Le Jouet
The Toy
Hračka
Režie:
Francis VeberScénář:
Francis VeberKamera:
Étienne BeckerHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Michel Bouquet, Fabrice Greco, Jacques François, Daniel Ceccaldi, Charles Gérard, Michel Aumont, Gérard Jugnot, Michel Robin, Yves Barsacq (více)Obsahy(1)
Každému jeho důstojnost a hrdost. Pierre Richard jako muž, který se nedal koupit... Perrin je novinář a svou práci má rád. Obchod i noviny, pro které Perrin pracuje, patří mocnému tiskovému magnátovi. Reportáž o výstavě hraček v obchodním domě bere jako běžnou novinářskou rutinu a povinnost. Ještě před otevřením výstavy si ji přijde prohlédnout jeho rozmazlený synáček, kterému tatínek vždycky všechno dovolí a nedokáže nic odepřít. Myslí si, že si tak dokáže koupit synovu lásku. Proto také nic nenamítá, když si chlapec jako svou novou hračku vybere právě Perrina. Nadaný novinář tak ke své nelibosti a úžasu všech obohatí inventář dětského pokoje. Brzy však pozná, že se nestal jen hračkou, ale především nástrojem dětské pomsty. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Francis Veber je jeden z mála (ne-li jediný) z režisérů francouzských komedií, jehož filmy jsou opravdu o něčem. Jednoznačně nejlepší film Pierre Richarda. ()
Pro tenhle typ francouzkých komedií mám prostě slabost. Pro ten typ Intelegentích, milých a vtipných komedií ze sladké Francie z doby, kdy se francouzké filmy ještě nesnažily kopírovat ty americké a měly svůj vlastní osobitý styl. Z doby, kdy francouzi měli skvélé osobité herce, spoutstu nápadů a dobré režiséry... ()
Opět další skvělý film s Richardem. ()
sociálno kritický námet, ktorý nevyznieva až tak komediálne ako niektoré neskoršie veberove filmy. jeden blbec na večeru tak pre mňa pôsobí omnoho zaujímavejšie, keďže kombinuje skutočne vtipnú absurditu, na ktorej sa nesprestávate smiať. tento snímok, hoci má výborný zámer, v tomto trochu zaostáva. ()
100% ()
Nejdokonalejší "dement" v super povedený komedii. Netřeba komentovat. Pierre byl ve své době geniální komik, a film Hračka se řadí k jeho nejlepším filmům. ()
Parádna francúzska komédia s Pierre Richardom v hlavnej roli. Naprosto parádna komédia, ktorá má skryté posolstvo vo vnútri. Scenár je napísaný na jednotku. ()
"Vážně má vlhký ruce." Tuhle Richardovku hodnotím vysoko, neboť to není jen ztřeštěná veselohra, ale má i své poselství a disponuje skvělým námětem. Tradičně povedená je Cosmova hudba. Nicméně "Ránu deštníkem" a "Hořčici" mám ještě raději. ()
Tak to dopadne, když si kapitalisté mohou dělat co chtějí. A když jim morálka nic neříká. Ne vždy je to komedie jako tady. ()
Nedávno jsem Hračku viděl znova a začínám jí chápat v nových souvislostech. Je to v podstatě vážné téma zpracované komediální formou! Veberův scénář chytře balancuje mezi tragikou a komikou a Richard si zde střihnul možná nejlepšího Francoise Perrina vůbec. Plný počet hvězdiček je na tudíž místě! "Tak a máš to! Rozbil sis ho!" ()
Štěstí je krásná věc, ale...platí samořejmě opak. Peníze nekoupí vše, ale téměř vše! Naprosto precizní P.R. v jedné ze svých nejméně střeštěných a exixtencionalismem nejprolzlejších rolích...Mimika vedlejších postav je však nedostižná... ()
Snad asi proto, že mám alergii na rozmazlené spratky, mne tento film nezaujal ani před léty, ani nyní. Naprosto mi zde chybí volnější projev pana Richarda, hraje jako svázaný, jako by nemohl popustit uzdu svým exhibicím. V podstatě je zde jen pár situací k zasmání, ale celkově jde spíše o smutný příběh. 8815/8941 ()
Pierre Richard exceluje nejen ve ztřeštěných komediích jako Velký blondýn, ale i ve společenské satiře. Je možné si koupit a vlastnit člověka? V konečném důsledku, každý zaměstnanec se stává majetkem svého šéfa. Richard se tady kupodivu nepředstavil jako roztržitý podivín, ale naopak jako člověk, které je na prahu dilematu. Zůstat věrný svým zásadám a zůstat člověkem a nebo se podvolit a stát se HRAČKOU. Zas tak jednoduché to bohužel není. Stále totiž existuje někdo, kdo si nepřeje naši svobodnou vůli. Zvláštností je pár scén, ve kterých se, na rozdíl do toho, na co byli diváci u Richarda zvyklí, tváří a jedná naprosto vážně až chladně. Když mu jeho šéf redaktor předává podepsanou pracovní smlouvu a prémiový šek, divá se na něj skoro až bez výrazu. Takovému minimalismu tleskám ve stoje. ()
Podle mého jeden z nejlepších filmů Pierra Richarda. Místy až absurdní tragikomický příběh o síle peněz a o těch, kteří jim bez váhání podléhají. Otázka zní: kdo je větší zrůda: bohatý ředitel, který díky svému neomezenému bohatství bezostyšně manipuluje se svými zaměstnanci a nutí je dělat přímo absurdní věci, anebo zaměstnanci, kteří jsou z různých důvodů ochotni na diktát přistoupit a ponížit se až na dno lidské důstojnosti? A je možné koupit si za peníze opravdu všechno, třeba i lásku syna, který právě díky této výchově a prostředí, ve kterém žije, má dokonale zpřeházený žebříček hodnot? To vše zabalené do místy velmi komického hávu a vyšperkované výbornými hereckými výkony. Stojí za zhlédnutí i opakovaně. ()
Film se zabývá tématem, které bylo, je a bude stále aktuální. Aneb za peníze je možné vše. ()
Hračka je, navzdory tomu, že tam hraje Pierre velmi smutný film. Ale zase se u něj člověk dost zasměje. ()
Hračka je jistě velmi zajímavý film. Pierre Richard hrál v mnohých komediích, ale toto není jeho klasický part. Jako komedie by to dokonce asi ani moc neobstálo. Pár úsměvných momentů zde je, ale spíše v první polovině. Když Perrin pochopí svou úlohu, už jde o snímek, který získává na vážnosti, ale jde též více do hloubky. Položené otázky jsou jasné. Jedna z nich je: Může si boháč za peníze koupit cokoli? Navíc se zde zdůrazňují sociální rozdíly. Zatímco bohatý šéf si může své zaměstnance propouštět kdy se mu zachce a z těch nejbanálnějších důvodů, ostatní z důvodu, aby nepřišli o práci raději vykonávají i ty nejtrapnější úkoly. Možná by stálo za to, aby se na film podívali vlastně všichni rodiče - majetní i nemajetní. Pro nemajetné to bude asi větším přínosem, peníze prostě darovaný čas nepřekonají. Ale i pro ostatní, kteří si myslí, že drahé hračky, plno peněz a každé splněné přání dítěti je nejen výchovné, ale i správné. Buď z dítěte bude opravdu nevychovaný, rozmazlený spratek nebo to rodičům později vrátí. Ale asi ne tak, jako synáček v tomto filmu. Francis Veber netočí špatné filmy. ()
Neúspešný novinár sa proti svojej vôli stane hrackou rozmaznané syna svojho šéfa. Postupom času ako sa hrajú si k chlapcovi nájde cestu a vznikne medzi nimi puto. Ten harant bol najprv na facku, ale ku koncu mi prišiel celkom zlatý. Nie je to žiadna bláznivá komedia, je to skôr príjemný film. Páčil sa mi koniec a hudobný motív. ()
Tento film snad není ani tolik komedií jak varováním kam až může dojít rozmazlování milionářských fracků a potlačení sebeúcty ze strachu o ztrátu už tak mizerných životních jistot. Možná, je málo pravděpodobné, že si nás milionářský fracek vyhlídne za hračku, ale jistotu, že se to nestane určitě nemáme. Takže pokud si Orlau32 tak jistojistě věří, že se nestane hračkou může chodit po světě bez obav. ()
Smutná komédie a výborný pierre Richard ()
Související novinky
Další remake od Farrellyů
Pokuď možno nazvat nějaké tvůrčí seskupení opravdovým samorostem bez pudu sebezáchovy, tak se s velikou pravděpodobností jedná o Petera a Bobbyho Farrellye. Režírujíci bratrská dvojice proslula hitem… (více)