Režie:
Otakar FukaKamera:
Jiří HošekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jan Kanyza, Eva Jakoubková, Karel Houska, Jiří Bruder, Vladimír Salač, Zdeněk Matouš, Václav Kotva, Miloslav Štibich, Dana Homolová, Jana Altmannová (více)Obsahy(1)
Do Prahy přijíždí tajuplný pan Jones, který tvrdí, že chce najít nějaké záznamy o svých předcích. Seznámí se s Marcelou, u níž začne bydlet a oba naváží milostný vztah. Jonese však zajímají spíše než genealogické věci sci-fi filmy a staré záznamy o neobvyklých a nevysvětlitelných jevech v Praze. (oficiální text distributora)
Recenze (59)
Režisérská sebevražda. Otakar Fuka vykrádá sám sebe a taky další významné scény ze skvělých českých scifi. To by vůbec nevadilo, kdyby jeho Kurýr měl alespoň nějaké nosné téma. Nijak nevysvětlená báchorka o člověku z jiné galaxie je ale motivem na půl odstavce předposlední strany předrevolučních Květů, nemá vůbec žádnou atmosféru a nabízí jediné zajímavé (pochopitelně, jak jinak) pouze prostřednictvím ukázek z významných čs sci-fi. Film, u něhož ztratíte čas. ()
Mám v oblibě podobné vícerozměrné žánrovky, které na pozadí ústředního příběhu ještě v další vrstvě dokážou nabídnout pro náročnějšího diváka cosi navíc, jak tomu bývá např. ve spoustě filmů od Clauda Lelouche. Ale vymyslet a natočit něco v tomto duchu vyžaduje obrovskou tvůrčí pílu a Otakar Fuka se ukázal jako tvůrce, který na něco podobného ani ve spojení se scenáristem Makovičkou zkrátka nevystačí. Ústředí příběh záhadného cizince a spisovatelky sci-fi povídek, který postupně vyvrcholení mysteriózní zápletkou, sice nepřekročí stín malé kuriozitky, ale i díky kouzelné Evě Jakoubkové na mě působil velmi mile a vyvrcholení ke konci se mi hodně líbilo. Mnohem horší je to s druhou vrstvou v podobě pocty sci-fi žánru v Československu. V rovině literárních odkazů a pocty spisovatelům to ještě funguje slušně, ale pocta filmovým sci-fi se zde koná tím nejprimitivnějším způsobem a dobrých 35 minut(!) snímku z celkových 82 min. zde tvůrci bez invence naplnili pouze promítáním ukázek z 5ti starších filmů. Ač jde o vesměs velmi zajímavé filmy (např. Vynález zkázy Karla Zemana), sledování někdy i 8-minutových ukázek uprostřed jiného filmu nudí a diváka, který je zná, nemá čím obohatit. Způsobů, jakým by Fuka s Makovičkou mohli více naplnit zajímavý potenciál filmu, by se zajisté nabízelo mnoho, ať už rozvinutí základního příběhu o další linky a záhady, příp. v rámci té střihové roviny to naplnit kratšími ukázkami z naopak mnohem více starších československých sci-fi (např. Krakatit, Na kometě, Slečna Golem či Zítra vstanu a opařím se čajem a další zde vůbec nejsou ani zmíněné) nebo ze zahraničí obsáhnout vedle literárního klasika Julese Vernea i filmového průkopníka George Mélièse. Nebo si Fuka místo zařazení dlouhých filmových ukázek mohl natočit alespoň jednu vlastní krátkou sci-fi povídku. Škoda, i když se mi tento film mimo výhradu ohledně dlouhých ukázek vlastně líbil, nemohu dát víc než 3*, protože jde o nenápadité parazitování tvůrců na starších filmech. Reklamu na svůj patrně nejlepší film si ovšem Fuka udělal skvělou, mám chuť si Akci Bororo (1972) zase někdy pustit... [55%] ()
Staré československé sci-fi typu talíře nad velkým Malíkovem nebo srdečný pozdrav ze zeměkoule miluji. Ale bohužel v tomto snímku se jenom filosofuje a efekty za mě nebyly dostačující. Což třeba v prvorepublikovém sci-fi panenka žádné nejsou, ale to nevadilo protože Ferbasová měla prostě charisma a dokázala ji zahrát přesvědčivě. Jinak když jsem viděla představitele v hlavních úlohách, tak se mi vybavila ta inscenace typicky ženská reakce, kde taky spolu ti dva hráli a ikdyž to byl basic snímek který neměl žádnou myšlenku, tak byl mnohem zábavnější než toto. ()
Jsem celkem zklamaný. Já jsem doufal, že z toho bude něco mysteriózního, kde nebude jisté, jestli ten Jones je nebo není mimozemšťan, jenže ono to tady je docela znát už od začátku a tak z toho celého vlastně je jenom pocta československým sci-fi, od film po knihy, z každého filmu tu někdy je i snad osmiminutová (!) ukázka, což je strašně moc a celé mi to tak pak připadá, jako by to mělo jenom ucpat čas, protože ten film by bez těch záběrů z jiných filmů neměl ani hodinu. Do toho tu ještě je milostná zápletka jako z Jméno kódu: Rubín. Takže z toho je, ze začátku sice funkční, ale pak rozplizlá historka o tom, jak někdo něco hledal (nebudu spoilerovat) a začne se o něj zajímat žena jménem Marcela, která momentálně píše sci-fi povídku a on jí s ní pomáhá. Pak ještě přišlo posledních 5 minut, do kterých Fuka nějakým zázrakem narval všechno, co mi tam za celou dobu chybělo. Právě ty se mi líbily a kdyby to bylo rozvedené po celý film, určitě bych dal vyšší hodnocení. Takhle z toho je ne úplně špatná sci-fi, ale je dost nevyužitá. přitom to mohlo být fakt něco, je vidět, že Fuka na to měl, ale úplně se mu to nepovedlo. I když nakonec to ale na ty 3* je, nebylo to úplně špatný, ale chyb tam je mnoho. ()
K-Pax počesku, chtělo by se říct. Film je velmi zajímavý v oblasti námětu, realizace trošku pokulhává. Je to v principu zajímavá koláž českých sci-fi filmů a knih, která hledá společné motivy a jejich prostřednictvím rozehrává příběh o mimozemském cestovateli. Bohužel jde film v tomhle spíše po povrchu, hledá příběhové podobnosti, nikoli tématické podobnosti. Průměrnost filmu je podtržena přehnaně explicitním závěrem. Ale jak píšou jiní - mohlo to být skvělé. ()
Galerie (4)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zajímavosti (4)
- V předsíni bytu spisovatelky Vosecké visí plakáty k těmto vědecko-fantastickým filmům: Gappa (1967), Kozoroh jedna (1977), Mlčení doktora Evanse (1973), Ostrov doktora Moreaua (1977), Planeta opic (1968) a Velká kosmická cesta (1975). (Všežrout)
- Film je sestavený z velké většiny z ukázek českých sci-fi filmů. Postupně jak jdou za sebou Baron Prášil (1961), Akce Bororo (1972), Vynález zkázy (1958), Ikarie XB 1 (1963) a Muž z prvního století (1961), přičemž snímek Akce Bororo (1972) je režisérův film. (formelin)
- Původní filmový námět je dílem spisovatele Josefa Nesvadby a Drahoslava Makovičky. (NinadeL)
Reklama