Dvojník

Krásně natočeno, hodně intenzivní. A nemám nic proti tomu, když se filmař nebojí doslovnosti a poněkud zvýšené explicitnosti - nevidím na tom nic špatného. Možná že ke konci už se to stalo až příliš fyzickým, kde se mělo zůstat u nějakých těch alegorií. Jinak mi ale ten film ve své přetaženosti nevadil, naopak. I přesto, že to má v podstatě všechny vady Olivera Tatea, tentokrát mi tolik nevadily. 3 a 1/2 (09.04.2014)

Dvě věci. První je komentář uživatele Wacoslava, kterej je pěkně ubohej a pochybuji, že já psychopatem jsem. Ten sekundární bodík ... přestávám hodnotit filmy. Čeká mne další podobný film Oddělen s Brodym a počítám, že můj mozek dostane zabrat. Mám za sebou Enemy s Gyllenhaalem a doteď nevím co k tomu říct. Nyní mnou otřásl Dvojník a hodnotit takové filmy zřejmě nemá cenu. Obávám se, že se mi nepodařilo pochopit myšlenku filmu. MOŽNÉ SPOILERY: Mám dvě verze. Buď to nějak souvisí s prací, kde hlavní hrdina Simon makal - pač fráze typu "člověk je byznys, byznys je člověk" jsou teda odvážné a nějakou roli to určitě hraje v té pointě. Ta druhá věc - máme uzavřeného kluka, je přehlížený a v představách si vykresluje opak sebe samého. Zatímco ho lidi rádi nemají, ve své hlavě je všemi milován. Podaří se mu Dvojníka přetavit do reality a není schopen udržet potřebnou rovnováhu myšlenek a je vyplašený tou skutečností, proto to končí tak jak to končí. Je to jen teorie, ale jinak si to nedokážu vysvětlit. Jinak hudba, vizuální stránka, slušné herecké výkony, povedl se aj humor - poslední půlhodinka pěkný nervák, všecko ideální. (25.07.2015)

Kafkárna podle Dostojevského není špatná, jen jsem si přes všechnu tu industriální odtažitost k postavám nenašel žádný vztah. Takže mi vlastně zbyla jen jakási efektní prázdná slupka. Za ni rozhodně zaslouží pochvalu kameraman, a dále ještě dodávám, že se mi líbila hudba (čímž tentokrát myslím i použité písně). (26.10.2016)

Obdivuhodné je, že i přes užití mnoha stylů a inspirací od Dostojevského a Kafky, přes Orwella, Gilliama, Gondryho až k Kaurismäkimu, se Ayoademu očividně ve spolupráci s Korinem podařilo vytvořit soběstačný styl a úchvatnou atmosféru. Dotaženost motivů a kompletní pochopení předlohy ale trochu chybí. (20.04.2014)

O zápletce moc mluvit nebudeme, protože byla předvídatelná a hrála druhé housle. Hlavní je vizuální a zvuková stránka. Ve které době se děj odehrával? Občas to vypadá na válečná léta, jindy na šedesátá, osmdesátá nebo současnost. Stín, světla žárovek a psychedelická stísněná atmosféra doprovázena skvostným hudebním doprovodem. Herci výborní, režie taky. Děj zaostává, ale je to jedno. Jeden z nejdepresivnějších a nejpůsobivějších filmů poslední doby. (20.05.2014)