Rozbitý svět

Nákupní seznam, kde si Norris soustředěně obtahuje jednu položku za druhou a na okraj kreslí srdíčka a smajlíky. V pečlivě zvolených okamžicích se pak na jednu z nich zaměří a zakříčí: Koukej, to je bolest! Vidíš! Koukej to je láska! Vidíš! Upravená cestička s umělým štěrkem bolestné lásky, která je alfou i omegou, v závěru eskaluje tím největším klišé ze všech. Návrat z tunelu se světlem už byl na kýbl. Jednu hvězdu za bolest, která je skutečně skutečná. (27.01.2017)

Jsem zmatená. Ne že bych si nedokázala užít mix žánrů, ale to je v případě, když je cílený a vytěžený. Tady mě s největší pravděpodobností nejvíc mate označení drama, sociální drama. Protože mám dojem, že film je ultimátně o něčem trochu jiném a rozhodně je vyprávěn úplně jinými prostředky, než jaké by byly typické pro "sociální drama". Například scéna, kdy Rickovi rodiče stojí v obývacím pokoji a diskutují nad šišatým nápisem na dortu, má mnohem blíž k jakémusi surrealistickému existencialismu. Ale oproti tomu tři vlčí sestry a falešná obviňování ze znásilnění jsou motiv typický právě pro sociální sondy. Sekvence otravování tatíčka kvůli telefonu je zase přímočará jako v nějaké slapstick komedii. Nejistou ruku při utváření výrazu celého filmu lze asi přičíst tomu, že se jedná o režisérský debut. Scenárista úplný začátečník není a vypadá to, že si na tomhle materiálu oproti přesně zaškatulkovatelným předchozím počinům zkoušel magičtější a rozvolněnější druh příběhu (ale neznám knižní předlohu, takže víc to rozebrat nemůžu, i když porovnání kniha - literární scénář - film by bylo asi hodně zajímavé). Zpracování mi přijde neukočírované třeba proto, že je poznamenané aktuálně módní hipsterskou estetikou, která mi přijde mírně samoúčelná a v závěru vlastně i docela otravná. Potenciál herců mi přijde nevyužitý. Třeba to, že Tima Rotha za celou dobu neuvidíme jinak než v obleku. A to se film celou dobu odehrává "u něj doma", jenom asi v jedné nebo dvou krátkých scénách jakože "pracuje", takže by byl formální oděv na místě. Vytváří to dojem nedotaženosti, film si bere za své velkou řadu témat a motivů, ale v detailech/hloubce ponoru selhává. To se záběry postav na estetickém vrakovišti nebo v zasklené mlze nahradit nedá. (05.05.2014)

taký malý kúsok sveta .. tri domy .. tri rodiny .. malý - malilinkatý svet a je "rozbitý" na cimpr campr. Scenár vychádza z akejsi prapodivnej náhody, ktorá vedie k tomu, že v blízkosti býva rodina s mentálne postihnutým synom, vdovec s diabetickou dcérou Skunk (na to meno si nie a nie zvyknúť - ale malá ju hrala obdivuhodne) a skupinku susedov dopĺna arogantny , ako z reťaze odtrhnutý, vdovec s troma neposlušnými pubertiačkami - dcérami. Do toho ešte zapadá škola a uradnícke až byrokratické správanie zdravotníkov a polície. Celý ich svet sa vzájomnými konfliktami rozbíja a rozbíja a rozbíja. :( (16.03.2018)

Britská artovka s výrazným sociálnym presahom. Príbehy niekoľkých generačne i spoločensky rozdielne postavených ľudí, žijúcich v susedstve, ktorých životy sa pretnú v slede viacerých osudových udalostí. Počas sledovania som si hovoril, že túto malú, televízne pôsobiacu drámu s nepasujúcim soundtrackom a priveľkou skratkovitosťou by si nikto nevšimol, nebyť prítomnosti Tima Rotha a Cilliana Murphyho. Záverečná patnásťminútovka je však mimoriadne silná a doslova ma prevalcovala. (29.01.2013)

Cena pro nejlepší film na British Independent Awards (v konkurenci třeba Berberian Sound Studio a velmi očekávaných Sightseers) a další nominace pro nejlepšího režisérského debutanta vzbudily samozřejmě mojí pozornost. Snímek, kde se proplétají osudy 3 rodin v jedné slepé ulici může vzdáleně připomenout Americkou krásu. Ale díky střídání nálad, používáním drobných časových přesmyček a soundtracku Damona Albarna z Blur se vytvořila podívaná, která působí svérázným dojmem a je potřeba se trochu vyladit. Škoda motivů, které se nechaly vyznít do ztracena (Cillian Murphy), ale stejně - posledních 15 minut nebudete dýchat. A Eloise Laurence je naprostý zlatíčko, možná nejlepší debutantka od Katie Jarvis ve Fish Tank. (21.01.2013)