národe, kde sa všade pretláča ich bohatá umelecko-kultúrna minulosť. Podobne by sa dalo za schematické považovať aj štylistické uchopenie. Je to natočené takmer identickým spôsobom ako napríklad Medzi stenami (takmer len detailné zábery, dlhé sklo, široké plátno), nedochádza tak k žiadnemu ozvláštneniu, je to štandardný spôsob akým sa francúzske filmy snažia navodiť pocit realističnosti. Ozvláštnenie prichádza zrejme na poli hereckých výkonov. Nekonečné množstvo detailov na tvár hlavnej hrdinky spôsobuje jemnú únavu a zovšednenie a možno práve tak sa približuje životnej nedejovej atmosfére. Film je však precízne vybudovaný na úrovni scenára a cez zobrazenie jednotlivých štádií a nuáns v emočnom a sexuálnom živote hlavnej hrdinky vytvára kontinuálnu antropologickú štúdiu. Antropológia nie je v prípade Kechicha zlé slovo. Na svoju titulnú postavu sa podobne ako v Čiernej venuši pozerá skúmavým pohľadom odhaľujúcim a akcentujúcim anatomické a fyziognomické detaily. Adel je podobne ako Čierna venuša outsider (jedna je lesba, druhá evolučný unikát) naplno zmietaný svojou telesnosťou, ktorého nie je spoločnosť normálnych ľudí ochotná prijať, a ktorému jeho odlišnosť spôsobuje zložité a bolestivé ľúbostné eskapády. Erotické scény vôbec nie sú pornografické, dokonca ani erotické nie sú veľmi, opäť je to skôr odosobnený vedecký prístup............P.S. : Neodpustiteľný grc sú obrazy druhej hlavnej hrdinky. Čakal by som, že namaľuje niečo iné ako gýčové prefabrikáty, ktoré by pôsobili nevkusne aj na stene v treťotriednej kaviarni.(27.6.2013)

  • J*A*S*M
    *****

    Upřímně říkám, že jsem se projekce bál. Děsil jsem se svého subjektivního diváckého zážitku z tříhodinového francouzského lesbického artu, přesvědčen, že mu nepomůže ani fakt, že se pravděpodobně jedná o velmi dobrý tříhodinový francouzský lesbický art. Ale obavy byly zbytečné, protože mě film na začátku vtáhl a až do konce nepustil. Úžasné herecké výkony, naprosto cílevědomá režie, intenzivní prožitek. Nekrátil bych to ani o minutu, protože každá zobrazená scéna má v životě Adele své místo.(16.12.2013)

  • Sarkastic
    *****

    Hodně intenzivní, emotivní, niterné, hořké, ale zároveň opojné, a s výjimkou sexuální části schůzky v kavárně (kampak si všichni ostatní odběhli?) to celé působilo naprosto přirozeně (chtělo by se říct až realisticky). Za celé 3 hodiny jsem nenašel moment, kdybych se nudil (i scény, ve kterých se zdánlivě nic neděje, mají svůj smysl, protože výborně korespondují s hrdinčiným životem). Avšak ta hlavní, co mě odrovnala, byla představitelka Adele. To byl prostě nádherný herecký koncert, při kterém jsem jí věřil každé gesto, výraz a nemusela nutně něco říkat nebo brečet, abych dokázal docela přesně vytušit, co v daný moment cítí (a že toho bylo). Přitom by člověk řekl, že to je taková obyčejná holka od vedle (nemyšleno zle)…. ale hlavně kvůli ní se moje hodnocení vyšplhalo na 5*.(26.4.2014)

  • - V scénach s orálnym sexom mali Adèle Exarchopoulos (Adèle) a Léa Seydoux (Emma) na tele umelú vagínu. (De Large)

  • - Obe hlavné herečky si prečítali scenár iba jediný raz. Režisér Abdellatif Kechiche trval na tom, aby na konkrétne vety zabudli a čo najviac improvizovali - aby boli scény nenútené a čo najviac prirodzené. (De Large)

  • - Vztahy mezi režisérem o oběma herečkami byly po natáčení na bodu mrazu. Kechiche dokonce napsal několikastránkový otevřený dopis, kde se brání nařknutí z psychického teroru. Obě herečky se vyjádřily, že natáčení filmu bylo příšerné. (Honzeechec)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace