Švadlenka

Švadlenka je rozverně naloženou veselohrou s feministickým sebevědomím a melodramatickým podhoubím bytí v bohatě prokreslené stavbě obrazů. Melodramatická podstata si zaslouží horší hodnocení, naštěstí dominuje satirizující škádlení laskavého klauna, vydává se za gaunera šarmantního francouzského řádu a buduje slávu té vlastní genialitě. Imaginární, herecké, i té skutečné. Intelektuální klaun bezezbytku prožívá své výsadní postavení, nechává se uctívat, vyžaduje obdiv ikonickým ukázkám tvůrčí inspirace a s elegantní bezprostředností se zmocňuje každého možného náznaku mistrovského díla módního návrhářství. Vedle klauna uspokojí také vizuální atrakce obrazů. Již samotné konstrukce pohledů se stávají uměleckým krejčovstvím, používá filigrány a světlé flitry z okvětních plátků tří základních filmových barev, vznáší se nade rozevírající se ostří krejčovských nůžek. Obraz Ferdinanda Pečenky nabízí bohatou hostinu, hýčká detaily a prokreslený hlubotisk, zvýrazňuje expresi not hravého úderu. Předloha Olgy Scheinpflugové se vyznává odlehčeným feministickým vzdorem, Martin Frič mu dal fyzickou podobu. Hlavní postavou veselohry a melodramatické kauzy je Líza Bártová (velmi zajímavá Lída Baarová), mladá dívka, učící se řemeslu švadleny. V převažujícím mužském světě není to budování vlastní profesní kariéry módní návrhářky nikým podporováno, ale dívčí vitalitu neodradí. Hvězdou filmu je François Lorraine, aneb František Lorenc (rozkošný Hugo Haas), evropský guru módního návrhářství z pařížského velkého světa. Je neutuchající časovanou pumou, jeho satirické nasazení sklízí aplaus za ekvilibristiku slovní magie i za sebevědomé uchvacování těch nehmotných statků nadaného mládí. Výraznou postavou filmu je Tonka (příjemná Věra Ferbasová), Lízina kamarádka již od dětských let, její spolubydlící a spolužákyně v učení švadleny. Rozkvět mládí zatouží po lásce a vzájemné přitažlivosti. Důležitou postavou je Jan Tomáš Krejčí (sympatický Vladimír Borský), majitel automobilové továrny. Náhoda, setkání, jež vyvolává žár lásky, jistý druh žárlivosti a touhy po těsnějším objetí. Z dalších rolí: k učícím se švadlenám přísná majitelka módního salonu Yvette (Růžena Šlemrová), Lorrainův francouzský sekretář se slabostí pro pihy Alfons (Bedřich Veverka), Lorrainova na zneužívání talentu ochotně spolupracující pražská milenka Mici (Adina Mandlová), Lízin starostlivý otec a hodinář Bárta (Theodor Pištěk), Lízina milující maminka (Ludmila Babková), otec Tonky, kamarád Bártovy rodiny a školník Houžvička (Václav Trégl), či noční hlídač (Eman Fiala). Švadlenka není v televizních pamětnických pásmech obehraným kusem. Melodramatická linie je komerční potřebou doby, dominujícím prvkem je neposedně roztomilý humor laskavého klauna a jarní vůní prozářené obrazy. Rozkošná to zábava a obrazové obžerství s poezií i možnými výtkami. (20.05.2020)

Film doslova nacpaný (budoucími i tehdejšími) hvězdami, scénář mistra komedie režírován Fričem a přesto tomu výsledek tak docela neodpovídá. Zápletka není špatná, ale humor je dávkován poněkud opatrně, takže to moc neodsýpá. Tvůrci nahodili předvidatelnou zápletku, takže divák vlastně čekal jen na scény s Haasem, který ale bavil jen komolením češtiny. Ferbasová v roli Tonky byla spíše vedlejší postavou, takže zatím teprve vystrkovala svoje komické růžky. Potenciál většiny hvězd s výjimkou Baarové, tedy moc využit nebyl a vlastně být ani nemohl. Všichni se jakoby drželi zpátky...což jim velel samozřejmě scénář. Švadlence chybí rozvernost typická pro komedie třicátých let a snad diváka ochladilo i téma vykořisťování, které vyznělo vážněji, než sám Wasserman nejspíš chtěl. Vlastně je to tak trochu dramedie pro pamětníky. Vůbec by mi nevadil remake z dnešní doby. (22.01.2022)

Oddechová Červená knihovna. Herecké obsazení bylo opravdu skvostné. To se mi moc líbilo, ale bohužel mi přišlo, že bylo trestuhodně nevyužito, což se týkalo především jejich herckého potenciálu. Tady už je jasné, kam se bude ubírat Věra Ferbasová. Lída Baarová taky nebyla jenom za hezkou tvářičku. Růžena Šlemrová zahralá svůj klasický standard. Děj filmu je hodně jednuduchý a jeho konec je šťastný. Neurazí. (01.10.2019)

Nádherná a téměř v každém momentu tak přirozená Baarová, která jakoby ani nehrála, ale jen si z legrace odběhla před kameru z běžného života, a vtipný Haas se svým francouzsko-českým breptáním v pohádkovém příběhu, který se, nemůžu si pomoc, tak nějak trochu vleče, až se dovleče ke konci, který vyvolává otázku, jestli byl scénárista v závěru už bezradný, vyčerpaný, nebo bez dostatku soudnosti. Celkově příjemný, oddychový film, který ale stačí vidět jednou za hodně dlouhou dobu. Nicméně kdyby nevznikl, byla by to škoda. (02.05.2020)

Jestli je Baarová v nějakém filmu krásná, pak je to tento. Těžko pomíjet tento fakt, jelikož je na něm postaven úspěch filmu. Hugo Haas je tentokráte ve výborné fomě, napoprvé divák ani nestačí chytit všechny jeho skryté vtipy. V podstatě se jedná o obyčejnou komedii s primitivním dějem (jak chudá holka ke štěstí přišla), ale díky skvělému obsazení a výborné režii je film zároveň jednou z nejlepších komedií "pro lid". Frič to Slavínskému tentokrát opravdu natřel! 90% (02.01.2012)