Režie:
Otakar FukaKamera:
Jiří HošekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jan Kanyza, Eva Jakoubková, Karel Houska, Jiří Bruder, Vladimír Salač, Zdeněk Matouš, Václav Kotva, Miloslav Štibich, Dana Homolová, Jana Altmannová (více)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí tajuplný pan Jones, který tvrdí, že chce najít nějaké záznamy o svých předcích. Seznámí se s Marcelou, u níž začne bydlet a oba naváží milostný vztah. Jonese však zajímají spíše než genealogické věci sci-fi filmy a staré záznamy o neobvyklých a nevysvětlitelných jevech v Praze. (oficiální text distributora)
Recenze (59)
Zvláštní socialistické sci-fi o mimozemšťanovi (Jan Kanyza), který coby australský bohemista přiletěl do Československa hledat nějakého svého kolegu, jenž pobývá v českých zemích už od dob Johanesse Keplera. Kromě toho zjišťuje, že znal i Julese Verna a scházel se s Karlem Čapkem. Tyto sekvence včetně zakomponovaných ukázek ze známých československých snímků (BARON PRÁŠIL, VYNÁLEZ ZKÁZY, IKARIE XB 1, MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ) dělají film přece jen zajímavějším. Jinak by to byla fakt nuda, která má víc společného s romantikou než se sci-fi. [494. hodnocení, 50. komentář, 55%] ()
Střihový film je žánr, o kterém jsem, pracku na srdce, nikdy v životě neslyšela. A musím uznat, že první rande u sklenky velkoryse namíchaného drinku mezihvězdných chutí nedopadlo vůbec špatně. Zajímavý námět se podle mne v době svého vzniku rozhodně neměl za co stydět a dostatečně poutavý zůstává i pro dnešního diváka, který tak rád luští šifry renesančních mistrů a dumá nad poselstvím Santiniho rozevlátých kostelů. Je pravda, že filmové ukázky zakomponované do děje mohly být o něco kratší, ale v žádném případě mne nerušily. A Jana Kanyzu jsem měla vždycky ráda… :o) ()
Ze začátku (konkrétně u plus mínus desetiminutové ukázky z Barona Prášila) jsem měl podezření, že možná právě sleduju jeden z nejhorších braků v dějinách tuzemské kinematografie. Použité stopáže těch sci-fi bijáků, na který si Pegasan Jan Kanyza zašel během své návštěvy planety Země do kina, byly vážně daleko za hranou a lze je vnímat i jako pořádně silnou berli bezradného scénáristy. Kupodivu jsem ale později zjistil, že mě Kurýr začal bavit. Snad i díky těm recyklátům z dob, kdy se čeští tvůrci ještě nemuseli bát točit sci-fi. Byť byly některé triky a animace vážně úsměvné. ()
Mám v oblibě podobné vícerozměrné žánrovky, které na pozadí ústředního příběhu ještě v další vrstvě dokážou nabídnout pro náročnějšího diváka cosi navíc, jak tomu bývá např. ve spoustě filmů od Clauda Lelouche. Ale vymyslet a natočit něco v tomto duchu vyžaduje obrovskou tvůrčí pílu a Otakar Fuka se ukázal jako tvůrce, který na něco podobného ani ve spojení se scenáristem Makovičkou zkrátka nevystačí. Ústředí příběh záhadného cizince a spisovatelky sci-fi povídek, který postupně vyvrcholení mysteriózní zápletkou, sice nepřekročí stín malé kuriozitky, ale i díky kouzelné Evě Jakoubkové na mě působil velmi mile a vyvrcholení ke konci se mi hodně líbilo. Mnohem horší je to s druhou vrstvou v podobě pocty sci-fi žánru v Československu. V rovině literárních odkazů a pocty spisovatelům to ještě funguje slušně, ale pocta filmovým sci-fi se zde koná tím nejprimitivnějším způsobem a dobrých 35 minut(!) snímku z celkových 82 min. zde tvůrci bez invence naplnili pouze promítáním ukázek z 5ti starších filmů. Ač jde o vesměs velmi zajímavé filmy (např. Vynález zkázy Karla Zemana), sledování někdy i 8-minutových ukázek uprostřed jiného filmu nudí a diváka, který je zná, nemá čím obohatit. Způsobů, jakým by Fuka s Makovičkou mohli více naplnit zajímavý potenciál filmu, by se zajisté nabízelo mnoho, ať už rozvinutí základního příběhu o další linky a záhady, příp. v rámci té střihové roviny to naplnit kratšími ukázkami z naopak mnohem více starších československých sci-fi (např. Krakatit, Na kometě, Slečna Golem či Zítra vstanu a opařím se čajem a další zde vůbec nejsou ani zmíněné) nebo ze zahraničí obsáhnout vedle literárního klasika Julese Vernea i filmového průkopníka George Mélièse. Nebo si Fuka místo zařazení dlouhých filmových ukázek mohl natočit alespoň jednu vlastní krátkou sci-fi povídku. Škoda, i když se mi tento film mimo výhradu ohledně dlouhých ukázek vlastně líbil, nemohu dát víc než 3*, protože jde o nenápadité parazitování tvůrců na starších filmech. Reklamu na svůj patrně nejlepší film si ovšem Fuka udělal skvělou, mám chuť si Akci Bororo (1972) zase někdy pustit... [55%] ()
Jsem celkem zklamaný. Já jsem doufal, že z toho bude něco mysteriózního, kde nebude jisté, jestli ten Jones je nebo není mimozemšťan, jenže ono to tady je docela znát už od začátku a tak z toho celého vlastně je jenom pocta československým sci-fi, od film po knihy, z každého filmu tu někdy je i snad osmiminutová (!) ukázka, což je strašně moc a celé mi to tak pak připadá, jako by to mělo jenom ucpat čas, protože ten film by bez těch záběrů z jiných filmů neměl ani hodinu. Do toho tu ještě je milostná zápletka jako z Jméno kódu: Rubín. Takže z toho je, ze začátku sice funkční, ale pak rozplizlá historka o tom, jak někdo něco hledal (nebudu spoilerovat) a začne se o něj zajímat žena jménem Marcela, která momentálně píše sci-fi povídku a on jí s ní pomáhá. Pak ještě přišlo posledních 5 minut, do kterých Fuka nějakým zázrakem narval všechno, co mi tam za celou dobu chybělo. Právě ty se mi líbily a kdyby to bylo rozvedené po celý film, určitě bych dal vyšší hodnocení. Takhle z toho je ne úplně špatná sci-fi, ale je dost nevyužitá. přitom to mohlo být fakt něco, je vidět, že Fuka na to měl, ale úplně se mu to nepovedlo. I když nakonec to ale na ty 3* je, nebylo to úplně špatný, ale chyb tam je mnoho. ()
Galerie (4)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zajímavosti (4)
- V předsíni bytu spisovatelky Vosecké visí plakáty k těmto vědecko-fantastickým filmům: Gappa (1967), Kozoroh jedna (1977), Mlčení doktora Evanse (1973), Ostrov doktora Moreaua (1977), Planeta opic (1968) a Velká kosmická cesta (1975). (Všežrout)
- Film sa natáčal v Novom Měste nad Metují. (dyfur)
- Původní filmový námět je dílem spisovatele Josefa Nesvadby a Drahoslava Makovičky. (NinadeL)
Reklama