Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít? Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (159)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Přepsáno v březnu 2019. Tři barvy: Bílá je svéráznou komedií v rytmu tragédie od polského filmového básníka Krzysztofa Kieślowskiho. Bílá je barvou sněhu, chladu vnějšího i vnitřního, odcizení a naděje. Pojem Rovnost je rozzuřenou snahou ponížené lidské důstojnosti o nastolení spravedlnosti a hřejivého pocitu při dosahování satisfakce. V širším kontextu se tvůrci rozhlíží po stavu společnosti a za dychtivou potřebou postsocialistického Východu vyrovnat se hodnotě a podstatě bohatství Západu. Síla peněz je opojná, morální hodnoty omezují pohyb volného rozletu. Bílá je také jedinečnou romantickou baladou lásky, nenávisti, zrady a pomsty. Všechny protichůdné pocity se vzájemně mísí, žádný impuls se nedokáže oprostit od ostatních, slabost se nepromíjí a láska, byť ve zdeformované poloze, v hloubce touhy a smyslnosti přetrvává všechny stupně příkoří i úkladné hanby. Hlavní postavou odvetné reakce intimního zhanobení je Karol Karol (zajímavý Zbigniew Zamachowski), úspěšný kadeřník s momentální dysfunkcí tělesné možnosti uspokojení. Lidská důstojnost je rozervávaná na nicotné zbytečky bezradnosti. Niterné volání po spravedlnosti dostává odvahu a hlas stále sílí. Satirická jednoznačnost si vychutnává hrdinův návrat do vlasti. Lidské ponížení se rázně a vytrvale chystá na svůj velkolepý okamžik úplného vítězství. Bohatství stojí na prvním místě, nejdůležitější potřebou je ovšem stále a jen touha lásky. Hlavní ženskou postavou je Dominique Vidal (sebevědomá Julie Delpy), nevyzpytatelná bývalá Karolova manželka. Potřeba tělesnosti krutě trestá mužskou neschopnost. Láska překračuje hranici nenávisti, přesto z ní nikdy natrvalo neuteče. Sobecká láska uctívá znamení destrukce. Důležitou postavou je Mikołaj (pozoruhodný Janusz Gajos), mysteriózní osoba a nejupřímnější Karolův kamarád. Strážný anděl má pochybnosti o smyslu života, závan smrti je vykoupením, obrozením i zoufalým strachem niterné osamělosti. K výraznějším postavám patří Jurek (příjemný Jerzy Stuhr), Karolův starší bratr a provozovatel kadeřnického salonu. Je tichou silou, která podporuje a nemá žádné postranní úmysly. A také Karolův polský zaměstnavatel (Cezary Pazura), prototyp úspěšného muže nové etapy života po polském komunistickém martyriu. Ostré lokty jsou předností, rostoucí profit je jediným uspokojujícím cílem. Z dalších rolí: pravá a nebojácná ruka polského kšeftaře (Grzegorz Warchoł), Karolův svědomitý řidič Bronek (Jerzy Trela), výhodné pozemky prodávající starý venkovan (Jerzy Nowak), Karolův spolehlivý notář (Aleksander Bardini), či pověst o náhlém úmrtí vyšetřující policejní inspektor (Cezary Harasimowicz). Bílá je drsně neortodoxní komedií se satirickými zvuky o stavu a hodnotách společnosti v období euforického uvolnění politických poměrů. Bílá je očekávání a křížová výprava za osobní spravedlností. Bílá je naděje a láska, uvězněná v nedorozumění potřeb doby i jednotlivců. Bílá je svérázná romantická balada a nihilistické popichování. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

S polskou kinematografiou mam zle skusenosti od Kieslowskeho filmu Krotki film o milosci a Krotki film o zabijaniu. Tuna ide o tretiu a poslednu cast Kieslowskeho farebnej trilogie, tentokrat sa film vola Trois Couleurs : Blanche. A kvalitativne ide o film asi tak na urovni prveho dielu : zenska menom Julie Delpy vykostila manzela od penazi, majetku a prace, a vysmarila ho na ulicu. Bez dokladov a bez penazi samozrejme. A moze sa rozbehnut film, pri sledovani ktoreho som sa dost nudil. Rezia je len priemerna, herecke vykony priemerne, dialogy priemerne. Ako som sa dozvedel, film je satirou na pomery v Polsku a vypovedou o medziach ludskej komunikacie. A este som sa dozvedel od miestnych ynteleguanov 4 a 5 hviezdickovych /a od pouzivatela menom Radek99/ , ze biela farba je symbolom rovnosti Vychodu so Zapadom, a nielen to! Ja tvrdim, ze biela je aj symbolom rovnosti Severu s Juhom, Severovychodu s Juhozapadom a Severozapadu s Juhovychodom. Potom biela je evidentne aj symbolom rovnosti Ruskej Federacie s Bangladesom, Cinskej Ludovej Republiky s Urundi - Burundi a USA s Burkinou Faso. Co to v reali znamena sice netusim, ale znie to kul a ynteleguansky na urovni, tak to necham tak. Vsetkemu chapat nemusim, to som sa uz davno naucil. Co som tym chcel povedat? Jaj, viem - tymto na polsku kinematografiu definitivne seriem, lebo stoji za ovno. A furt si myslim, ze polska kinematografia je pravom podcenovana a pravom na okraji diania nielen Europy, ale aj sveta /este raz vdaka za filmy Truffauta, Corbucciho, Stena, Bergmana, popripade Jeana Renoira/. 60 % ()

Reklama

Campbell 

všechny recenze uživatele

Kieslowskiho série barev mě teda dost nezaujala. Nejdřív jsem viděl červenou a ta byla fakt hrozná. Nepochopil jsem jí a ani se nesnažil protože mě tak děsně nebavila. No a pak jsem šel do tohohle dílu s velkým sebezapřením, ale nakonec se mi to dost líbilo.Hlavní protagonista podal úžasnej výkon a jeho příběhy mě bavily. Ale kdybych se měl pustit vechny díly najednou tak asi nepřežiju. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Kieslowski a Francúzsko, Kieslowski a Poľsko. Biela, to je špirála ostrovtipu, lásky a rovnosti, zmes smútku a humoru, protipól čiernej. Zamachowského povzdychnutie "A som doma." vyjadruje kritický sociálny nadhľad lepšie, než čokoľvek ostatné. A Kieslowski premieta a premýšľa nad svojim životným dielom, ktoré sa vynára v odkazoch. Bežec s trikolórou vbieha do záverečnej rovinky. 75% ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Jak holič, ctitel a tvůrce ženské krásy, v sobě divoké zvíře našel. Mám moc rád závěrečnou metaforu s princeznou zavřenou v zámku. Bohužel Kieslowski se nespokojil s lidským love story a narouboval ho na Polsko. Komunismus - impotence, následný Klondajk - divoký a zvířecí sex (ale vždy platí Nezabiješ - scéna v metru), no a teď by měl být čas na rodinu, která vytváří harmonii mezi člověkem zvířetem (protože k dětem se dostáváme určitým způsobem) a posláním od boha. Kde je ale Polsko dnes... ()

Galerie (55)

Zajímavosti (7)

  • Téměř každý záběr ve filmu obsahuje alespoň jeden bílý objekt. (pUnck)
  • Juliette Binoche a Florence Pernel, tedy hvězdy Kieslowského filmu Tři barvy: Modrá si oba ve filmu zahráli epizodní roli. (pUnck)

Reklama

Reklama